Pro zdění se hodí kameny o minimální velikosti 150 – 200 mm, menší kusy se hůře převazují ve styčných spárách a neúměrně narůstá podíl malty ve zdivu. Zdít lze i takzvaně „nasucho“ čili bez použití pojící malty. Toto zdění se používá především pro opěrné zahradní zídky s nevelkými statickými nároky.
Řádkové zdivo
Řádkové zdivo lze provést buď jako hrubé či přesné (z kamenů opracovaných, nebo s opracovanými čelními stranami). Abychom docílili skutečné „řádky“ je potřeba zarovnat kameny alespoň nahrubo do stejné výšky v rámci jedné vrstvy. Kameny se kladou podobně jako cihelné zdivo s převázáním styčných spár. Jelikož ale kameny nemají všechny stejný rozměr, je nutné dbát na řemeslnou pečlivost a vybírat kameny, které vytvoří v řádkovém zdivu dostatečné přesahy.
Haklíkové zdivo
Haklíkové zdivo je skládané z různě velkých kamenů čtvercového či obdélníkového tvaru. Jeho typickým prvkem je vložení kamene ve svislém směru a vytvoření styčné spáry přes více řad.
Kyklopské zdivo
Kyklopské zdivo se používá především na opěrné zdi a zajištění velmi prudkých svahů. Jeho specifikem je použití větších kusů kameniva opracovaných do nepravidelných mnohaúhelníkových tvarů. Důležitým detailem je styk spár. Nikdy se v kyklopském zdivu nemá vyskytnout v jednom bodě spára z více než třech směrů. Toto řešení bylo převzato i pro betonové opěrné zdivo, kdy se z betonu vyrábí přesné šestiúhelníkové bloky. Takové se pak využívají například pro zajištění sypaných hrází atp.
Vazby smíšeného zdiva
Smíšené zdivo se dříve na domech užívalo především z důvodu úspory drahých cihel. Z tvarově přesnějších cihel se vystavěla nároží a zbytek zdiva byl dozděn levnějším kamenem z místních zdrojů, zdivo se vzájemně provázalo. Například ale u fortifikačních staveb (barokní a klasicistní pevnosti – Josefov, Terezín aj.) bylo smíšené zdivo tvořeno opačně. Na exponovaná nároží byl použit odolnější a tvrdší kámen ve velkých blocích přesně opracovaný, opěrné zdi a kasematy byly vyzděny z cihel.
Gabionové zdivo
Gabionové zdi jsou specifickým druhem kamenného zdiva. Gabiony se nazývají drátěné koše tvaru kvádru vytvořené z pozinkovaného drátu. Do tohoto koše je skládáno většinou kamenivo. Frakce kameniva musí samozřejmě být vyšší než oka drátěného koše. Takto naplněné koše jsou původně vyvinuty k zajištění svahů, kdy se počítalo s tím, že se v nich usadí vegetace, která po korozi drátu převezme funkci zajištění svahu. Někdy se vegetaci i pomáhá vsypáním substrátu mezi kameny do košů. Gabiony se však pro svou specifickou estetiku staly oblíbeným stavivem i pro opěrné zdi či ploty, někdy dokonce i pro obklady fasád atp. a ponechávají se jako pohledové. Kamenivo je dokonce nahrazováno i jiným materiálem, dřevěnými polínky například.
Sdílet / hodnotit tento článek