Kolegium soudců podle serveru rozhodlo, že se nebude zabývat výhradami českého ministerstva spravedlnosti k únorovému verdiktu.
ESLP již v červenci 2014 konstatoval, že byla porušena práva pronajímatelů. Letos v únoru pak třem stěžovatelům přiznal odškodné v celkové výši 2,19 milionu korun.
Dvěma stěžovatelům v únoru štrasburský soud přiznal kromě škody na majetku také náhradu nemajetkové újmy dohromady ve výši 162 000 korun (6000 eur). Všem třem má navíc Česko zaplatit celkem 227 000 korun (8435 eur) na náklady řízení.
Podle seznam.cz dostane z trojice stěžovatelů nejvíc majitel vysočanského činžáku Josef Čapský – za roky 2002 až 2004 činí v jeho případě kompenzace 1,3 milionu korun. "Ty peníze vrátím hned zpátky do domu. Je nutné opravit rozvody elektřiny, a i další věci, které jsou v havarijním stavu," komentoval úspěch u soudu Čapský.
On a další dva stěžovatelé by měli dostat plnou kompenzaci ve stanovené lhůtě, potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman. "Obvykle se tento proces realizuje ve stanovené tříměsíční lhůtě," uvedl.
Podle Čapského obhájkyně Dity Křápkové by štrasburský verdikt mohl pomoci i dalším nespokojeným majitelům domů, kteří by měli být vyplaceni podle klíče stanoveného štrasburským soudem. Nápravu by si mohli sjednat i ti, kteří už dostali nižší odškodné, nebo i ti, jejichž žaloby byly dříve zamítnuty kvůli promlčení, domnívá se právnička citovaná serverem seznam.cz.
Ministerstvo spravedlnosti však upozornilo, že každý případ budou individuálně posuzovat české soudy. "Můžeme doplnit, že tento právní názor ESLP již na jaře letošního roku zohlednil Ústavní soud i Nejvyšší soud, aniž to vedlo k automatickému navýšení náhrad přiznávaných majitelům domů," sdělil ČTK Říman.
Podle OSMD bude "mimořádně zajímavé" sledovat, jak se důsledky rozsudku ESLP promítnou do rozhodovací praxe českých soudů. "Podle řady indicií z probíhajících případů se však domácí soudy opět snaží právní názor ESLP ignorovat, stejně jako několik let ignorovaly nálezy Ústavního soudu," uvedlo dnes sdružení majitelů domů.
Podle OSMD české soudy přiznávají náhrady mnohem nižší, než jsou podle metodiky, kterou zvolil štrasburský soud. Stanovovaly totiž odškodnění jako rozdíl mezi dvěma hodnotami regulovaného nájemného. Jak uvedlo OSMD, tento způsob byl všemi soudci ESLP jednoznačně shledán nepřijatelným.
Na regulaci nájemného si ve Štrasburku v roce 2005 stěžovalo zhruba pět tisíc vlastníků domů a bytů v ČR. Tvrdili, že neměli zaručený ani minimální zisk potřebný pro údržbu nemovitostí. Svoji újmu tehdy vyčíslili na téměř 50 miliard korun. Dnes se ale aktivní kauzy počítají na pouhé desítky, upozornil seznam.cz.
Štrasburský soud ze žalob vybral čtyři modelové případy. Jeden z vybraných stěžovatelů zemřel, další vzali svou stížnost zpět. Sdružení majitelů domů proto později soudu vybralo jiné pilotní kauzy, které měly ilustrovat typické případy.
Mezi lety 1991 a 2012 český stát zakazoval účtovat nájemníkům vyšší než stanovené nájemné. Deregulace nájemného, která začala v roce 2007, skončila v Česku s posledním dnem roku 2012. Týkala se zhruba 700 000 domácností.
Sdílet / hodnotit tento článek