O historických zajímavostech, současnosti i budoucích plánech v architektuře ve svém okolí se lidé mohli dozvědět ve více než šedesátce českých i slovenských měst během procházek vedených architekty, urbanisty, historiky a dalšími odborníky. Představena byla současná architektura i historicky cenné objekty. Den architektury nejsou jen procházky, ale také cyklojízdy, plavby, projekce, diskuze, workshopy pro rodinné publikum, umělecké instalace.
„Dlouhodobě věřím jednoduché definici. Větší zájem o prostředí, ve kterém žijeme, je nutnou podmínkou na cestě k jeho vyšší kvalitě a příjemnosti. Akce s názvem Den architektury představuje vynikající možnost, jak se o tomto prostředí za pomoci erudovaných průvodců dozvědět více a stát se tak součástí změny k lepšímu,“ podotkl Adam Gebrian, teoretik a propagátor architektury
Procházka s památkáři v Jaroměři Na Ptákách
V sobotu 30. 9. 2017 se v Jaroměři sešlo na 50 lidí, převážně místních občanů, aby se prošli s Ing. Matějem Kubinou a Jiřím Balským, pracovníky Národního památkového ústavu po vilové čtvrti zvané Na Ptákách. Jedná se výstavní lokalitou Jaroměře budovanou od začátku 20. století. Klidná část města s mnoha architektonicky kvalitními budovami, dostatkem zeleně a příjemným uspořádáním byla plánována již od roku 1901 Janem Čermákem, později plán na výstavbu vilové čtvrti zpracovával Dušan Jurkovič. Urbanismus byl ještě tak říkajíc v plenkách. Jurkovič se při plánování čtvrti inspiroval anglickými zahradními městy.
Jednotlivé stavby, vily v této části Jaroměře byly stavěny především zámožnými lidmi, advokáty, lékaři nebo továrníky. Najdeme zde průřez různými obdobími stavitelství rodinných vil od novorenesance přes secesi, kubismus až po funkcionalismus. Například vila továrníka Čerycha je dnes pěkně zrekonstruovaná a udržovaná, slouží jako školka. Stavby zde navrhovali architekti jako Oldřich Liska, Ladislav Skřivánek, Vladimír Fultner, Josef Sýkora a další.
Mnohdy v ulicích můžeme vidět i původní oplocení pozemků či jeho fragmenty, ze kterých si lze udělat představu o tom, jak se stavba s plotem doplňovaly a tvořily jeden celek navržený jedním architektem. Na to se dnes občas zapomíná, původní ploty jsou nahrazovány někdy citlivě, jindy rušivě. Například plné ploty jsou do takové čtvrti nevhodné, zakrývají pohled na krásnou stavbu, což v době jejího návrhu nebylo žádané. Hezký dům měl být také vidět a být vizitkou svého majitele, zdobit ulici. Stejně tak objekty ztrácí jemnost detailu vlivem neudržování a chátrání, nebo naopak necitlivými rekonstrukcemi, opravami a zateplováním.
Urbanismus celé čtvrti se vyvíjel současně s dobou, přesto původní záměry lze v uliční síti vystopovat dodnes. Hlavní osy a ulice měly mít vždy alej, byly osázené. Některé aleje již dnes neexistují, cesty se změnou vývoje města ztratily na svém prvořadném významu. Zásadním zásahem byla také zástavba bytovými domy z 70. a 80. let dvacátého století. I přes změny jakými čtvrť Na Ptákách prošla od roku 1901 do dnešních dní, zůstává zajímavým dokladem o urbanismu a architektuře rezidenční výstavby v první polovině 20. století.
Procházky se účastnila spousta místních obyvatel včetně pamětníků. Výklad průvodce doplňovali svými vzpomínkami. Celé setkání v rámci Dne architektury bylo příjemné a lidem dodalo nový pohled na vnímání ulic ve kterých žijí, bylo i důvodem setkání se sousedy. Vztah k místu a znalost jeho vývoje a souvislostí lidem pomáhá lépe pochopit okolí jejich domu. A kdo chápe souvislosti, bude přistupovat i citlivěji ke stavebním zásahům na svých pozemcích a stavbách v této výjimečné čtvrti. Právě ono setkání, diskuse a sdílení informací odborníků, místních i přespolních zájemců o architekturu bylo na procházce nakonec to nejpřínosnější.
TEPNA: Co bylo a bude s ruinami obrovské textilky v srdci okresního města?
Náchod je okresní město a hraniční přechod s Polskem. Město má zajímavou polohu v údolí jinak kopcovitého terénu, vévodí mu „náchodský zámeček vršku kulatého“ jak zní i název lidové písně. A na dohled od tohoto velkého zámku se rozkládá (a to doslova) areál textilní továrny TEPNA. O území velkém asi jako celý stadion Strahov povídal Ing. arch. Jakub Kopecký, který se právě brownfieldem v centru Náchoda zabýval při své diplomové práci, za kterou získal v Youg Architect Award 2017 cenu rektora ČVUT. Přednáška byla vedena stylově v patře jedné z posledních zachovalých budov přádelny v tomto jinak v sutiny proměněném areálu. Na přednášku, které se v neděli 1. 10. 2017 účastnilo na 130 lidí dorazili i někteří zastupitelé i místostarosta města Náchod. Bylo vidět, že pro místní občany i politickou garnituru je téma sutin v centru města velmi citlivou záležitostí a debata byla chvílemi značně vášnivá.
Ve zkratce lze k celému problému říci, že původní textilní podniky nedlouho po roce 2000 ukončily výrobu. Město se k odkoupení budov nepřihlásilo a území získal soukromý podnikatel. Ten nechal budovy chátrat až byl městem donucen je zbourat, aby neohrožovaly své okolí. Na jejich místě plánuje nyní vytvořit velké nákupní centrum, které je však v rozporu s územním plánem. Proti tomuto záměru se postavila občanská iniciativa. Oslovení odborníci se shodují, že podobná výstavba v centru města je zcela nepatřičná a přinese množství problémů již nyní dopravně přetíženému městu i občanům. Z hlediska urbanismu taková výstavba devastuje toto cenné území. O historii i možném řešení v území připravujeme ve spolupráci s architektem Jakubem Kopeckým samostatný článek.
Sdílet / hodnotit tento článek