Profesor Matthias Kohler (z Federálního institutu pro technologii v Curychu), který při realizaci projektu na pomezí digitální technologie, kybernetického designu a architektury sehrával roli odborného garanta, k tomu dodává: „Stojí před námi vůbec první mechanické zařízení, které je schopno budovat a stavět v nestandardním režimu.“ Jistě, stavební roboti a automatizovaná zařízení ke kladení cihel tu už nějakou dobu jsou. „Ale In-situ Fabricator je schopen práce v nestandardním prostředí a tvořit přesně podle požadavků konkrétní lokality.“ A to je přesně ono.
Jiné robotické paže bez problémů usadíte do středu parcely, kde jsou schopny rozmísťovat cihly podle zadání do pravidelných tvarů. Jenže stavět na rovné vybetonované ploše stejně rovné zdi není zrovna umění. Pokud změníte sklon podkladu, chcete obkládat oblouk nebo pracovat ve svahu, narazíte na problém. A pořád jsou tu komplikace spojené s přesunem a novým umístěním robotické paže, poté co dokončí svůj úkol. Mobilní In-situ Fabricator je expert přesně na „situace mimo běžný stavební protokol“.
„Většina podobných robotických zařízení funguje na výbornou v kontrolovaném laboratorním prostředí,“ doplňuje profesor Jonas Buchli, který projekt rovněž dozoroval. „Jenže tady se otevírají možnosti práci v „originálním“ prostředí stavby, které je už ze své podstaty chaotické a neprogramovatelné.“
Robot se pohybuje na pásovém podvozku, a v terénu je schopen orientovat se s milimetrovou přesností díky pozičním laserovým detektorům. Dvourozměrný laserové senzory přitom využívá k pohybu, zatímco jejich 3D variaci spolu s počítačovým algoritmem využívá při realizaci samotného pracovního zadání. Buchli ani Kohler se nebojí situace, že by neunavitelní robotičtí pracovníci nahradili zedníky. „Ano, tenhle stroj mění pravidla hry a věřím, že za pět let se s nimi budeme stále častěji potkávat na stavbách, ale bude to spíše o vzájemné součinnosti. Lidský faktor při stavbě není možné zcela nahradit.“
Sdílet / hodnotit tento článek