Cena Architekt roku nehodnotí celoživotní dílo, ani nehledá nejlepší stavbu uplynulého roku. Jejím cílem je ocenit osobnost, která v posledních pěti letech významným způsobem přispěla ke vzniku kvalitní výstavby či projevila angažovanost na poli architektury. „Udělením tohoto ocenění se snažíme poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a rovněž usilujeme o šíření osvěty a propagaci architektury“, říká předseda představenstva ABF, a. s., Pavel Sehnal.
Nominace - Architekt roku 2018
Členové letošní poroty (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a vítězka loňského ročníku soutěže, umělkyně Kateřina Šedá) posuzovali 16 nominací, mezi nimiž se objevili Petr Hájek, Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Klára Brůhová, Libor Foukal, Leoš Válka, Dagmar Vernerová, Yvette Vašourková a Igor Kovačević, Milena Hauserová-Radová, Mjölk, CBA - Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, Zdeněk Fránek, Petr Hlaváček i Roman Koucký. Jedná se především o projektující architekty, ale najdeme mezi nimi i teoretiky, kurátory, vydavatele odborných publikací, pedagogy, zástupce institucí a další podporovatele architektury. Porotci v diskusi upozornili také na další jména, organizace či uskupení, která by si zasloužila pozornost. Připomněli rovněž význam pozice městského architekta, který se začíná v českých sídlech stále častěji uplatňovat.
Finalisté - Architekt roku 2018
Snahou poroty je komplexní hodnocení jednotlivých nominovaných. „Sledujeme celkový přínos nominované osobnosti pro společnost, její profesní a morální integritu, vliv na vznik kvalitní architektury a rozvoj prostředí, odbornou úroveň i osobní nasazení,“ říká člen poroty Josef Pleskot. Do finále postoupilo pět osobností a porota rozhodla také o udělení jednoho čestného uznání.
CBA / Miroslav Vodák, Tomáš Zdvihal
Odůvodnění poroty: Dva architekti, kteří se systematicky zabývají současnou architekturou zejména Českých Budějovic. Přednáší, diskutují, inspirují, srovnávají, vysvětlují, kritizují, organizují. Jsou zváni k prezentacím po celé republice, prosazují architektonické soutěže a výrazným způsobem přispívají k lepšímu pochopení role architektury ve společnosti. V roce 2016 vydali dvoudílný průvodce architekturou, který popisuje pozadí vzniku staveb z veřejných zdrojů v Jihočeském kraji a v Horním Rakousku - užitečný zdroj příkladů dobré praxe z let 1990-2015.
Činnost sdružení: Platforma CBArchitektura, založená Miroslavem Vodákem (1979), absolventem FA ČVUT v Praze, a Tomášem Zdvihalem (1986), absolventem Fakulty umění a architektury TU v Liberci, vznikla jako neformální sdružení architektů, kteří cítí nepsanou odpovědnost ke svému městu a snaží se ovlivnit jak jeho současnou podobu, tak diskusi o dlouhodobějších vizích. Kromě vlastní projekční praxe je jejich cílem vytvářet podmínky pro vznik kvalitní architektury. Aktivity za sedm let dávno překročily hranice města České Budějovice. Propagují architekturu v malých obcích i městech po celé zemi. Miroslav Vodák je členem Komise pro architekturu a územní rozvoj města České Budějovice.
Zdeněk Fránek
Odůvodnění poroty: Dynamický architekt, pedagog a trubadúr české architektury. A právě v jejím kontextu je neobvyklou osobností především svým tvůrčím přístupem, odvahou a rozletem. Patří mezi zpracovatele desítek invenčních, originálních návrhů různorodých staveb, z nichž byla řada realizována. Širokou veřejnost nejvíce láká Stezka v oblacích v Dolní Moravě (2015), zatímco jeho komornějšími stavbami jsou modlitebny Církve bratrské z roku 2010 - v Černošicích a v Litomyšli, zde s impozantním křížem Václava Ciglera. Čínská odborná veřejnost pak jistě nepřehlédla galerii CCC - Czech China Contemporary v Pekingu (2013).
Stručný životopis: Architekt a pedagog, děkan FUA TU v Liberci. Narodil se roku 1961 v Boskovicích. Po studiích na Fakultě architektury VUT v Brně působil na ÚHA v Blansku, v roce 1989 založil firmu Fránek Architects. V současné době se věnuje projekční, publikační a pedagogické činnosti doma i v zahraničí. Jako pedagog působil na FA VUT Brno, na VŠB Ostrava, na ARCHIP Praha a na TU v Liberci. Habilitoval v roce 2008 na AVU v Praze, v roce 2011 absolvoval profesorské řízení na VŠUP Praha. Od roku 2012 je děkanem Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Realizoval řadu výstav, přednáší pro odborníky a studenty na univerzitách v České republice i v zahraničí. Mezi jeho nejvýznamnější realizace patří, mimo ty uvedené v odůvodnění, také rodinný dům na Červeném kopci, 1998-2004; zámek ve Velkých Opatovicích, 1992-2007; Betonový dům, Praha, 2005; Pavilon Vítkovice, Ostrava, 2010; Energetická ústředna No. 6 Ostrava - Vítkovice, 2012; rodinný dům v Chorvatsku, 2014; Výzkumné centrum Liko-Noe, Slavkov u Brna, 2015 atd.
Petr Hájek
Odůvodnění poroty: Výrazný architekt střední generace i vlivný pedagog. Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Věnuje se nejen projektům jednotlivých staveb, ale dlouhodobě i urbanismu. Za výrazné dílo lze považovat Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016), nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017). V současnosti dokončil v Praze dostavbu Centra současného umění DOX a rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu. Kromě jiného aktivně vystavuje a je spoluautorem řady publikací.
Stručný životopis: Praktikující architekt, profesor na Fakultě architektury ČVUT v Praze a vedoucí ateliéru architektury na Vysoké škole výtvarných umení v Bratislavě. Narodil se v roce 1970 v Karlových Varech. Po studiích na FA ČVUT v Praze a Škole architektury na AVU v Praze založil v roce 1998 společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti, s. r. o. K nejvýznamnějším realizovaným stavbám patří: Horní náměstí v Olomouci, 2001 (HŠH architekti), Arcidiecézní muzeum Olomouc, 2006 (HŠH architekti), Jízdárna - multifunkční sál v Litomyšli, 2013 (HŠH architekti); Úpravy zámeckého návrší v Litomyšli, 2016 (HŠH architekti), KCEV – vzdělávací centrum Krkonošského národního parku, 2014, Dům Chameleon, 2014, rozšíření Centra současného umění DOX+, 2018; rekonstrukce vodárenské věže v Praze 7, 2018, či terasy paláce Lucerna, 2017. Za svou práci získal řadu ocenění u nás i v zahraničí. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury.
Petr Hlaváček
Odůvodnění poroty: Petr Hlaváček je bytostně společensky angažovanou osobností. Jeho vysoká sociální citlivost se vždy projevovala ve vlastní architektonické tvorbě a během posledních asi pěti let přerostla do rozměrů veřejného nasazení při vzniku nového orgánu pro plánování a rozvoj Prahy - IPR. Mnoho udělal a stále dělá pro vznik nového progresivního územně plánovacího dokumentu, tzv. Metropolitního plánu Prahy. Velmi aktivně popularizuje práci IPR a vehementně se snaží pro ni získávat všeobecný respekt. V posledních měsících se uvážlivě rozhodl přímo vstoupit do politiky, což lze vnímat jako logické vyústění jeho veškerého dosavadního profesního a společenského úsilí a jako důkaz, že jeho bytostná angažovanost je ryzí.
Stručný životopis: Pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze a praktikující architekt v kanceláři Headhand architekti, s. r. o. Narodil se v roce 1961 v Gottwaldově, absolvoval FA ČVUT v Praze, v letech 2010-2015 vykonával funkci proděkana pro rozvoj FA ČVUT v Praze, v letech 2015-2016 pracoval jako ředitel Institutu plánování a rozvoje Hl. města Prahy (IPR), nyní zde působí jako předseda gremiální rady. Architekt se má dle jeho názoru snažit především vnímat a respektovat kvality a potřeby celku. Rovnováhu a vyváženost vystavěného prostředí považuje za jeho největší kvalitu a hodnotu. Mezi nejznámější díla patří např. Ubytovací zařízení Knihovny AV ČR v Jenštejně, 2011 (spolupráce: M. Hlaváčková, O. Korčák, M. Hlaváčková ml., M. Draslar); Bytový dům U Michelského mlýna, Praha 5-Michle, 2005 (spolupráce: H. Seho, J. Dostál); Rekonstrukce ambasády ČR v Brasilii, 2010 (spolupráce: M. Hlaváčková, O. Korčák).
MJÖLK architekti
Odůvodnění poroty: Trojice bývalých studentů liberecké Fakulty umění a architektury se následně rozhodla v Liberci zůstat a už tam profesně deset let působí. Nepláčou, nefňukají, nenaříkají na špatné vnější podmínky a pracují. Realizují stavby, účastní se soutěží a workshopů po celém světě, přispívají k oživování veřejného prostoru Liberce provozováním nejrůznějších kulturních a společenských aktivit, včetně vedení vlastní hospody. Ukazují tak ostatním studentům, že po škole je možné založit vlastní kancelář a pracovat na vlastní triko, dosahovat solidních výsledků a ještě se při tom dobře bavit.
Činnost ateliéru: Liberecký ateliér byl založen v roce 2008 Janem Machem (1981), Lukášem Holubem (1977) a Janem Vondrákem (1981), postupně byl doplněn o další čtyři architekty. Hlavním těžištěm práce jsou podle jejich slov především zábavní a zajímaví klienti, jimž se snaží realizovat vlastní sny. Ateliér má přesah i mimo oblast architektury, ovlivňuje dění okolo nás, podporuje a organizuje zajímavé akce (např. založení filmového festivalu Ki-no Liberec či běžeckých závodů Divočina). Pozornosti se mu dostalo stavbou veřejné sauny na liberecké přehradě v roce 2010, čímž chtěl upozornit na neomezené možnosti kultivace veřejných míst a veřejného života, ke které stačí jen nápad, nadšení pro dobrou věc a trocha peněz. Dále připomeňme např. realizaci rozhledny v Heřmanicích, 2012, či stavbu Lesní vily ve Staré Boleslavi v roce 2017. Úspěšně se zúčastnili řady soutěží (2. místo v mezinárodní soutěži A Room for London, 2010; 1. místo v soutěži Warming Huts a následná realizace projektu v Kanadě, 2012; 1. místo ve vyzvané architektonické soutěži Obchodní dům Kubík v České Třebové, 2015 atd.). Byli hostujícími architekty na FUA TU v Liberci.
ARCHITEKT OBCI 2018
Soutěž Architekt roku organizuje společnost ABF, a. s., již desátým rokem. Její nedílnou součástí je také ocenění Architekt obci - titul udělovaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Svazem měst a obcí a časopisem Moderní obec. Odborná porota, pracující ve stejném složení jako v soutěži Architekt roku 2018, doporučila organizátorům k dalšímu posuzování tři počiny z deseti zaslaných nominací, přičemž o laureátovi rozhodnou organizátoři sami:
- Ing. arch. Břetislav Světlík ‐ Rekonstrukce a zateplení mateřské školy v Nových Sedlicích
Odůvodnění poroty: Někdy stačí uvést věci do původního stavu, technicky vylepšit a správně používat. Na výsledku je pak patrná souhra investora (obce), architekta a uživatele. Školka v Nové Sedlici o této zásadní souhře svědčí.
- Ing. arch. Iva Seitzová - Regenerace sídliště, Ostrava - Mariánské Hory a Hulváky
Odůvodnění poroty: Porota ocenila komplexní, vytrvalý a k veřejnosti otevřený přístup k regeneraci veřejných prostranství ostravského sídliště Fifejdy I.
- Ing. arch. Daniel Baroš, Ing. arch. Michal Nejezchleb, Ing. arch. Lucie Bartoňová - Střed obce Prostřední Bečva
Odůvodnění poroty: Často se stává, že velké a komplexní úkoly začínají zdánlivým detailem. V Prostřední Bečvě to vypadá na podobný případ. Od výtvarného řešení jedné fasády, k celkové úvaze o roli a podobě veřejného prostoru obce. Z předložených materiálů je vidět, že spolupráce mezi obcí a architekty nabyla pevnějšího rázu a nese první, velmi kultivované výsledky.
Vyhlášení výsledků
Slavnostní ceremoniál s předáním cen laureátovi ocenění Architekt roku 2018 a Architekt obci 2018 se uskuteční 11. září 2018 od 18 hodin v prostorách Centra architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Cenu Architekt roku 2018 předá loňská laureátka Kateřina Šedá. Moderátorkou akce bude Daniela Písařovicová.
Sdílet / hodnotit tento článek