O recyklaci polystyrenu jsme si povídali s Ing. Pavlem Zemene, Ph.D. předsedou sdružení EPS ČR. Členy Sdružení EPS ČR jsou výrobci suroviny pro expandovaný polystyren, výrobci aplikací z polystyrenu a další firmy a odborníci z oblasti expandovaného polystyrenu působící v České republice a na Slovensku. Sdružení úzce spolupracuje s příbuznými profesními organizacemi, školami, výzkumnými pracovišti, státními institucemi. Sdružení EPS ČR je členem iniciativy Šance pro budovy. Sdružení EPS ČR je jednou z 23 národních asociací výrobců a zpracovatelů EPS sdružených v EUMEPS se sídlem v Bruselu.
ESTAV.cz se ptá...
Z čeho se fasádní polystyren vyrábí? Jak probíhá jeho výroba?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
Pěnový polystyren (EPS) je stejně jako ostatní plasty vyráběn z ropy. V rafinerii se z ropy nejprve oddělí destilací příslušné frakce, ze kterých je následně izolován etylen a benzen. Z těchto dvou produktů se vyrobí etylbenzen a poté styren, který je základní složkou pěnového polystyrenu. Během polymerizace styrenu se přidá pentan jako nadouvadlo a do stavebních typů také retardér hoření. Vzniklá surovina se nazývá zpěňovatelný polystyren a je dále zpracována výrobci stavebních izolací a ochranných obalů předpěňováním pomocí horké vodní páry následně vypěňováním do konečné podoby bloků nebo tvarovek. Vyrobené bloky jsou stabilizovány ve skladech a nakonec rozřezány na potřebné rozměry pomocí odporového drátu. Přestože vstupní surovinou je tak ropa, pěnový polystyren coby konečný produkt obsahuje 98 % vzduchu.
ESTAV.cz se ptá...
Zkusme se podívat nejprve na čísla v ČR. Kolik polystyrenu se u nás vyrobí a recykluje? Jaký je to poměr vzhledem k ostatním plastům? Jak si stojí ve světě.
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
Výrobcem pěnového polystyrenu u nás je firma Synthos v Kralupech nad Vltavou, která ročně vyrobí okolo 100 000 tun EPS. Posledních deset let se pohybuje výroba EPS v Synthosu pravidelně mezi 90 až 100 000 tunami ročně. V roce 2017 bylo u nás spotřebováno 60 100 tun pěnového polystyrenu, o 3,8 % více než v roce 2016.
Po propadu v roce 2016 se tak spotřeba EPS vrátila zpět nad hranici 60 000 tun. ČR má největší spotřebu polystyrenu na počet obyvatel v celé Evropě. Na skládkách u nás končí okolo 54 % celkového objemu odpadního pěnového polystyrenu, zatímco pouze 27 % z něj se recykluje a zbytek se využívá energeticky. Proces recyklace komplikují lokální zákony, myšlení lidí a také drahá doprava pěnového polystyrenu. Co se týče recyklace plastů obecně, pohled do zahraničí nám ukazuje, že recyklace možná je. Ve Švýcarsku se dnes využívá 98 % všech plastů, sousední Německo takto využije dokonce 99,2 %. U nás je to pouze 46,0 % produkce plastů.
ESTAV.cz se ptá...
Jak po technické stránce probíhá recyklace polystyrenu? Jedná se o druh plastu, je tedy výrobní proces polystyrenu vratný (lze ze starého polystyrenu vyrobit nový výrobek)?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
Pěnový polystyren je jeden z nejsnáze recyklovatelných plastů. V závislosti na stupni znečištění lze použít několik recyklačních technik. V případě velmi čistého EPS může být v nadrceném stavu přidáván k nové surovině, použit pro výrobu lehčených betonů nebo případně roztaven a zgranulován pro další zpracování jako krystalový polystyren. Takto získaná surovina může být použita na výrobu méně náročných výrobků, jako jsou například ramínka, květináče nebo se používá jako vstupní surovina na výrobu extrudovaného polystyrenu. Pokud odpadní stavební polystyren obsahuje HBCDD jako retardér hoření (platí pro EPS vyrobený před rokem 2015), nejprve se zkomprimuje z důvodu nižších dopravních nákladů a poté se pošle na chemickou nebo fyzikálně-chemickou recyklaci. Výsledkem je originální surovina, tedy polystyren, a oddělený retardér hoření, ze kterého se dále oddělí poměrně vzácný prvek brom pro jeho další využití. V pořadí poslední možností je řízené spálení pěnového polystyrenu za účelem získání energie (tepla). V žádném případě bychom nechtěli pokračovat v praxi skládkování pěnového polystyrenu. To by bylo mrhání dostupnými zdroji.
ESTAV.cz se ptá...
Kolik cyklů lze opakovat při recyklaci čistého polystyrenu?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
V podstatě můžeme opakovat neomezený počet recyklačních cyklů.
ESTAV.cz se ptá...
Jakožto stavebník bych se chtěl chovat šetrně – jak postupovat? Jsou sběrná místa na polystyren? Vybírají je například stavebniny? Sběrné dvory? Je nějaká síť odběru?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
Obaly z pěnového polystyrenu lze vhodit do žlutého kontejneru na plasty. Odpadní EPS ze staveb by se měl odnést do sběrného dvora. Pokud je čistý a vytříděný, tak ho přijmou i zpracovatelé zpěňovatelného polystyrenu. Některé recyklační firmy dokonce nabízejí za čistý a vytříděný polystyren peníze. Problémem pěnového polystyrenu je, že z 98 % obsahuje vzduch a doprava takového materiálu je tak velmi drahá. Proto se před transportem komprimuje z objemové hmotnosti 15 kg/m3 na 350 až 750 kg/m3 dle použité technologie. Komprimačními jednotkami jsou vybaveny některé dotřiďovací linky v ČR.
Nejen fasády jsou z pěnového polystyrenu Zdroj: Fotolia.com - bluesky60
ESTAV.cz se ptá...
Jsou příklady o sběru a technologii recyklace polystyrenu ze zahraničí?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
Například ve Švýcarsku dostane za čistý a vytříděný polystyrenový stavební odpad firma dobře zaplaceno, zatímco za znečištěný odpad smíšený s dalšími materiály musí platit velké poplatky. Stavební firmy jsou tak motivované EPS třídit už v době vzniku odřezků na stavbě. Poplatky za ukládání stavebního odpadu na skládkách jsou u nás velmi nízké a naprosto nemotivující. Tato praxe by se měla rychle změnit. Dalším krokem je zákaz skládkování energeticky hodnotných surovin, jakými plasty bezesporu jsou. V Holandsku před nedávnem zavedli separovaný sběr odpadů z pěnového polystyrenu v městských sběrných dvorech a spolu se školením místních lidí a zajištění logistiky dosáhli poměrně vysoké výtěžnosti odpadního EPS.
ESTAV.cz se ptá...
Kam Sdružení EPS ČR v problematice recyklace směřuje? Jaký je cíl? Jaké jsou postupné kroky k jeho dosažení?
Ing. Pavel Zemene, Ph.D., odpovídá ...
V ČR uvažujeme o zavedení stejného systému jako v Holandsku a jednáme v tomto smyslu s příslušnými ministerstvy. Dalším krokem bude výstavba stejné jednotky na fyzikálně-chemickou recyklaci, jako se momentálně dokončuje v Holandském Terneuzenu, která využívá rozpouštědlovou technologii CreaSolv vyvinutou německým Frauenhofer Institutem. Tato jednotka bude schopná recyklovat i starší pěnový polystyren z demolic s retardérem hoření na bázi HBCDD. Cílem sdružení je nejpozději do roku 2030 zajistit plnou recyklaci odpadů z pěnového polystyrenu všude tam, kde je to možné. Jsme součástí iniciativy evropského EPS průmyslu směrem k plné cirkularitě EPS.
Sdílet / hodnotit tento článek