I v Karlíně se nachází zákoutí jak využívané, tak nepřístupné. Během této procházky mohlo asi dvacet zájemců tyto myší díry objevit, případně se dozvědět o jiných, které prozatím prostupné nejsou, ale blízké době by se to mohlo změnit.
Sraz proběhl na rohu ulic Vítkova a Pernerova, u galerie VI PER, která je jakýmsi zázemím pro architektonické a umělecké dění v Karlíně. První kroky vycházky vedly jen přes ulici do protější galerie Garage Gallery Karlin. Skrze nenápadná vrata lze vejít do bývalých garáží a automobilové opravny z roku 1937, kterou pro své další záměry zakoupili sourozenci Martin a Miroslava Kubíkovi a vybudovali v těchto prostorách dočasnou galerii, ateliéry a byty. Umožnili tak rozšířit veřejný prostor o další vrstvu a doplnit možnosti vyžití v Karlíně.
Vjezd do garáží z roku 1937 dnes sloužící galerijním účelům.
Kromě výstav probíhají v galerii také projekce filmů nebo divadelní představení. Do útrob bývalé opravny automobilů se lze podívat vždy od středy do soboty mezi 14. a 18. hodinou.
Jednou z nejvýznamnějších staveb je pro Karlín bezesporu budova bývalých kasáren, která přímo sousedí s Garage Gallery. Průjezd do dvora kasáren z ulice Vítkova je ovšem trvale uzavře, což je dokonalý příklad místa, kde by otevření vrat umožnilo vstoupit do vnitrobloku z více směrů a výrazně by tak přispělo vyšší propustnosti místa.
Kasárna Karlín vznikly v letech 1845 – 1848, v době, kdy bylo v blízkosti městských hradeb potřeba ubytovat početnou vojenskou posádku, která do té doby sídlila převážně v klášterech, což bylo nevyhovující. Tehdy byl Karlín zcela bez zástavby, poněkud odříznutý městskými hradbami.
Součástí je i kino nebo umělecké instalace.
Stavba je svým rozsahem opravdu úctyhodná a svým pravoúhlým půdorysem definovala velikost budoucích karlínských bloků, jejichž výstavba a následné zahušťování po roce 1900 dodržela tento modul.
Budova je v majetku Ministerstva spravedlnosti, které zde hodlá vybudovat justiční palác, jaký najdeme například na Míčánkách. Do té doby je ovšem prostranství uvnitř pronajato soukromému provozovateli, který ve vnitrobloku vytvořil kulturní a společenské centrum, a kasárna se tak staly skvělým příkladem, jak využít, i když dočasně, běžně nepřístupné prostory, které využití nemají, ale velký potenciál ano. Uvnitř vnitrobloku najdeme kavárnu, galerii, letní kino, hřiště pro sportovní vyžití a mnoho dalšího, co ocení jak rodiny s dětmi, tak mladí návštěvníci koncertů. Uprostřed Karlína, který byl odnepaměti prostorově definován železničními kolejemi na jedné straně, řekou na druhé a hustým provozem v okolí Florence, jde o nebývalou oázu klidu a místo kulturního vyžití.
Dvůr kasáren Karlín nabízí množství kulturního, společenského a sportovního vyžití.
Den architektury
Během již osmého ročníku festivalu DEN ARCHITEKTURY mohli zájemci navštívit mnoho budov či prostranství, která jsou běžně nepřístupná, nebo je naopak denně míjíme, ale jejich význam nám doposud unikal. Pořádající spolek KRUH spolu s místními organizacemi a spolky opět připravil bohatý program, který skýtal na 300 různých akcí. Kromě prohlídek, vycházek, přednášek a workshopů nabídl taktéž filmové projekce, které probíhaly v rámci mezinárodního festivalu FILM A ARCHITEKTURA.
Hlavní téma festivalu bylo „Architektura společně“ připomínající 100. výročí vzniku Československa a architekturu, která v této nové republice začala vznikat. Festival se ovšem rozhodně neomezil jen na stavby z období první republiky, ale na své si přišli i milovníci poválečné nebo ryze soudobé architektury.
Spolek se tak snaží přiblížit architekturu široké veřejnosti, zažehnout diskusi mezi autory a veřejností a vzbudit zájem obyvatel měst o architekturu a veřejný prostor, který nás obklopuje a velkou měrou ovlivňuje nezávisle na tom, jak moc si tuto skutečnost uvědomujeme.
Další kroky vycházky vedly podél nepoužívané koleje k bývalé vlakové zastávce, která zde fungovala do roku 1957. I přes tendence o snahu zastávku do Karlína navrátit je její budoucnost stále nejasná. Možná ale díky developerské výstavbě, která právě probíhá především mezi ulicemi Thámova a Kollárova, vzroste potřeba lepšího dopravního napojení a zastávka Praha-Karlín se vrátí. Nakonec díky své průmyslové minulosti měl Karlín v otázce dopravního napojení vždy prioritu a jedny z prvních Křižíkových tramvají mířily právě sem.
Poslední zastávkou byla jedna z nejznámějších myších děr v celé Praze, totiž Žižkovský tunel. Ten vznikl v roce 1953 jako kryt CO, do kterého se v případě válečného ohrožení mohlo schovat až 1200 lidí. Zcela utilitární řešení včetně keramického obkladu není nepodobné Letenskému tunelu, který vznikal současně s ním. Dnes slouží tunel jako pěší a cyklistické propojení Žižkova a Karlína a příležitostně slouží také výstavám ve veřejném prostoru.
Sdílet / hodnotit tento článek