Kodaň stojí na světové špičce v nejrůznějších environmentálních inovacích a vede i v současných trendech podpory životního prostředí. Malinko ale doplácí na svou geografickou polohu. Je trochu komplikované udržet si dobrou pověst zeleného města, a přitom kompletně zablokovat průmysl, který to platí. Zdejší radní si uvědomují, že existující prostorové kapacity pro výstavbu industriálních závodů na své periferii už brzo zaplní. A co přijde potom?
Ochrana před mořem i místo pro průmysl
Dánskou metropolitní oblast toho trápí pochopitelně víc. Stát, který stojí na vrcholu evropské produkce čisté elektřiny z větrných elektráren, totiž své hlavní město elektrárnami zrovna neosadil. A pak je tu také akutní požadavek na zvýšení odolnosti celého města vůči ničivému příboji a vlnobití. Pokud bude v následujících desetiletích stoupat hladina světových oceánů, mohlo by zelené Kodani začít téct do bot. Tyto tři problémy ale mají společné řešení, projekt Holmene.
Zdroj: Urban Power for Hvidovre Municipality
Jde o vytvoření devíti umělých ostrovů v zálivu před Kodaní, na které by se v budoucnu mohly přesunout větrné elektrárny, průmyslové závody. A současně by sloužily i jako přirozená bariéra vůči ničivé síle oceánu. Zároveň by to byla ukázka moderní zelené architektury, která propojuje bujnou vegetaci a průmysl. Zní to odvážně. Ale pokud prý v roce 2022 začnou, hotovo by mohli mít už v roce 2040.
Kde vzít materiál? Pod zemí je ho dost
Technická rekultivace písčin a mělčin v zálivu, vzdálených 10 kilometrů od pevniny, poslouží jako základ ostrovům, které dohromady pokryjí plochu tří milionů metrů čtverečních. Odhadované náklady na projekt se pohybují na hranici 425 milionů eur. Strategický plán ale počítá s tím, že energie zde vyrobená pokryje 25 % spotřeby celé budoucí Kodaně, a vyřeší zmíněné existenční problémy. Ostrovy Holmene se přitom stanou největším dánským úložištěm uhlíku, tepelným výměníkem a čistírnou odpadních vod.
Zdroj: Urban Power for Hvidovre Municipality
A kde hodlají vzít materiál? V Kodani se už dlouho mluví o optimalizaci silniční sítě a vytvoření propojených podzemních koridorů silnic a metra. Z podzemí by mělo či mohlo být vytěženo 26 milionů kubíků zeminy. Na devět ostrovů to snad stačí.
Sdílet / hodnotit tento článek