Freiburg ležící poblíž francouzských a švýcarských hranic je zcela unikátní svou zelenou politikou. Naplňuje ji a neustále rozvíjí od roku 1998, takže označení „Laboratoř německé zelené architektury“ je opravdu na místě. To, z čeho si lze brát určitě příklad, nejsou pouze technologická řešení, ale také celkový přístup k životu. Freiburg jako řada jiných německých měst utrpěl během války, takže i zde najdeme pestrou stavební mozaiku od poválečných let až do současnosti. Zatímco jádro města se snažilo citlivě navázat na svůj historický odkaz, ostatní městské lokality měly šanci vytvořit zcela nové moderní ekologické koncepce.
Zdravá mobilita
I v historickém jádru vidíme na první pohled poněkud jiný životní styl. Město úspěšně razí progresivní udržitelnou politiku založenou na snižování emisí skleníkových plynů a podpoře sociálně funkční společnosti. Rozhodlo se pro snižování automobilové dopravy, vybudovalo efektivní tramvajovou síť, podpořilo cyklistiku a pěší dopravu. Řada hlavních ulic s obchody a službami se stala pěšími zónami, a i v důležitých dopravních tepnách se výrazně snížila průjezdná rychlost. Veřejný prostor je stále plný lidí, kteří se necítí být ohroženi a naplno si užívají městský život, nakupují na trzích nebo si prostě jenom vychutnávají procházku po městě.
Foto: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s.
Pokud chcete obyvatele města přesvědčit k redukci aut, musíte jim nabídnout vhodnou alternativu v dostupné veřejné dopravě a ukázat jim její benefity, včetně zdraví a bezpečnosti. Efektivita dopravy pak vyžaduje promyšlené dopravní multimodální uzly, které umožňují křížení různých tipů dopravy. Radnice si zároveň uvědomuje, že musí jít příkladem, takže i její nová budova je dostupná nejlépe na kole nebo tramvají. Zároveň je to první veřejná energeticky plusová stavba v Evropě. A pro případ, že byste potřebovali někdy auto, máte na výběr hned z několika carsharingových společností, které město podporuje.
Inspirace naživo
Na konci letošního srpna uspořádalo Centrum pasivního domu (CPD) exkurzi do této „německé zelené laboratoře“. Výprava, která čítala několik stavebních odborníků, městských zastupitelů a architektů, podnikla velmi rychlý, ale intenzivní průzkum jak historického centra, tak ekologických čtvrtí Rieselfeld a Vauban. Do prohlídky byly zahrnuty i menší celky jako například ekologický development Gutletmatten nebo nová budova radnice.
Foto: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s.
„Mnoho evropských i světových měst soutěží v tom, do jaké míry jsou udržitelná, zelená, ekologická či dokonce bezemisní a díky tomu se můžeme bohatě inspirovat přímo v terénu. Tuto cestu jsme podnikli s jádrem expertního týmu pracujícím na ukázkové čtvrti budoucnosti, která vyroste v jihomoravských Židlochovicích,“ vysvětluje Tomáš Vanický, ředitel CPD a dodává: „V blízkosti Freiburgu měla původně vyrůst jaderná elektrárna a tehdy se pobouření obyvatelé pevně rozhodli pro uhlíkovou neutralitu a budování cesty k ní. Unikátnost tohoto konceptu spočívá v zapojování obyvatel do tvorby jejich budoucích domovů od samého počátku, stejně jako to nyní děláme v Židlochovicích. Inspirativní je bezpochyby i požadavek pro novou výstavbu v pasivním standardu, a to nejen pro vytvoření podmínek zdravého vnitřního prostředí a podporu sociální bezpečnosti obyvatel, ale i z důvodu celkové energetické koncepce města a jeho dopadů na životní prostředí.“
Podle slov starosty Židlochovic Jana Vituly by měla stavba udržitelné čtvrti Líchy započít v roce 2022. „Chceme jít naproti soběstačnosti a také využít celé řady dostupných moderních technologií. Čtvrti ve Freiburgu bereme jako referenční příklady, podobně inspirativní bychom chtěli být my v českém prostředí. Věříme, že můžeme výrazně napomoci k rozvoji celého města, kromě ekologických prvků a smart řešení je pro nás důležitý také sociologický aspekt. Chceme do Židlochovic přilákat i některé nedostatkové profese, pracovat hodláme i s prvky sdíleného bydlení. Židlochovické Líchy by měly být v celé řadě věcí, nejen na jižní Moravě, ale v celém Česku, naprosto unikátní,“ podotýká Jan Vitula.
Foto: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s.
Plánovat společně
Druhá část exkurze se zaměřila na nové ekologické čtvrtě Rieselfeld a Vauban, které jsou příkladnou ukázkou udržitelného bydlení a budování sociálně udržitelné společnosti. Lokality, které obsahují rezidenční komplexy, staví jednoznačně na vysoké hustotě osídlení – vícepatrových domech, energetické efektivnosti – solární elektrárny a vodíkové technologie, a na kvalitě sdílených zelených ploch, vnitrobloků a celkového veřejného prostoru. Sociální udržitelnost je vytvářena mixem skupin, které se podílejí na plánování, výstavbě i obývání lokalit. Najdeme zde drobné investory, baugruppe i sociální a městské byty. Tyto různé skupiny sdílí prostory zahrad a vnitrobloků, ale jsou i partnery pro radnici při plánování a určování priorit. Eliminace automobilů má pozitivní vliv i na absenci podzemních parkovišť, což podporuje přirozené zasakování dešťových srážek a vodní management.
„Z Brna jsme ujeli jen něco přes 800 kilometrů, ale mám dojem, že jsme přistáli na jiné planetě. Na planetě, kde je bydlení relativně dostupné, kde domy nemusí mít ploty do ulice, kde tramvaj jezdí ve stromořadí a v zeleném pásu, kde v tramvajové smyčce stojí obytný dům, kde soukromý developer ponechá část pozemku pro veřejné využití – kde zkrátka řada věcí funguje naprosto jinak. Vlastně jenom dvě věci jsou podobné jako na naší rodné planetě – gravitace a nájemné v bytech,“ komentuje své pocity z exkurze městský architekt Židlochovic Pavel Jura.
Foto: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s.
Město blíže člověku
Naši západní sousedé jasně ukazují, že budoucnost není pouze v technických řešeních, ale především ve stanovení priorit, komunikaci a participaci všech zúčastněných stran. Přestože udržitelné čtvrti nepůsobí na první pohled jako estetické skvosty a domy v sobě mají dávku jisté rigidnosti, kvalita uvnitř domů a bloků je zcela nesporná. Stavební hmoty jsou doplněné všudypřítomnou zelení – na střechách, fasádách, balkonech i v ulicích, a takto zde vzniká určitý nový typ charakteru prostředí, který je člověku příjemný, blízký a přirozený.
„Návrat z Freiburgu do našeho zakletého království nebyl lehký,“ hodnotí cestu architekt David Mareš z pražského ateliéru třiarchitekti. „Volíme špatné lídry, pod vlivem korporací jsme uvěřili, že čistá energetika není možná, blouzníme o tom, že svoboda je všude dojet a zaparkovat autem a že dostupné bydlení nebo životní prostředí vyřeší trh. Máme co dohánět. To ticho a čerstvý vzduch, jako ve čtvrti Freiburg Vauban, kde se lidé dohodli, že nebudou mít auta, by za to ale určitě stálo…“
Foto: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s.
Člověk blíže planetě
I za dvoudenní exkurzi se dá pochytit mnohé, z čeho Freiburg těží svou slávu a pyšní se spokojeným životem obyvatel. Naše další počínání by mělo spočívat v přenesení těchto poznatků do běžné tuzemské praxe. Jednou z nich je Deklarace udržitelnosti, která byla vydána loni v létě a pod kterou mezi signatáři najdete jména architektů jako je Ondřej Chybík, Dalibor Borák, David Kotek, Aleš Brotánek, Jan Márton, Marek Dohelský a Jan Soukup. Poslední jmenovaný vede skupinu, která aktivně naplňuje cíle deklarace a mapuje současnou informovanost napříč oborem. Garantem holistického přístupu je ČKA, a to ve spolupráci s ostatními profesními organizacemi. „Pokud chceme, aby se stavebnictví stalo součástí udržitelného přístupu k naší planetě a přispívalo ke zlepšení stavu životního prostředí našich měst a obcí, musíme změnit model chování všech účastníků stavebního procesu. A že to opravdu jde, ukážeme na projektu čtvrti Líchy,“ uzavírá Tomáš Vanický, který Deklaraci společně s kolegy loni připravoval.
Sdílet / hodnotit tento článek