Radní nakonec vybrali 143 nekonfliktních změn ke zrychlenému projednání. "Jedná se o změny, které nejsou systémové a nejsou dotčené krajskými zásadami územního rozvoje a nevyžadují hodnocení vlivů na životní prostředí," řekl radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL). Jde například o regeneraci brownfieldů ve Slatině, v Maloměřicích či Obřanech a také o stavby jednotlivých rodinných domů.
Konfliktních změn je 147. "51 z nich se týká zásad územního rozvoje a šest změn má celoměstský charakter. Jedná se například o nadřazenou dopravní síť, protipovodňová opatření či velké rozvojové lokality v městské části Brno-jih či Řečkovice," uvedl Chvátal. Tyto změny se projeví až v novém územním plánu, který má být vydaný v roce 2022. "Pokud bychom to takto nerozdělili, dostali bychom se i s nekonfliktními změnami až před vydání nového územního plánu. Je to cesta, jak efektivně využít všechny kapacity na zpracování nového plánu a zároveň vycházíme vstříc těm, kteří na změny čekají velice dlouho," uvedl Chvátal.
Brno má územní plán z roku 1994, prošel několika aktualizacemi, celkově již ale nevyhovuje současným potřebám města a jeho rozvoji. Poslední aktualizace je z roku 2009, další v roce 2015 zrušil soud. Zpracovatele změn město hledalo ve třech výběrových řízeních, až nakonec pověřilo před dvěma lety postupně se rozrůstající Kancelář architekta města Brna.
Sdílet / hodnotit tento článek