Rostoucí ceny elektřiny, plynu a uhlí, zvětšující se ekologická stopa i nepohodlná obsluha. To vše mohou být důvody ke zvážení výměny zdroje vytápění rodinného domu, chalupy, ale třeba i kanceláří.
K jejich výrobě se využívají vedlejší produkty výroby
Snaha o energetické využití odpadu je nedílnou součástí boje s emisemi skleníkových plynů. Dřevěné pelety jsou přitom ukázkovým příkladem takového využití zbytků. Zdrojem výroby jsou totiž v podstatě pouze vedlejší produkty z jiné dřevní produkce. Pelety, malé válečky zbytkového dřeva, vznikají v peletárnách lisováním dřevního prachu, drtě a pilin. Žádný odpad tak nepřijde na zmar.
Spalování pelet neotepluje planetu
Kromě využití dřevního odpadu, který by jinak přišel vniveč, má vytápění peletami i další ekologický benefit v podobě tzv. neutrální bilance CO2. Při spalování se totiž z pelet uvolňuje stejné množství oxidu uhličitého, jaké dřevo, z něhož jsou vyrobeny, spotřebovalo pro svůj růst.
Sousedi vám poděkují
Říká se, že každý by měl topit tak, jak by chtěl, aby topil jeho soused. Spalování pelet neprodukuje téměř žádný kouř ani zápach, a tak jím nezamořujeme ani vzduch v okolí. Jednou z výhod pelet je i to, že neobsahují síru, a to znamená, že na rozdíl od uhlí při jejich spalování nevzniká oxid siřičitý, jedovatý plyn, který nepříjemně páchne a dráždí dýchací cesty.
Vytápění je v podstatě bez práce
Nezpochybnitelnou výhodou pelet je také komfort spojený s jejich obsluhou. Při nejvýhodnější kombinaci systému dopravy, skladování a dávkování lze celou sezónu pohodlně topit, aniž bychom přišli s peletami vůbec do styku. Pelety je možné nechat si k domu dopravit cisternou a nechat si je „nafoukat” přímo do skladu či kotelny. Následnou cestu paliva do kotle pak zajistí šnekový nebo sací dopravník. Automatické kotle na pelety lze navíc ovládat přes chytrý telefon, a zatopit si tak kdykoliv i na dálku. Třeba ještě před tím, než přijedete domů.
Popel můžete dále využívat
Při spalování pelet, zvláště těch opravdu kvalitních, vzniká jen velmi málo popela, a i ten lze dále využít jako velmi dobré hnojivo na zahradu. Popel, který při jejich spalování vzniká, je velmi kvalitním zásaditým hnojivem obsahujícím vápník, draslík, fosfor i hořčík. Tyto minerály prospívají zvláště některým druhům zeleniny, ovoce nebo okrasných květin.
Na rozdíl od jiných zdrojů jsou jejich ceny stabilní
Ceny pelet přímo souvisí s cenami dřeva, které však na rozdíl od elektřiny, plynu a uhlí v současnosti dokonce klesají. Jak uvádí klastr Česká peleta, cenu dřeva tlačí dolů kůrovcová kalamita. Oproti tomu ceny elektřiny, uhlí, plynu i tepla z tepláren průběžně zdražují.
Pořízení kotle je podporováno z dotací
Přechod na vytápění biomasou, tedy například i peletami, podporuje také Ministerstvo životního prostředí. Na pořízení peletového kotle a souvisejících zařízení lze momentálně čerpat tzv. kotlíkové dotace, a to až do výše 80 % celkových nákladů. Celkově tak lze za účelem výměny kotle za ten na biomasu získat dotaci ve výši až 120 000 Kč a v konkrétních ohrožených oblastech ještě speciální příspěvek 7 500 Kč. Ti, kterých se dotace týkají, si tak kotel mohou pořídit v podstatě za „hubičku“.
Pelety nemusíme dovážet
V Česku se ročně vyrobí přes 300 tisíc tun dřevěných pelet, většina z nich splňuje nejvyšší certifikaci jakosti ENplus A1. Z toho se však jen méně než třetina spotřebuje u nás, zbytek jde na vývoz. „V našem závodě ve Ždírci nad Doubravou vyprodukujeme ročně 78 tisíc tun pelet. Ty se kvalitou vyrovnají západní produkci. I proto naše pelety vyvážíme hlavně do zemí jako Rakousko nebo Německo. Zvýšení zájmu o pelety pozorujeme ale také v Česku. Podle průzkumu, který jsme si nechali udělat, o pořízení peletového kotle někdy uvažovala už téměř polovina majitelů rodinných domů a chalup,“ říká Tomáš Krčil z finské skupiny Stora Enso, která je jedním z největších výrobců pelet u nás.
Sdílet / hodnotit tento článek