Jaké jsou výhody vody z vlastní studny
Studna na vlastním pozemku je vzácná deviza, která poskytuje majiteli tolik žádaný pocit nezávislosti na rozvodných sítích. Přítomnost studny proto vždy zvedne hodnotu příslušné nemovitosti. Studniční voda bývá mnohdy kvalitnější než ta z veřejného vodovodu, neboť je čerpaná z velké hloubky, ale i v ní se mohou vyskytnout zdraví škodlivé látky či organismy. Studniční voda navíc protéká místním geologickým podložím, a nasává tak do sebe chuť a vůni minerálů či hornin, se kterými přijde do styku. S trochou nadsázky tak lze říci, že jen těžko v Česku najdeme dvě studny, jejichž voda by měla stejnou chuť.
V případě jakékoliv změny kvality vody je na místě neváhat, poradit se s odborníky, nalézt optimální řešení a problém napravit.
Údržba studny ‒ povinnosti vlastníka
Zodpovědnost za údržbu studny je na vlastníkovi samotném, což přímo přikazuje zákon. Legislativa myslí i na takové případy, kdy se nachází na pozemku studna nevyužívaná. I tu je nutné zabezpečit, aby se nestala zdrojem kontaminace podzemních vod. Voda ze studny, stejně jako ta z veřejného vodovodu, musí být naprosto hygienický nezávadná. Za tímto účelem se provádí její rozbor, a to nejméně jedenkrát ročně. To, že je voda čirá a chuťově vyhovuje ještě bohužel neznamená, že je v pořádku. Dle odborníků je voda nějakým způsobem závadná až ve 3 čtvrtinách studní. Pojďme se tedy podívat na nejčastější problémy studniční vody a jaké existují nápravy k jejich řešení.
K nejčastějším problémům vody ze studny nebo vrtu patří zvýšené množství dusičnanů, železa a manganu, radionuklidů, pesticidů a mikrobiální kontaminace například v podobě koliformních bakterií. Ve všech těchto případech je nějaká varianta úpravy vody ze studny nevyhnutelná.
Dusičnany
Jedná se o jeden z nejrozšířenějších polutantů, s nímž se majitelé studen setkávají. Dusičnany se do vody zpravidla dostávají spolu se splachy ze zemědělské půdy. V těle se chovají toxicky, neboť se metabolickými procesy přeměňují na potenciálně karcinogenní dusitany. Může v jejich důsledku také dojít k rozvoji methemoglobinémie, nebezpečné zejména pro kojence, při které je omezován přenos kyslíků do tkání. Dusičnany ani dusitany nelze bohužel eliminovat převařením. Z vody se odstraňují pomocí iontové výměny na zařízení obsahujícím speciální filtrační směs, která na sebe váže anionty NO3– a místo nich uvolňuje neškodné chloridové anionty. Další možností, jak dusičnany odstranit je reverzní osmóza, jejímž výsledkem je voda téměř destilovaná (odstraňuje de facto všechny přítomné látky), a proto se do ní v dalším kroku potřebné minerály doplňují.
Radon
Radon, který se do vody dostává z podloží, je v malém množství přítomný téměř v každé podzemní vodě. Horniny totiž uvolňují nejrůznější radionuklidy. Ty jsou sice žádané v lázeňství, nikoliv však v pitné vodě. Radon se z vody odstraňuje aeračním zařízením, kdy se voda intenzivně provzdušňuje. Aerační zařízení se doporučuje použít u vody, která obsahuje více než 1000 Bq/l radonu.
Železo
Signálem, že je železo ve studni v nadlimitních koncentraci, může být její narudlá barva a povlaky na sanitárních zařízeních. Jeho zvýšenou koncentraci lze nalézt prakticky u všech vrtaných studní. Záludnost železa tkví v tom, že je živnou půdou pro mikroorganismy, které jeho prostřednictvím realizují své životní cykly. Může tak dojít k pomnožení škodlivých patogenů jako jsou například Escherichia coli nebo Pseudomonas aeruginosa. Železo se odstraňuje katalyzovanou oxidací a následnou mechanickou filtrací. K tomu slouží úpravny vody, které se jednoduše připojí na vodovodní potrubí. Oxidací se železo převede na nerozpustnou formu a následně se zachytí na filtru.
Klasický projev železa ve vodě - zákal
Mangan
Společně se zvýšeným obsahem železa jde ruku v ruce zvýšený obsah manganu. Mangan vytváří na povrchu domácích spotřebičů šedivě zbarvené mastné skvrny a je příčinou neuspokojivé chuti vody. Z vody se odstraňuje jako železo ‒ katalyzovanou oxidací a následnou filtrací. Při jeho oxidaci na nerozpustnou formu pomůže také lehké zvýšení pH vody.
Vysoká tvrdost
Tvrdá voda se projevuje vytvářením nánosů vodního kamene na topných tělesech domácích spotřebičů. Spotřebiteli pití tvrdé vody nijak nevadí, naopak je do určité míry zdravé. Změkčení vody má za cíl ochránit právě domácí spotřebiče, jimž hrozí zhoršená funkce i nevratné poškození. Za tvrdou vodu jsou odpovědné ionty vápníku a hořčíku. Existují šikovné technologie, které je z vody dokážou odstranit. Tyto úpravny vody pracují podobně jako třeba v případě odstraňování dusičnanů na principu iontové výměny, při níž se ionty vápníku a hořčíku nahrazují neškodnými ionty sodíku. Filtrační vrstvu tvoří speciální polymer, který se jednoduše regeneruje tabletovanou solí.
Pesticidy
Pitná voda nesmí obsahovat žádné pesticidy. Ty se do studny mohou, podobně jako dusičnany, dostat splachem ze zemědělské půdy. Mezi pesticidy patří insekticidy, jež hubí hmyz, herbicidy, omezující růst plevelů a fungicidy, které se vypořádávají s houbami a plísněmi. Pesticidy se odstraňují adsorpcí na aktivním uhlí nebo reverzní osmózou.
Přítomnost koliformních bakterií
Zdrojem koliformních bakterií jsou nejčastěji splachy z půdy. Nebezpečné bakterie se dovnitř studny mohou dostat třeba i s uhynulým zvířetem nebo jiným organickým materiálem, například se spadaným listím. Většina koliformních bakterií patří mezi neškodné komenzály, mohou se však mezi nimi vyskytnout i kmeny způsobující těžká průjmová onemocnění. Mezi koliformy patří i bakterie čeledi Enterobacteriaceae, jejichž nejznámějším zástupcem je Escherichia coli. Pokud se provádí mikrobiologické vyšetření vody, stanovují se počty bakterií, které způsobují fekální znečištění. Jejich počet musí odpovídat počtům daným vyhláškou a pokud je překračuje, musí se přistoupit k dezinfekci vody. Studniční voda se dezinfikuje různými prostředky na různých chemických základech, které spolehlivě usmrtí i viry nebo spory hub. Alternativním řešením je nechat vodu protékat přes UV lampu.
Kdy je třeba provést rozbor studniční vody
- Pokud u některého člena v domácnosti dojde ke změně zdravotního stavu a vyskytne se u něj třeba průjem.
- Byla-li bouřka nebo přívalový déšť, který přinesl nános bahna, případně se do studny dostala voda z tajícího sněhu (sníh s obsahem posypové soli představuje vážné nebezpečí).
- V blízkosti studny, například na sousedním pozemku, se objeví skládka, kanalizační přípojka nebo septik.
- Dojde-li k zásahu v samotné studny, například se vyměňuje čerpadlo.
- Kdykoliv, kdy voda změní chuť či zápach nebo se v ní objeví zákal.
- Kvalita vody ve studni se mění i s ročním obdobím. Nejpříznivější ukazatelé jsou na jaře a v létě, kdy je voda zředěna tajícím sněhem a dešti. Naopak, rizikovými obdobími jsou podzim a zima.
Sdílet / hodnotit tento článek