Bytový design je dnes obalen zbytečnými mýty, které dobré věci neprospívají. Dominují jim představy o tom, že hodnotu může garantovat jen exkluzivní materiál a že změna uspořádání může být dosažena jen kompletní výměnou starého za nové. Bratislavský projekt třípokojového bytu pro mladou rodinu svým příkladem tyhle zcestné postřehy vyvrací. Dává prostor unikátnímu designu a pohodové atmosféře, aniž by se zbavil toho, co jej činí autentickým. Rekonstrukce tedy může přinést revoluční změnu, ale nemusí to bolet srdce ani peněženku klientů.
Tohle už jsme někde viděli
Stropy vedené v betonu, klasické nestárnoucí dubové parkety, masivní nábytek. Polyuretanové nátěry stěn v místech s očekávanou vyšší vlhkostí, a tamtéž epoxid-cementové podlahy. Pokud by tohle měly být barmanské ingredience, může se zdát, že z nich luxusní koktejl neumícháte. Lukáš Šíp je naštěstí architektem, a nikoliv mixologem. Proto si i s těmito poněkud civilnějšími surovinami věděl rady, a to, co užitné ploše 75 metrů čtverečních vytvořil, nejen vypadá, ale skutečně funguje dobře. V každé z místností tohoto bytu se přitom nemůžete zbavit dojmu, že si s vámi tvůrce projektu trochu pohrává.
Záměrně vám totiž předkládá prvky důvěrně známé a jakoby na první pohled zastaralé, ale v novém uspořádání a významu, na pozadí kulis moderního bytu. Takže celkový dojem z realizace neustále kolísá v hledání odpovědi, zda se nacházíte spíše v prvorepublikové vilce reprezentující elegantní styl, anebo v usazeném moderním městském bytě. Prozření potěší. Protože ona důvěrnost některých součástí a celkové uspořádání se vám zdá blízké nejspíš proto, že je naprosto logické a funkční. To, co je efektivní, totiž není třeba měnit.
Nově, ale s akcentem minulosti
Tedy, ne že by tu Lukáš Šíp, reprezentující tu svou prací architektonické studio Coolstock, neměl co dělat. Adresa bytu na Račianské předjímala práce víc než dost. Pro Bratislavu byla typickou vybydlenou průmyslovou zónou, která si svou cestu k rezidenční zástavbě nejprve musela najít. A když se tato zanedbaná lokalita změnila na obytný soubor Pri mýte? Bylo zapotřebí vytvořit tu nový duch místa, kde chcete bydlet s radostí. Návrh interiéru bytu MYTO se přitom musel poprat s tím, jak zabránit tomu, aby tu převládl sterilní chlad.
„Interiéry moderních bytů tím často trpí,“ připouští očekávatelný konflikt Šíp. „Rozmáhá se v nich efekt intenzivní neosobnosti, a i tady mohla kombinace přiznané šedi betonových stropů s geometrickým minimalismem podobný dojem snadno vyvolat.“ Proto když byl v roce 2018 k realizaci návrhů a rekonstrukčních opatření přizván, neváhal se pomořit do větších hloubek, než těch daných limity fádní zakázky. Začal ladit návrh interiéru směrem k harmonii, v níž lehce nostalgické prvky navazují moderní k minulosti, a všudypřítomné dřevo v mnoha podobách dodává hřejivou atmosféru.
Prostor disponuje logikou i atmosférou
Napomáhá tomu i logické členění bytu, rozděleného na tři části. Těžiště společenských dějů je vztaženo do středního segmentu, k „denní části“. Tu vytváří obývací pokoj napojená na kuchyň a balkonem. Na ni navazuje část „noční“, zastoupená ložnicí rodičů a dětským pokojem. Spojení mezi nimi pak zajišťuje obslužná část, charakterizovaná koridorem chodby a na ni navázanou koupelnou, toaletou a úložných prostor. Ta je i vstupem do celého bytu, a dobře vás připraví na to, co vás tu čeká.
Interiéru totiž skutečně dominuje dřevo v nejrůznějších tvarech a formách. Úložné prostory vestavěných skříní, stěny lemované policemi, parkety, to vše vás tu hojně doprovází. I když jsou tu jasně profilované rozdíly mezi místnosti, jejich přechody jsou hladké, zdůrazněné spíše jen materiálem stropů a podlah, jejich barevností, texturou, strukturou. Kontext místností se s tímto členěním velmi příjemně doplňuje. Černá v chodbě přechází do šedi soukromí a mizí v bílé, která je doprovázena záplavou přirozeného světla v obývacím pokoji.
Kvalita nestárne
V denní části, kde je světla nejvíce, si architekt mohl dovolit odhalit surové povrchy hrubšího zrna. Tedy vizuálně nezkreslený přiznaný beton, masivní dřevo s jeho výraznými kresbami. Koridor chodby je spíš o kontrastu, zatímco obytné části ložnic jsou vyhlazené a zjemněné k maximální úpravnosti. Pochopitelně, že se do toho výrazně promítlo i očekávané využití místností. Charakter stropů a podlah se mění podle konkrétních zón, přičemž dochází k propojení jednotlivých materiálů. „Tam, kde si to běžný provoz žádá, je povrch stěn ukončen matným polyuretanovým nátěrem,“ doplňuje Šíp. Bílým v kuchyni, šedivě matným v koupelně.
Design bytu pochopitelně netkví jen v barvách a prostorovém vyvedení materiálu, krásu tu velmi přirozeným způsobem dotváří doplňky. Jak architekt zmiňuje „vložené atypické nábytkové prvky“. Jsou zakázkové, ale nejdou do nějakých extrémů. Vlastně, jejich tvar je zachován v naprosté jednoduchosti, z níž čiší smysl pro dosažení cíle skrze pochopitelné formy. „Dřevěný monolit sahající od podlahy po strop tvoří pomyslnou ochrannou bariéru mezi denní a noční částí bytu,“ popisuje architekt.
Podobně pak s hrubým masivem pracuje kuchyňská linka, protažená do podoby širšího manipulačního prostoru. Tento „ponk“ z laminované překližky, doplněný o zavěšené vysoké části s proporcemi tradiční šatní skříně či "almary", k tomu otevřené police ve stylizované formě lidových poliček na kuchyňské nádobí, dodává onu důvěrnost tvarů a obrysů. Jen tedy ne v konvenční podobě. Podstatný je tu ale rozměr řemeslné kvality, který z takových částí čiší. Jak dodává architekt: „Rozhodující tu byla kvalita zpracování, ne rok vzniku.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | MYTO |
| Typ projektu: | Interiér třípokojového bytu |
| Architektonické studio: | coolstock |
| Lokalizace: | Pti mýte, Bratislava, Slovensko |
| Vedoucí projektu: | Lukáš Šíp |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zahájení projektové činnosti: | 2018 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2019 |
| Odhad nákladů: | 890 000,- Kč |
| Hrubá podlahová plocha: | 83,6 m2 |
| Užitná plocha: | 75,8 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek