Hliněné materiály mají budoucnost i v Česku
Uplatnění hliněného stavebního materiálu předpokládá kromě obecné informovanosti také znalost způsobů jeho použití. Odpovídající vzdělání odborníků i potenciálních stavebníků je důležitým předpokladem dalšího rozvoje oboru. Vedle vzdělávání řemeslníků zde musí být příležitost i pro budoucí projektanty, architekty a stavební inženýry. Ucelený systém by měl sestávat nejenom z teoretických informací návrhu hliněných konstrukcí, ale také z osvojení praktických dovedností v použití hliněného materiálu. Praktická část výuky je pro práci i návrh konstrukcí s hliněným materiálem dle mého soudu zásadní.
Rozmanité složení hliněného materiálu, správné poměry složek směsi, zpracování materiálu i vhodné umístění hliněných konstrukcí souvisejících s vlastnostmi materiálu a také hmatová osobní zkušenost s materiálem vyžadují odpovídající praktický přístup. Avšak hliněný stavební materiál je ve výukových programech českých odborných středních a vysokých škol se stavebním zaměřením zařazen pouze okrajově. Neexistuje ucelený teoretický podklad pro výuku navrhování konstrukcí z hliněného materiálu, ani praktická část výuky. Státní vzdělávací systém zatím nenabízí budoucím projektantům možnost vzdělávacích modulů pro návrh hliněných konstrukcí. Tato skutečnost také souvisí s doposud neexistující legislativní základnou pro návrh nosných konstrukcí z hliněného materiálu a nižší poptávkou o projekty ze strany stavebníků. České vysoké školství takto zaostává za standardem sousedních evropských zemí.
Kurz VUT Brno hliněné sdílení Foto: Ing. arch. Eva Neumayerová, Fakulta architektury VUT Brno
Příklady ze zahraničních univerzit potvrzují daný trend
Autorka příspěvku se při své měsíční stáži doktorského studia na Fakultě architektury TU Wien zúčastnila workshopu, kde byli studenti seznámeni s prací s materiály z obnovitelných zdrojů, včetně materiálu hliněného. V rámci volitelného vzdělávacího modulu hliněného stavitelství byla studentům nabídnuta možnost účasti na workshopu prototypu projektu Vivihouse. Tento projekt vyvinul výzkumný tým Initiative for Convivial Practices se sídlem na TU Wien. Jedná se o dřevěný skelet s izolací ze slaměných balíků a vnitřními hliněnými omítkami. Vizí projektu je flexibilní modulární až šestipodlažní stavba přizpůsobitelná potřebám obyvatel.
Vivihouse není přednostně určen venkovské výstavbě, ale vícepodlažnímu městskému bydlení. Autoři uvádějí, že se nejedná o stavební projekt typu Do it yourself, nýbrž Do it together, tedy s přímou účastí budoucích obyvatel i zájemců o tento typ výstavby. Projekt je navržen z ekologických materiálů z obnovitelných zdrojů, bude demontovatelný a sestavitelný na jiném místě, případně plně recyklovatelný. Financován je z příspěvků privátních firem podporujících ekologické stavění a ze Státního rakouského klimaenergetického fondu.
Produkce panelů pro třípodlažní prototyp konstrukce se uskutečnila ve výrobní hale nedaleko Vídně, v rámci dvouměsíčního workshopu za praktické spolupráce studentů fakulty architektury TU Wien a zájemců z řad architektů. Studenti pracovali na konstrukci pod vedením odborníků na jednotlivé technologie. Hotový třípodlažní prototyp pavilonu byl vystavený na místě přístupném veřejnosti. Podmínkou workshopu byla minimálně týdenní účast. Každý týden na prototypu spolupracovalo asi 15 studentů. V prvním týdnu workshopu byly sestrojeny základy prototypu, v dalších třech týdnech stěnové dílce, potom následovalo vsazení oken a konstrukce stropních dílců, parapety. V závěrečné fázi byla nanášena jemná hliněná omítka stěnových dílců.
Workshop - stěnové panely prototypu Vivihouse; Foto: Eva Neumayerová
Stěnové panely sestavované v rámci workshopu se skládají z těchto částí: Dřevěný vnější plášť – provětrávaná fasáda, vápenná omítka, izolační výplň ze slaměných balíků, rákos, hrubá hliněná omítka a jemná finální hliněná omítka. Jednotlivé panely mezi sebou spojují ocelové elementy, v některých panelech bylo instalováno stěnové vytápění. Na začátku každého týdne byli noví studenti seznámeni s pracovním nářadím, plánovanými pracovními postupy a bezpečností práce.
V rámci finální fáze zahrnující hliněné omítky si studenti mohli vyzkoušet nanášení a míchání omítek z připravených pytlovaných směsí. Na podkladovou hrubou omítku byla aplikována jemná omítka. Většina studentů neměla žádnou předchozí praktickou zkušenost na stavbě, ani s prací s hliněným materiálem. Studenti se měli možnost naučit zásadám práce s omítkářským nářadím, způsobům nanášení omítek, řešení náročnějších detailů u oken, v rozích, ohybech, použití armovací perlinky i finální úpravu filcováním omítky. To vše pod vedením zkušených lektorů.
Workshop studentům nabídnul možnost vyzkoušet si práci s kombinací materiálů jako je dřevo, sláma rákos a hliněný materiál, tedy kombinaci různých materiálů z obnovitelných zdrojů a naučit se řemeslným dovednostem. Zvolená forma programu umožnila účastníkům projít všemi fázemi konstrukčního procesu a pochopit souvislosti a výhody kombinací materiálů. Studenty byla oceněna možnost praktické zkušenosti s uplatněnými stavebními materiály, která v teoretických hodinách chybí (na Fakultě architektury TU ve Vídni je teorie hliněného stavění součástí volitelného předmětu).
Pro většinu zúčastněných byl workshop první zkušeností práce s těmito typy materiálů. Kurz neobsahoval teoretickou část, byl zaměřen výhradně na praktickou práci s materiály. Workshop umožnil studentům vytvoření základní představy o práci s různými materiály z obnovitelných zdrojů, možnostech aplikace a návrhu. Předností workshopu, jako příkladu výuky s materiály z obnovitelných zdrojů, byla skutečná realizace konkrétního projektu a ukázka možností kombinace použití stavebních materiálů z obnovitelných zdrojů. Nevýhodou bylo pouze základní krátké zaškolení do konkrétních technik a absence teoretické části.
V Rakousku jsou jako volitelné předměty nabízeny hned na několika univerzitách: Na Universität für Bodenkultur Wien a Fakultě architektury Technische Universität Wien propojují znalosti tradičního dědictví hliněných staveb a soudobých možností moderních technologií; na Fakultě architektury Kunstuniversität Linz je uplatnění hliněného materiálu řešeno intenzivně v globálním kontextu se zaměřením na rozvojovou tematiku. Není to ale jenom Rakousko… Například ve Francii je nabízen postmagisterský program věnující se výhradně stavění z hliněného stavebního materiálu na Univerzitě Grenoble (ENSAG); v sousedním Německu jsou výukové předměty s tematikou hliněného stavebního materiálu plnohodnotnou součástí výuky v rámci volitelných předmětů několika univerzit, například na Bauhaus Universität Weimar, Universität Kassel či FH Potsdamm – to abych jmenovala alespoň některé…
Sdílet / hodnotit tento článek