REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Vilu z roku 1906 citlivě přestavěli. Původní detaily i moderní design vás ohromí

Intuitivně dokončovat za druhého nedopovězené věty je v partnerském vztahu považováno za známku hlubokého porozumění milované osobě, anebo taky rutiny dvacetiletého spolužití. Ale v architektuře? Tam je tahle empatie a návaznost dialogu signálem mimořádného nadání. Zvlášť, když ticho mezi větami trvalo desetiletí, než je opět nahradil tvůrčí dialog.
Foto: Petr Polák

Měšťanská vila z Dobřichovic by mohla vyprávět nejeden příběh. Není už úplně zřejmé, kdo její stavbu zahájil, ale dokončena byla podle návrhu mistra novorenesančních, novogotických a secesních projektů přelomu 19. a 20. století, Františka Buldra. Zajímavostí je, že v souhrnné jednadvacítce nejvýraznějších jeho realizací zastoupena není, byť svou formou vystihuje jeho práci naprosto dokonale. Dům-palác. V tomto případě tedy reprezentativní ukázka klasicizující secesní vily, nárožního patrového domu, s výrazně asymetricky umístěnou věží. Ve svých původních proporcích byla vystavěna jako letní sídlo pana velkoobchodníka, Alexandra Hlasivce.

Kde je třeba navázat?

A ve 30. letech minulého století se mezi její obyvatele mohl počítat literární kritik, spisovatel a novinář František X. Šalda, a v ne zrovna radostném roce 1939 pak celý objekt prochází další stavební úpravou. Tentokrát po odmlce navazuje na projekt svým vlastním vyjádřením architekt Karel Šťastný. Při vnějším vstupu vznikla majestátní „výtvarně pojatá“ brána a litinové zábradlí, které tu stojí dodnes. Budova tehdy získala hlavně nové průčelí, a zvýšila se i dominanta věže, překrytá ostrou stanovou střechou. Opět vypadala jinak, důstojněji. V této podobě pak víceméně přetrvala bez jednoho roku 80 let, kdy už skutečně připomínala tvrz ztracenou v rozrostlém lese.

Foto: Petr Polák

A pak? „Pak se vila dostala na náš stůl,“ komentují situaci architekti z ateliéru Karnet. Bylo znovu potřeba navázat dialog, dokončit nevyřčené a posunout mimořádnou budovu zase o kus dál. Tentokrát ovšem s akcentem na současné parametry a komfort bydlení. Měšťanská vila potřebovala být ve svých vnitřních dispozicích přeprogramována, ale tak, aby nedošlo k setření toho, co ji činí výjimečnou. Toho lze dosáhnout klasickým restauračně-renovačním přístupem, anebo s nemalou dávkou trpělivosti, citu a invence, reinterpretovat stávající pojetí a navrhnout novou soudobou vrstvu, vsazenou do již hotového rámu.

Problematické je, že přednastavené a již existující prvky, dialog zavedený minulými architekty, je třeba dopovědět vlastními slovy. A výsledná věta či tvůrčí souvětí musí pořád dávat smysl.

Původní detaily i moderní design

Architekt Michael Karnet se takové výzvy nebál, přeorganizoval vnitřní objem tak, aby jej úspěšně dovedl k 21. století. Výtečně se přitom doplňoval ve spolupráci s Jiřího Lukáše, který navrhl úvodní koncept a fasádu. Práce na rekonstrukci trvala tři léta, a zahrnovala obšírný výčet přestaveb, včetně přístavby nového prvku zastřešení, nad terasou v druhém patře, z níž se stal obytný pokoj. Odvahu projevil investor i architekti, když se s rozhodli zřetelně odlišit nové od starého, původní od dodaného. Vzešla z toho velmi svěží čerstvost některých partií domu – vily, která se nezříká minulosti ale hledí kupředu. Je tedy zrovna tak strašidelným hradem s věží, prvorepublikovou vilkou i dočista současným a moderním bydlením. Záleží, jak ji chcete vnímat.

Foto: Petr Polák

Bylo nutné respektovat zastavěnou plochu 136 metrů čtverečních, i poměr mezi touto plochou a rozlohou pozemku (1208 metrů čtverečních) a daný poměr hmot, aby nedošlo k přesycení. Jak na to?

V interiéru organizujeme plynutí prostorů a ladíme kombinace materiálů tak, abychom zachovali původní prvky vily a splnili požadavky současného bydlení,“ popisuje Karnet. A zvenčí? „Snažili jsme se zachovat maximum původního tvarosloví.“ Návrhem prošly repliky špaletových dřevěných oken u otvorů, které zůstaly v původní podobě. Sloupky zábradlí byly odlity podle posledních dochovaných exemplářů. Komplikovanou otázkou, která zprvu nenacházela kladné porozumění u investora, bylo ne-zachování fasádních vlysů. Podařilo se, a právě ty ale dnes dodávají vile 1906 její identitu.

Foto: Petr Polák

Prostor pro růst

Život potřebuje prostor a nemůže žít ve stínu historie. Kde ale místo vydobýt? Odpověď viděli architekti v modifikaci přízemí, respektive přesunutí původního hlavního vstupu do přízemí. Původně se totiž do vily vcházelo schodišťovou podestou (což jistě působilo honosně), ale aktuálním kritériím to zrovna nevyhovovalo. Přesunutí vstupu do přízemí, na úroveň podesty, se pak propsalo do kaskády navazujících úprav. „Získali mnohem více prostoru jak pro šatní skříně a botníky, tak pro pohyb ve vstupní hale,“ prozrazuje Karnet.

Zároveň vznikly programem přidružené místnosti: komora, technické zázemí, další šatna. O úložné prostory už tu nouzi mít nebudou. Znovuobjevená otevřenost spojitého prostoru vytvářela autentickou atmosféru „vznešeného pokoje“, obohacený o průhled obývacím pokojem až na balkon.  Materiály byly voleny tak, aby každý, kdo do vily vstoupí, pocítil její výjimečnou hloubku. Na podlahách je mramorová dlažba, jejíž kresba plynule navazuje na ořechovou dýhu vestavěných skříní. Světla jsou vzhledem k nízkému stropu přisazená. Zpoza skříní pronikají tenké paprsky světla, které zdůrazňují kontrast nového s původním.

Foto: Petr Polák

Vztah mezi starým a novým

Osobitost jednotlivých místností nepopírá rafinovanost promyšlených detailů i logiku kompaktního prostoru. Kuchyň, denní prostor, se svým výhledem upíná k bráně. O příchozích je tak přehled. Knihovna-pracovna vypadá, jako by si spisovatel Šalda jen na moment odskočil na viržinko. Ve druhém patře jsou umístěny dětské pokoje s hlavní koupelnou. Aby se sem vešly, bylo zapotřebí přestavět z terasy pokoj. Naprosto odzbrojující je pak pohled do soukromí ložnice. Místnost připomínající kapli chrámu je prosvětlená tuctem oken, a jejím středem prochází masiv trámoví. Toto pojetí je kombinací vysokého stropu, proryvů oken i podiem s postelí naprosto neklasifikovatelné běžnými kategoriemi.

Vila 1906 je unikátem. Proto, že zachovala svou podobu, je pamětlivá minulosti, ale rekonstrukcí se dobrala podoby moderního (a chytrého) domu.

Údaje o projektu

Název projektu: Vila 1906
Typ projektu: Rekonstrukce prvorepublikové vily
Architektonické studio: Karnet architekti
Lokalizace: Dobřichovice, Středočeský kraj, Česko
Vedoucí projektu: Michael Karnet
Spolupráce: Jiří Lukáš
Stavební dozor: Jiří Mach
Stavební firma: Tomáš Kadeřábek
Truhlář: Milan Krejčí
Krajinotvorba a zahrada: Flera
Klient: soukromá osoba
Zastavěná plocha: 136 m2
Užitná plocha: 311 m2
Hrubá podlahová plocha: 544 m2
Plocha pozemku: 1208 m2
Zahájení projektové činnosti: 2018
Rok dokončení: 2021

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: José Hevia

Při renovaci vily nechtěli kopírovat historii. Přesto ji dokázali uchovat

Budova, která pamatuje hezkou řádku staletí. A byť má za sebou velkou minulost, v přítomnosti už pro ni zdá se není místa. Naštěstí tu s pomocí architektů a osvíceného investora došlo k vítané změně, a starý dům velikosti paláce se dokázal aktualizovat tak, aby změnil svůj účel a přitom neztratil krásu.

Foto: BoysPlayNice

Nenápadné vilce s fontánou vrátili architekti její důstojnost

Prvorepublikové vilky patří k dědictví české architektury podobně, jako vcelku unikátní fenomén víkendových chatiček. A stejně tak jako ty chaty – malé, velké, prostorné, áčkové, srubové - jsou vily a vilky ve své podobě nekonkrétní a nepostižitelné obecnou definicí.

Zdroj: RAKO

Adolf Loos - architekt inspirující celé generace

V prosinci letošního roku uplyne již 150 let od narození hrdého vyznavače čistých linií, svéhlavé osobnosti a zároveň jedné z nejvlivnějších postav vídeňské tvůrčí společnosti. Muzeum hlavního města Prahy a Národní památkový ústav proto v lednu vyhlásily Rok Adolfa Loose.

Zdroj: AdobeStock-maros013

Vila Tugendhat – perla funkcionalismu s pohnutým osudem

Její výstavba byla zahájena před 90 lety, 1. června 1929: Přesto stále vila Tugendhat od funkcionalistického architekta Ludwiga Miese van der Rohe nepřestává inspirovat a udivovat architekty i širokou veřejnost. Jelikož je do konce roku vila vyprodaná a zřejmě se tak do ní o prázdninách již nedostanete, přinášíme vám…