Je to jen drobnost ze zeměpisu základní školy, nicméně stále fascinující. Jak asi víte, zhruba čtvrtina území Nizozemska leží pod úrovní moře a velká část plochy země převyšuje mořskou hladinu jen o jediný metr – ale právě v těchto nejníže položených oblastech žije nadpoloviční část obyvatel státu.
Nezní to divoce do té doby, než se nad tím zamyslíte a představíte si sami sebe v podobné situaci. Situaci, v níž každé vlnobití teoreticky může vést k přelivu a zatopení rozsáhlých oblastí. A cože teprve nějaké to tání severských ledovců, navyšující hladinu oceánů.
Nizozemci to pochopitelně takhle panicky nevnímají, na podobné scénáře jsou dobře připravení. Ostatně, k životu na „nízkém profilu“ se adaptují už dlouhá staletí. Systém kanálů, hrází, nádrží, rozlivů a všemožných bariér tu je určitě jeden z nejpropracovanějších na světě.
Voda musí být pod kontrolou
Ten fádní úvod z hodin geografie naší základní školy je ale pro projekt rodinného domu, Terphouse stojícího kousek od Rotterdamu, velmi přínosný. Umožňuje nám totiž vhled do nizozemské mentality. Tam je vodní živel vnímám jako konstantní a všudypřítomná hrozba. Jako síla, kterou lze sice dobře využít – pro svou potenciální energii, produktivní zemědělství, jako nástroj infrastruktury či obrany státu – nicméně i přesto pořád zůstává hrozbou. Voda je chápána jako něco, co musí být hlídáno, sledováno, kontrolováno.
A platí to i pro zdejší krajinu, která je v Nizozemsku jednou z člověkem nejvíce zasažených, ovlivněných. Prakticky je rozdělená mezi zástavbu a zemědělské plochy. Pro přírodu tu moc místa nezbylo, pokud tedy nepočítáme ty drobné rezervace a střípky zalesněných ploch (přírodních rezervací tu mají čtyřikrát méně než v Česku, lesů tu mají třetinu). Jak to ale souvisí s Terphouse? Inu, to je právě to. Projekt je unikátní v tom, že intenzivně pracuje s vodou v krajině, ale stejně jako přírodu kolem sebe ji nechává „divokou“.
Stodola jako Fénix – na místě staré nefunkční stodoly stojí ohořelý ale nový moderní dům
přečíst článekProjekt nizozemských architektů ze Studia AAAN je na poměry Nizozemska unikátní v tom, že dává prostor něčemu, co je v zemi nedostatečné a přitom se ještě vody nebojí. Nedá se říct, že by realizace neměla nad okolní krajinou kontrolu. Má, ale ne zcela. Dělí se o ní. A je proto v Nizozemsku velmi vzácným příkladem nového směru udržitelné architektury, která přímo do sebe zabudovává prostor pro přírodu a vodu chápe jako živel, který není nutně nezbytné kontrolovat.
Příroda není nepřítel
Hladina v říčních kanálech okolo stavení může kolísat. Sídlo to ale nikterak neohrozí. Tento zvláštní, ale sympatický rotterdamský rodinný dům, se nachází zasazený uprostřed systému hrází a malých ostrůvků. A protože je obklopen tím, co by mohlo být při troše fantazie přírodou, působí klidným až idylickým dojmem.
Studio AAAN se tu vrací k ideám o tom, že není nutně třeba s krajinou a přírodou zápasit, když projekt už od počátku koncipujete podle přírodních podmínek – a neupravujete přírodní podmínky projektu.
Ono to nezní zase tak divoce, ale nezapomeňte na ten nizozemský pohled na hrozbu vody a soustavnou potřebu kontroly nad okolní přírodou. Terphouse je v tom opravdu hodně neobvyklý. Vyvažuje v sobě současnou architekturu a šetrnost k životnímu prostředí, na nízkém pahorku pohlceném nízkou zelení a květinami je imunní vůči rozmarům živlů. Těch živlů, na které musel projekt reagovat, je tu o něco víc, než by se čekalo. Umístění stavby totiž předjímalo i drsné povětrnostní podmínky.
Proto se stavba, ze své otevřenosti, musí trochu krýt. Ale znovu – jako krytu využívá spíše neinvazivních postupů, správné orientace a přirozeného zákrytu, než aby nutně modifikovala své okolí. Krajinu ovlivněnou člověkem přitom částečně navrací přírodě, spojuje konstruované s okolím.
Na jedné úrovni s krajinou
Dům Terphouse je vsazen – ne zcela – do výkopu, vedeném v kopci na ostrově. V prvním patře se nachází obytné prostory, ložnice a ostatní pokoje jsou pod zemí. To znamená, že z obytných prostor je výhledem přes hráze vnímána otevřená krajina. Dům se kvůli částečnému zanoření pod horizont nevyvyšuje nad okolí, a tak zůstává součástí onoho jemného tkaniva krajiny. Zatímco prostředí výrazně ovlivňovalo celkový design stavby, architekti pracovali i na tom, aby dům nejen vypadal, ale i fungoval náležitě moderně.
S nízkými, čistými objemy postavenými z cihlových zdí, velkými plochami prosklení a výraznou plochou dřevěnou střechou je dům s celkovou užitnou plochou 280 metrů čtverečních skutečně elegantní. Objekt doprovází venkovní a vnitřní terasy, polootevřené a částečně přesahem střechy zastíněné prostory (orientované tak, aby je masa stavby chránila před větrem nebo úpalným sluncem).
Architektonický tým v čele se zakladateli studia Hilbrandem Wandersem, Luukem Stoltenborgem a Rikem de Ruiterem vysvětluje: „Výrazná dřevěná trámová konstrukce je souvislá od interiéru k exteriéru a tvoří výrazný baldachýn na jižní fasádě. V důsledku toho se hranice mezi obývacím pokojem, verandou, venkovními místnostmi a terasou stává nezřetelnou a krajina se vlévá do domu.“
Voda je okolo všudypřítomná, příroda se sem navrací. Bydlení pro lidi tu funguje, aniž by bylo potřeba do okolí výrazněji zasahovat.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Terphouse |
| Typ projektu: | rodinný dům |
| Architektonické studio: | Studio AAAN |
| Lokalizace: | Rotterdam, Nizozemsko |
| Vedoucí architekti: | Hilbrande Wanders, Luuk Stoltenborg, Rik de Ruiter |
| Strukturální inženýring: | Pieters Bouwtechniek |
| Dodavatel stavby: | de Hek b.v. |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
| Rozloha užitné plochy: | 50 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek