REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Stodola jako Fénix – na místě staré nefunkční stodoly stojí ohořelý ale nový moderní dům

Objekt sám o sobě se může pochlubit dlouhou historií. Byť ne tedy zrovna rezidenčním charakterem, protože od roku 1850, kdy vznikl, fungoval jako klasická stodola. Ale stodoly, usazené prakticky v centru městské zástavby, už nemají budoucnost. Proto padl návrh na přetvoření tohoto objektu do podoby domu k obývání. Objektu, který by „rostl“ z původního typu stavby.
foto: Florian Amoser

Architekti ve svém popisu projektu ze švýcarského Männedorfu šetří slovy, a raději za sebe nechávají hovořit výsledek své práce. A musí se nechat, že se skutečně mají čím chlubit. I když je vlastně jejich „dílo“ neuvěřitelně prostou realizací. Celé totiž doslova stojí a padá na šesti nosných dřevěných rámech. Konstrukci, která vyplňuje (a nahrazuje) podobně řešenou konstrukci původní stavby.

Podobný přístup, odlišný cíl

Architekti k tomu přistoupili neotřele, vsazením „extrémně tenké“ dřevěná konstrukce. Ta se v rozvíjení původní stavební myšlenky skládá z šesti rámů ze smrkového dřeva, a stává se určující viditelnou složkou celého interiéru. Z podpůrného prvku se tak stala konstrukce prvkem estetickým, vymezujícím vnitřní prostory. Svislé a vodorovné dřevěné panely i nadále stabilizují dřevěnou konstrukci, přičemž vytvářejí vlastní místnosti.

Foto: Florian Amoser

Přitom originálním způsobem zachovávají jejich přirozenou posloupnost a napojení, vložením různých průniků a otvorů. Výsledkem je, že i když tu vznikla vlastně tří podlaží, jsou nyní skrze ony otevření průniky propojeny v jeden velký obytný prostor, sdílený od přízemí až po samu střechu. Jak Lukas Lenherr - šéfarchitekt stojící za celým projektem – připouští, to výsledné řešení je hodně ne-švýcarské.

Ve svých hrubých obrysech totiž až nápadně připomíná americký shotgun house. Pokud s tímto příměrem nejste seznámeni, jde prý (spíše podle legend) o domy s víceméně otevřeným interiérem a místnostmi řazenými za sebou, kdy od vstupních dveří dohlédnete ke dveřím na konci, vedoucím na zahradu. Zkrátka dům, který prostřelíte brokovnicí skrz na jednu ránu.

Foto: Florian Amoser

Oddělení, ale stále spolu

Tento model si pro svou stavební jednoduchost získal velkou oblibu v rodících se městečcích Divokého západu, kde lidé skutečně k řešení brokovnicí neměli daleko. Ale skutečnou renesanci zažil až s rozvojem dělnických kolonií v průmyslových oblastech. Přeci jen se tu formální jednoduchost mísila s účelností. A přesně tohoto mixu chtěli dosáhnout i architekti v Männedorfu.

I když tu odchází k jistému oddělení, uzavřené prostory si tu mají vizuální propojení. Napomáhají k tomu vnitřní okna nebo „klapky“, skrze něž se dá komunikovat s okolím domu i vnitřním obytným prostorem. Six Frame House dává vyniknout senzaci v omezeném prostoru, protože i přes minimální zastavěnou plochu se s třemi podlažími blíží výměře užitné plochy těsně hraničící se 150 metry čtverečních.

Foto: Florian Amoser

Přidává k tomu ještě efektní „odblokování“ vnitřního prostoru, z nějž odebírá podlahové přepážky a stropy, a nahrazuje je sítěmi. Jsou pevné, dodal je výrobce katamaránů. Dům vsazený do profilu stodoly se tak může pyšnit velmi dynamickým interiérem, kde si všichni obyvatelé mohou najít své místo. Být o samotě, ale přitom v kontaktu s ostatními.

Černavá fasáda, světlý interiér

Z hlediska členění vnitřního prostoru v jinak otevřeném bydlení rozlišíme suterénní místnost s dílnou. Denní světlo se dostane až sem, skrze střešní okna. Spojení suterénu přes přízemí až nahoru vede jediným vnitřním otevřeným schodištěm. Na něj se pak navazují další místnosti a oddíly domu. Podstatné přitom je – z hlediska okolní zástavby a stavebního rázu – že z hlediska základního objemu a tvaru střechy vypadá Six Frame House stejně stodola jako kdysi.

Foto: Florian Amoser

Nová fasáda ze dřeva jedle stříbrné byla zakonzervována karbonizací, opálením. Ne tedy (dnes už skoro klasickým, protože se s ním setkáváme opravdu často) shou sugi ban, ale metodou yakisugi. Princip opalování a začernání dřeva je podobný, ale yakisugi zanechává na dřevě hlubší zbrázděnou texturu. Takové dřevo pak vydrží bez dalších konzervačních zásahů i několik generací.

Objekt se ani po tak radikálních úpravách nezříká své někdejší původnosti, rysů stodoly. Patrné je to při pohledu ze dvora, kdy má původní dispozice. Z domu je přitom patrné, už stodolou není a stal se obydlím.  S realizovaným stavebním projektem jsou tak trvale zaznamenány ony historické okolnosti, a úpravy realizovány se všemi ekologickými aspekty.

Foto: Florian Amoser

Detaily, jako například zavěšený z výšek sestupující krb anebo působivé provedené schodů, dodávají domu na výjimečnosti. Ne že by ji nasbíral málo. Six Frame House je skutečně povedeným projektem.

Název projektu: Six Frame House
Typ projektu: refurbrishment
Architektonické studio: Lukas Lenherr Architektur
Lokalizace: Männedorf, Švýcarsko
Vedoucí architekti: Lukas Lenherr Architektur
Projektový tým: Focus, Gessi, BORA, Group-Corbat SA, Occhio
Dodavatel stavby: Brunner Strub + Partner AG
Topení: Josef Peterer Haustechnik AG
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2022
Rozměry: 149 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Sebastian Felix Ernst

Stavěli bez bourání. Starou stodolu využili a přestavěli na bydlení a sklad

Když máte k ruce tým nadšených profesionálů, nic není nemožné. Názorně to dokládá i projekt rekonverze dřevostavby z německého Lindau. U návrhu a samotné realizace se tu sešli lidé motivovaní, kteří se s nemalou chutí pustili do náročné práce. Ze staré stodoly přitom vytvořili…

Foto: Martin Gardner

Na samotě u lesa si postavili černý dům s bílým interiérem

Projekt rodinného domu pro dva stálé obyvatele je o tom, co všechno „můžete“, když už vaše děti odrostou a vyletí z hnízda do světa. Manželský pár – poněkud alergický na to, když jsou nazývání párem postarším – na ten moment života bez dětí čekal dlouho. A po celou tu dobu vyčkávání se…

Foto: Sebastian van Damme

Moderní rodinný dům na ostrůvku. Jednoduchý objem, promyšlené řešení

Udržitelnost rodinného domu nemusí vycházet jen z moderních materiálů anebo energetické efektivity provozu. Definována může být i pozitivním vztahem ke svému okolí, podporou přirozených funkcí krajiny a přírody. A to je něco, co na poměry Nizozemska dělá rodinný dům Terphouse opravdu skvěle.

Foto: Michal Tartal

Dřevostavba jako hora v Mošovicích. Inspirací byla dřevěná stodola

Snížené přízemí a netradiční rozmístění místností v dispozici, dvoutvářná kombinace výrazem přírodních a industriálních stavebních materiálů, vnější vzhled upomínající na stavební tradice regionu. To vše v přímé opozici s velmi moderním a vzdušným interiérem. Rodinný Dom Hora je plný příjemných překvapení.