REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Změna, která zvenčí nejde vidět. Z tradiční podhorské stodoly vznikl prázdninový dům

Zrekonstruovat zemědělskou stavbu, stodolu se stájí, je jedna věc. Ovšem upravit ji tak, aby se z hospodářského stavení stala důstojným rodinným obydlím, to už je něco jiného. Architektky si přitom daly záležet na tom, aby se neproměnilo vnější tvarosloví objektu. Transformace zachovala původní dimenze.
Foto: Gustav Willeit

Věhlas studia SBSA, tedy v plném znění Sandri Barbara Smaniotto Andrea Architetti Associati, do Česka zatím ještě nedorazil, ale v Itálii už patří k dobře ustaveným pojmům moderní architektury. Proč? To dobře demonstruje i jejich aktuální projekt, stojící na pomezí rekonstrukce a refurbrishmentu. Opravdu ale na samém pomezí, protože z definice je těžké jej přesně do jedné ze škatulek zařadit.

Starý objekt se tu totiž rekonstrukcí dočkal nového využití, své dimenze a proporce si uchoval. Ale jeho vnější vyznění se proměnilo. SBSA tu ukázaly, v čem vynikají. V hledání nového smyslu, který vychází z  nezměněných dimenzí. Což je těžší, než by s zdálo. To, že nemůžete překročit rámec původní stavby, a chcete zachovat její objem netknutý, si totiž žádá velkou míru kreativity. Zvlášť když se ta změna týká nevyužívané hospodářské stavby – stodoly se stájí/chlévem – ze které se měl stát obytný a plně funkční prázdninový dům pro rodinu s dětmi, co milují hory. Tady už je ale zapotřebí zabrousit do geografických podrobností.

Foto: Gustav Willeit

Pod vrcholky Dolomit

Ona původní stavba totiž byla tzv. tabià. Tradiční venkovská stavba, která je svým výskytem typická pro regiony di Cadore, a zdejší svažitá horská úbočí. Za štěstí se dá považovat to, že zrovna tahle konkrétní, nacházející se ve vesničce San Stefano, nebyla předmětem památkové ochrany. Jinak by totiž nejspíš dočista sešla a proměnila se v ruinu. Ale protože bylo možné „do ní“ sáhnout, získala příležitost na další smysluplnou existenci. Architekti se zasadili o její obnovu. Tedy spíše znovuobjevení.

Architektky začaly tím, že z respektu k charakteru nemovitosti při úpravách zvolily čistý a přitom moderní přístup. „V souladu s touhou zachovat křehkou rovnováhu a soudržnost mezi lidovou stavebním tradicí a současným charakterem byly přepracovány především ty detaily, které mají tendenci dát celku abstraktnější a neutrálnější charakter,“ vysvětlila Andrea Smaniotto, vedoucí projektu.

Foto: Gustav Willeit

Budova byla nejprve rozebrána a pak znovu-postavena, přestavěna, v původních dispozicích. Přičemž byly reinterpretovány některé její rysy a proměnil se interiér. I když ne zcela, schéma poplatné regionu pořád zůstalo zachováno.

Vnitřní prostor byl rozdělen na tři segmenty, schodiště se pak vine středem celého objektu. Ve spodních patrech, která jsou v těsném kontaktu se stávající zástavbou kolem, byly umístěny pokoje a obslužné prostory, zatímco obytná část byla umístěna v podkroví, kde je možné se kochat krásnou krajinou Dolomit. Tabià, vložená na svažitém pozemku, nadsazená silnici a navazující na okolní rozvolněnou zástavbu, tak byla v rámci stavebních úprav originálně rozvíjena ve třech různých úrovních.

Foto: Gustav Willeit

Elegantní interiér vonící dřevem

Dnes už tabià není vratkou stájí a stodolou. Roste z pevných betonových základů pod zemí částečně zakrytého prostoru. Tyto rostlé kořeny stavby mají hybridní původ, je to kombinace vnitřního betonu a vnějšího obíleného kameniva. Do výšek pater se pak táhne s využitím dřevěných sloupů a trámů. A v nejvyšším podlaží přesahuje svým objemem rámec základů atikou, přečnívající do čtyř světových stran. Svým profilem nám tak může připomínat spíše signální nebo hradební vížku s cimbuřím, ale skutečně tu jde o formát stavby úzce spjaté se zemědělským dědictvím regionu.

Foto: Gustav Willeit

Interiér disponuje náležitou uživatelskou pohodou. Je tu útulná a prostorná kuchyně, přecházející do obývacího pokoje s jídelnou. Nachází se v srdci domu a přitom si nemohou stěžovat na nedostatek světla. Těží z výškově prosklených oken od podlahy ke stropu, která jsou orientována na hory na jih a do lesa na sever. Efekt světlého interiéru pak dotváří i hladké dřevěné obklady stěn a stropů.

Reinterpretace tradičních prvků nám umožnila najít nový jazyk, novou koherentní estetiku spojenou s místní tradicí. Je to projekt, který je schopen interakce s prostředím a tradicí,“ říká Barbara Sandri, spoluautorka návrhu.

Foto: Gustav Willeit

Údaje o projektu

Název projektu: Tabià S. Stefano House
Typ projektu: refurbrishment, rekonstrukce
Architektonické studio: Sandri Barbara Smaniotto Andrea Architetti Associati
Lokalizace: Santo Stefano di Cadore, Itálie
Vedoucí projektu: Andrea Smaniotto, Barbara Sandri
Strukturální inženýring: EPPLUS, Marco Filippi – EPPLUS
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2022
Počet podlaží: 3
Užitná plocha: 170 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Martin Gardner

Na samotě u lesa si postavili černý dům s bílým interiérem

Projekt rodinného domu pro dva stálé obyvatele je o tom, co všechno „můžete“, když už vaše děti odrostou a vyletí z hnízda do světa. Manželský pár – poněkud alergický na to, když jsou nazývání párem postarším – na ten moment života bez dětí čekal dlouho. A po celou tu dobu vyčkávání se…

ROZHOVOR: Bydlení ve stodole. Na rekonstrukci využili prvky z bouraných staveb

ROZHOVOR: Bydlení ve stodole. Na rekonstrukci využili prvky z bouraných staveb

Netradiční rodinný dům vznikl rekonstrukcí staré hospodářské stodoly v obci Benešov u Semil. Že jde o podařenou přestavbu, dokazuje i cena v kategorii Rekonstrukce v rámci Grand Prix architektů 2014 i nominace na Českou cenu za architekturu 2016. O historii nebo samotné budově bylo již napsáno mnoho článků. My vám…

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Pokud se vám líbil náš článek o  přeměně stodoly ve víkendový dům , určitě oceníte i tuto realizaci ze Slovinska. K ní architekti přistoupili jinak - zachovali původní vnější vzhled staré stodoly, ale vevnitř vytvořili dřevěný interiér horské chaty.