Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Stavěli bez bourání. Starou stodolu využili a přestavěli na bydlení a sklad

Když máte k ruce tým nadšených profesionálů, nic není nemožné. Názorně to dokládá i projekt rekonverze dřevostavby z německého Lindau. U návrhu a samotné realizace se tu sešli lidé motivovaní, kteří se s nemalou chutí pustili do náročné práce. Ze staré stodoly přitom vytvořili kapacitní sklad kombinovaný s bydlením.
Foto: Sebastian Felix Ernst

Odbornými studiemi o moderní architektuře se nese pesimistická linka, která v posledních letech rezonuje stále silněji. Budoucnost se totiž netváří zrovna nadějně, když přijde na globální oteplení nebo klimatické změny. A od stavitelství, jež je jedním z majoritních přispěvatelů emisí, by se očekával nějaký smysluplný návrh řešení. Nabízí jich sice nemálo – průlomové futuristické stavební materiály, tisíciletími osvědčené pasivní postupy – ale to už jsme u toho pesimismu.

Vyčíslení a uhlíkové bilance totiž potvrzují, že pokud usilujeme o pozitivní změnu, nebude nám stačit jen stavět lépe a zeleněji, ekologičtěji. Je třeba celkově stavět méně. Ta pravá udržitelnost totiž spočívá v tom vystačit s tím, co už je k dispozici. A náležitě to adaptovat na současné podmínky. Architekti se tedy mají jít pást? Kdepak. Mají přispět svými vědomostmi a schopnostmi k tomu, abychom ty „staré a již existující“ objekty mohli přiblížit aktuálním trendům.

V praxi to příkladně reprezentuje projekt Black Barn z německého Linadu.

Foto: Sebastian Felix Ernst

Zachovalá, zbytečně ničit netřeba

Na jeho počátku stála v roce 2020 jedna masivní dřevěná stodola. Stodola, která už něco pamatovala, ale jejíž stav byl, díky pravidelné údržbě i kvalitnímu stavebnímu provedení, nad očekávání dobrý. Otázka, která pochopitelně musí zaznít, je: „K čemu je vám na dohled třicetitisícového Lindau dřevěná stodola?“ A nepříjemnou odpovědí pochopitelně je, že prakticky k ničemu. Pokud neprovozujete hospodářskou činnost, nenajdete dnes pro takový objekt v blízkosti města smysluplné využití.

V okolí města na březích Bodamského jezera jsou dnes poptávány ty samé typy nemovitostí, jako kdekoliv v Evropě. Tedy rezidenční zástavba, skladovací prostory. Ze zažité logiky věci má tedy větší hodnotu 180 metrů čtverečních stavební parcely, na níž stará stodola stojí, než samotná stodola. Co s ní? Zbourat staré a nevyužívané, a nahradit do tím, co je žádané. Jenže právě tohle je to zcestné myšlení, které přispívá k vytváření problému, nikoliv jeho řešení.

A právě proto si architekti ze studia ERNST – Office for Architecture, jmenovitě pánové Sebastian Felix Ernst a Patrick Krämer řekli, že tady to, v souladu se zájmy klienta, vyzkouší jinak.

Stará ale poměrně zachovalá stodola si své místo podrží, dočká se jen náležité úpravy. Konverze na jiný typ využití. Zůstane tu, jako připomínka minulosti, která se vzhledně adaptovala na novou realitu naší přítomnosti. A tím poskytne záruky pro lepší budoucnost.

Ten plán přestavby a úprav si pochopitelně hned získal širokou pozornost. Nikdo není rád, když z jeho okolí mizí stavby jen proto, že se nezdají být užitečné. Je mnohem ekonomičtější a ekologičtější jim nový smysl dát. K řešení návrhu, tvorbě projektu i samotné realizaci se v případě Black Barn ochotně přidalo dost lidí. Kteří chtěli – svým umem a schopnostmi – dokázat, že rekonverze starých objektů dávají smysl.

Ukažme, že to jde

Cíle si architekti z ERNST zvolili tři. Ten první je jasný: zachovat objekt v původních dimenzích. Druhým byla úprava struktury stavby a přestavba jejího interiéru tak, aby stodola mohla sloužit jako kombinovaný dvou-prostor, skladiště a ubytovací jednotka. A do třetice? Chtěli, aby celá realizace byla kompletně „udržitelná“. Technickým provedením, volbou materiálů, vykonanými činnostmi, provozními charakteristikami. Ten třetí úkol byl tím nejtěžším, protože učinit stavbu ekologičtější – a dosáhnout toho udržitelně – jsou dvě rozdílné věci.

První a rozhodující slovo při zpracování projektu měli partnerští spolupracovníci. Tým z Merz Kley und Partner nejprve prošel doslova trám od trámu celou stodolu, a vyhodnotili, že konverze stavby je za splnění určitých podmínek možná. Na dřevostavitele z Holzbau Forster bylo vymyslet skladbu materiálů, které by „hrály“ s plány architektů. A své k tomu pochopitelně řekli i profesionálové z Bau8sam, vyhodnocující energetickou bilanci, efektivitu a provoz objektu před a po úpravách.

Překvapivá byla míra entuziasmu, nadšení, při němž všechny ty partnerské a spolupracující týmy nehledaly výmluvy, ale cesty k provedení. I díky tomu práce na návrhu postupovala rychle kupředu. Sama realizace nebyla z nejrychlejších, natáhla se na čtyřiadvacet měsíců. Ale to pomalé tempo bylo meziproduktem udržitelné stavby, jež se nemění v něco nového lusknutím prstů. Za chybu a nedostatek to ale považovat nelze.

Nové bydlení ve starém skeletu

A výsledek? Stávající dřevěná konstrukce byla zachována tak, že nová bytová jednotka je vy-konzolována jako skořápka vložená do starého pláště. Nebylo tu třeba budovat nové základy, čímž se ušetřilo nemálo emisí spojených se stavbou. Jinak tato speciální stěnová konstrukce, ve které se zvětralá fasáda stodoly stává provětrávanou vrchní vrstvou nové jednotky, vytváří hluboké okenní ostění. Z něj pak vybíhají vnořené lavice, které rozšiřují užitnost prostoru.

Zapuštěné dřevěné dveře a rámování okenních výklenků vytvářejí rustikální akcenty. Balkon a šedě natřená dřevěná okna nenápadně zapadají do celkového obrazu venkovské typologie, odpovídají tomu, co v místě nabízel originál. Půdorys zůstal bezezbytku zachován, jeho jasné dimenze napomohly dodat architektonických řešením uživatelskou srozumitelnost. Bytelná stará konstrukce je tu oporou pro nová řešení.

O izolaci se postaraly dřevovláknité desky, část světla do interiéru přinesla nově otevřená okna směřující na jih. Bývalá stodola je díky tomu výsostně energeticky optimalizovanou budovu, která šetřila zdroje na mnoha stranách. Minimalizovala své vstupy, prakticky zrušila vznik stavebních odpadů. Vzniklo tu něco nového, co si nežádalo ničení starého. Je to ekologické i ekonomické. A proto smysluplné. Nejen v Lindau. Black Barn je inspirativním příkladem konverze, z nějž si poučení může vzít celá Evropa.

Údaje o projektu

Název projektu: Black Barn
Typ projektu: rekonverze
Architektonické studio: ERNST - Office for Architecture
Lokalizace: Lindau, Německo
Vedoucí projektu: Sebastian Felix Ernst, Patrick Krämer
Strukturální inženýring, statika: Merz Kley und Partner
Energetický návrh: Bau8sam
Dodavatel stavby: Holzbau Forster
Návrh interiéru: Diana Carbach
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2022
Výměra užitné plochy: 246 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Mariela Apollonio

Přestavba venkovského domu bolela. Pak přišli architekti

Představu o ideálním bydlení nosí v hlavě asi každý. A každý taky zvládne postavit anebo vybourat pár zdí. Stejně jako nahodit omítky, přitesat či namořit trámy anebo podříznout vlhkou stěnu. Návodů je k tomu plný internet. A co nezvládnete sami, to udělá firma. Takže k čemu jsou…

Foto: Johan Dehlin

Kvalita nestárne. Dům odolává času i díky promyšleným úpravám

Mladý pár si tuto nemovitost vybral ke koupi proto, že byl osloven (ba přímo zasažen) stopami času a příběhy, které by takový dům mohl vyprávět. Tomu pak byly podřízeny další komfort zvyšující úpravy. Ve skutečnosti tu ale nebylo třeba činit velké změny. Tenhle dům je totiž vůči stáří imunní.

Foto: Lina Adinavičienė

Dům na předměstí připomíná klády přitesané sekyrou

Tvarem připomíná položené klády, přitesané sekyrou. Materiály upomíná na to, že sice leží v moderním městě, které má ale k lesům blízko. Nezapomíná na kontext a okolní zástavbu. Je přitom natolik neobvyklý, že si skoro nevšimnete, na jak neoptimální parcele leží. Rodinný dům ve Vilniusu je zkrátka…

Jak ze stodol na brambory vyrostly dva rodinné domy

Jak ze stodol na brambory vyrostly dva rodinné domy

Amsterodam roste do krásy, ale také co do objemu. Obyvatelé čtvrti A-North (Amsterodam-Noord) se proto stále častěji potýkají s nedostatkem prostoru pro výstavbu a vysokými cenami parcel. Do popředí se tak stále častěji dostává zájem o renovace a komplexní rekonstrukce již stávajících objektů.

Foto: Thomas Jantscher

Stodolu rozebrali, přestěhovali, přestavěli a moderně zabydleli

Realizovaný projekt rekonverze ve švýcarských Alpách, vedený pod taktovkou architektonického studia Savioz Fabrizzi Architectes dokládá, že nic není nemožné. Stará stodola se díky jejich práci změnila na příjemné a komfortní obydlí, které navenek dovedně „klame“ svým vzhledem.

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Horská chata ze staré stodoly: Zvenku stará, uvnitř nová

Pokud se vám líbil náš článek o  přeměně stodoly ve víkendový dům , určitě oceníte i tuto realizaci ze Slovinska. K ní architekti přistoupili jinak - zachovali původní vnější vzhled staré stodoly, ale vevnitř vytvořili dřevěný interiér horské chaty.