Ne vždy staré odchází, aby je nahradilo nové. Přiznaným darem kvality je to, že nestárne. Platí to i pro architekturu, která se umí povznést nad módní trend a slušet každé době. I když to zdaleka není pravidlem pro každý projekt, House Rio ze švédského Stockholmu se něčím takovým pochlubit může. Je výjimečný. Vždy takový byl a nikdy jím být nepřestal. Přestože těch let má za sebou mnohem víc, než byste mu na první pohled hádali.
Při pohledu na dvoupodlažní objem stavby, vilky – rodinného domu, budete vnímat jen nápadnou pravidelnost geometrie provedení a působivou fasádu. Otázku, kolik let takový dům má, si nejspíš klást nebudete. Vypadá nově, moderně, udržovaně. Ve skutečnosti tu House Rio stojí jedno století. Přesněji řečeno 124 let. Pravda, v roce 1920 tu byl vystavěn jako o dost skromnější jednopodlažní objekt.
Mezi tou minulostí a přítomností pak prodělával změny, zásahy a stavební úpravy celkem pravidelně, přibližně v desetiletém taktu. Postupně se proměňoval, mírně rostl do stran a nakonec i do výšky. Není rozhodně dílem, které by se zastavilo v jedné časové etapě, zakotvilo v ní a nepostoupilo by k další. Nebyl to zrovna dynamický růst, vždy šlo o promyšlené a dobře připravené úpravy.
Dům, který architekti mají rádi
Protože byl ten původní objem navržený opravdu dobře – a architekti tu nikdy svou práci nepodcenili – růst dobře fungoval a trefil střed terče s každou další fází rozvoje. Hodnoty, které tu stály na počátku, zůstaly zachovány. A byly účelně rozvíjeny dál. Výsledkem je pozoruhodný dům, který umí zaujmout. Pochopitelně, že v tom hraje roli jeho řekněme privilegovaná pozice.
Je usazený na hraně svahu, poměrně příkrého, porostlého bujnou pobřežní vegetací. Tam někde dole, pokud byste se snad skutáleli, leží jezero Järlasjön. Když byl dům ve dvacátých letech minulého stavěn, sloužil jako místo s přirozeným rozhledem a vizuálně splýval s hladinou jezera. Rozšiřování a úpravy jej postupně povýšily z nízkopodlažní stavby na lepší chatu, rodinný dům a nakonec na vilku. S tím, že hlavní pozornost tu vždy byla věnována splynutí stavby s okolní krajinou.
Chtělo by se říct, že House Rio byl proto spíš nevýrazný, protože scenérie byla v hlavní roli a dům byl poněkud upozaděný. Tato cílená strategie ale pomáhala vést rozšiřování tak, že kvalita mohla růst nikoliv na úkor přírody. Z těch stavebních částí se do nedávné podoby domu promítaly nejvýrazněji etapy původní – z roku 1920 – a pak rozšiřující přístavba z let sedmdesátých.
Pozdější úpravy (z osmdesátých a devadesátých let) cílily spíše na interiér. Tam bylo třeba vylepšovat nejvíce. Architekti z ateliéru Krupinski/Krupinska Arkitekter to ale pojali odlišně. Místo velkého vyhrnování rukávů a hurá – akcí spíše zasedli ke stolu nad plány a pustili se do vypracování studie domu.
Postupovali podobně, jako předchozí generace architektů. Je to zvláštní, ale House Rio prostě k tomu svým pojetím nutí architekty v různých časových údobích k tomu, aby si jej takto považovali.
Růst v suterénu a přízemí
Po důkladném prozkoumání současného stavu i historických změn domu se jim jevilo jako nejvhodnější řešení zachování určeno původní přízemí. Tyto prostory byly proto renovovány tak, aby byl odhalen, obnoven a zvýrazněn jejich příslušný charakter. Souvztažnost k minulosti, poupravená do moderního vzhledu tak, že se hranice mezi novým a starým stala nezřetelnou.
Nebylo to vlastně až tak těžké, právě pro nadčasové proporce místností a předchozí užití vysoce kvalitních materiálů. Investice předchozích majitelů se tu splácela svou imunitou ke stáří. Nábytek z borového masivu nebo dubové podlahy, obklady z vápence a konstrukce z kvalitních pálených cihel tu zkrátka umožňovaly zachovat mnohé. A protože jednotlivé místnosti jsou definovány výhledy na jezero – nebo se upínají směrem k terase – nebylo třeba vnášet do uspořádání zásadní dramatické prvky.
Suterén byl o pár centimetrů snížen, aby se zvýšila výška stropu místností. Též byl přestavěn tak, aby se do něj vešla prádelna, posilovna, parní sauna a lázeňská zóna. První patro bylo v rámci úprav plně nahrazeno jednoduchým obdélníkovým objemem, obklopeným pásovými okny.
Fasáda sjednocující čas
V patře se prochází sledem místností, vinoucích se po vnitřním obvodu budovy. To zajišťuje vizuální kontakt s okolní krajinou na každém kroku. Součástí toho povýšení úrovně interiéru byly stěny, stropy nově obložené kvalitní březovou překližkou. Ta v daném uspořádání působí až monochromaticky. Její zakázkové provedení doplnily nové dveře.
Tím, co povýšilo zásahy na vyšší úroveň, a navázalo na tradici úprav House Rio, pak bylo překrytí určitých částí fasády novou vrstvou, vlnitým oplechováním. Podle architektů je to třeba chápat jako další příspěvek k chronologii celého domu. Na fasádě se totiž propisovaly předchozí úpravy různými materiály.
Laťové součásti a dřevěné obklady připomínaly ještě čas z let dvacátých v minulém století, cihly a část s vlnitým plechem šlo datovat k 70. letům. Nynější vlnito-plechový obklad navázal tam, kde historie domu končila. Černý nátěr to celé ujednotil. Šlo o úsporný způsob, jak sjednotit fasádu a zároveň zachovat eklektický charakter budovy.
Údaje o projektu
Název projektu:House RioTyp projektu:úprava a renovace rodinného domuArchitektonické studio:Architectural Bureau G. Natkevicius & PartnersLokalizace:Vilnius, LitvaVedoucí projektu:Krupinski/KrupinskaKlient:soukromá osobaRok dokončení (finalizace):2023Výměra užitné plochy:274 m2
| Název projektu: | House Rio |
| Typ projektu: | úprava a renovace rodinného domu |
| Architektonické studio: | Architectural Bureau G. Natkevicius & Partners |
| Lokalizace: | Vilnius, Litva |
| Vedoucí projektu: | Krupinski/Krupinska |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Výměra užitné plochy: | 274 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek