Výše uvedené potvrzují aktuální sociologické průzkumy i samotní aktéři procesu zvaného ekologické bydlení. A co rozumí čeští respondenti pod pojmem ekologické bydlení? Nejčastěji jej spojují s úsporami – nejenom s úsporami energie, ale také s vlastní spotřebou bez zbytečného plýtvání (potraviny, kosmetika, oblečení); preferují recyklaci a třídění odpadu; navrhují si vlastní design s využitím starších věcí; pracují převážně s přírodními materiály (dřevo, kámen, hlína, sláma, bavlna); mění i způsoby dopravy (omezují jízdu autem); nakupují v místě bydliště od farmářů a vyhledávají raději místní materiály a služby; plně podporují regionální ekonomiku. Přirozenou součástí rodinných domů bývá přírodní zahrada; ve městech sílí trend zvaný Urban Gardening (tedy zahrady uprostřed města, komunitní zahrady a městské parky).
Změna životního stylu a způsobu bydlení
„Troufám si říct, že v posledních letech se lidé vydali do zahrad hledat život. Potvrzuje se nám, že zahrada už není jen okrasným prostorem; stala se součástí moderního životního stylu, v němž vyhledáváme zdravý pobyt mimo dům během celého roku. Jsem rád, že svoji pozornost zaměřujeme k ohleduplnosti, přiměřenosti a zdravému způsobu života,“ podotýká známý zahradní architekt Ferdinand Leffler a jako trendy pro rok 2024 označuje právě onu ohleduplnost, přiměřenost, život v zahradě a realizace svépomocí.
Plánujte zahradu se zahradním architektem včas. Na co dát pozor a kdy volat odborníka
přečíst článekOhleduplností nemá na mysli pouze tu lidskou, ale především tu k zahradě, skládající se z péče o půdu, vodu, lokální rostliny, stromy a keře. „Všímám si, že pro vodu se jaksi zapomíná na půdu. A to je škoda. Půda je zlato, které nám rychle a nenahraditelně ubývá. Vodu bychom na svém pozemku měli zadržovat celoročně v sudech nebo podzemních akumulačních nádržích a postupně ji zde také distribuovat. Nezapomínejte na to, že dešťová voda by nikdy neměla odtékat rovnou do kanalizace,“ dodává a ukazuje zajímavé projekty, kde se to bezezbytku daří.
Potřeba spolupráce a porozumění
Z mnoha ukázek bydlení v zahradě, urban gardening i případů developerských projektů je patrná změna způsobu bydlení i životního stylu rezidentů. Nejsou to pouze drahá rodinná sídla, ale i skromné a útulné příbytky s pečlivě udržovanou zahradou. A přestože Ferdinand Leffler preferuje v letošních trendech soběstačnost a realizaci svépomocí, ve většině případů by se bez profesionálního týmu specialistů jistě neobešel. Často s úsměvem říká, že většina lidí bývá zahradou tak nadšená, že stačí pouze drobné impulsy, přenos pozitivní energie a zahrada se pak rodí zcela sama. K tématu oblíbené flóry a průzkumu preferencí pak dodává, že on sám se stále učí ohleduplném přístupu k zahradě, zvláště pak výběrem rostlin pro konkrétní stanoviště.
„Česko patří podle průzkumů k zemím s největším nárůstem průměrné roční teploty. Ještě pořád to u nás naštěstí nevypadá na pěstování olivovníků, ale trend oteplování je velmi znepokojivý a je třeba přírodě ulevit a sázet vhodné druhy velkých stromů ve městech, v zahradách i ve volné krajině, a k nim vysazovat husté trvalkové záhony z lokálních rostlin,“ vysvětluje a dále poukazuje na nutnost spolupráce nejenom se zahradníky, ale také s ekology, sociology, urbanisty a samozřejmě též se stavaři a architekty. To se ale týká spíše velkých projektů a zakázek. V případě malých domácích zahrad se kloní k realizaci svépomocí a k navrhování vlastního osobitého designu. I v tomto případě nebude jistě přátelská konzultace na škodu.
Chybami se člověk učí, ale nesmí jich být moc
Dobrá architektura vychází vždy z přírody; je třeba si stále připomínat slova klasiků, že méně znamená více, že nejlepším designem i technologií je to, co vidíme v přírodě, že veřejný prostor uspořádaný podle přírodních principů kultivuje společnost a tak dále a tak dále… Zkrátka tam, kde estetický dojem určuje pouze agresivní trh a nelítostný boj o zákazníka, nemůže vzniknout nic pěkného ani společensky prospěšného. Přáním oslovených architektů pro letošní rok 2024 jsou nejenom krásné stavby, ale také oprava školních osnov ve smyslu kultivace veřejného prostoru: „Lidem zřejmě ještě nikdo neřekl, že jejich růžově natřený katalogový dům se do přírody nehodí, že volbou oplocení spoluvytvářejí atmosféru v celé ulici, že pečlivě střižený trávník nemusí být tou nejlepší variantou, že nemusejí nakupovat na zahradu drahé vířivky, nejrůznější senzory a digitální aparáty,“ vysvětluje Ferdinad Leffler a poukazuje i na další viditelné nešvary.
Ze zahrady by podle jeho slov neměl odcestovat ani gram organického materiálu. Doporučuje mulčovat listím, rozdrtit spadlé větvičky, kompostovat vše ze zahrady i z domácnosti, používat minimum chemie… Vše trpělivě vysvětluje společně s architekty a stavaři na seminářích a lidé mu naslouchají. Většina z nich už neuvažuje o svých zahradách jako o pozemku striktně vymezeném plotem; pochopili, že mohou zahradu otevřít do volné krajiny, opticky ji rozšířit a užívat si pohled do přírody. Naučili se, že do zahrady nepatří žádné náhražky materiálů, podporují přirozenost, přiměřenost, nebojují s přírodou a chrání biodiverzitu.
Promyšlený koncept bydlení v zeleni
Sociologické průzkumy hovoří o tom, že se v posledních letech přístup Čechů k ekologii výrazně změnil. Stále více lidí třídí odpad a šetří energie (88 % oslovených), do popředí témat se s obdobím sucha dostávají také úspory vody. „V průměru každý z nás spotřebuje kolem 90 až 100 litrů pitné vody denně, ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů. Češi si plýtvání vodou uvědomují a podle průzkumu se 85 % domácností snaží vodou šetřit. Například 69 % lidí dává přednost sprchování před vanou; ovšem jen 28 % přiznalo hospodaření s dešťovou vodou,“ komentuje aktuální průzkumy Martina Slavíková, tisková mluvčí společnosti E.ON, a dodává, že promyšlené koncepty nových ekologických projektů jsou tou nejlepší směrovkou na cestě k ekologickému bydlení. S tím souhlasí i zástupce developera, který spolupracuje s Ferdinandem Lefflerem.
Jako jeden z příkladů uvádí projekt Portum Towers v Bratislavě. Zde vznikl k výškové budově podle projektu Evy Jiřičné park, který je plný vzájemně se podporující zeleně. „Ruch města a váhu betonu vyvažujeme divokou zelení a vzrostlými stromy. Vidím stále zřetelněji, že kromě nich jsou pro veřejný či poloveřejný prostor podstatné i barevně vyladěné trvalky,“ dodává Ferdinand Leffler za souhlasného pokyvování zástupce developera. „Do každého projektu se snažíme přinést originální koncept nejenom co se týče architektury, designu a potenciálu lokality, ale i bohatého zastoupení zeleně ve veřejném prostoru. Ať už to byly visuté zahrady rezidence Sakura, unikátně řešený park Barrandez-Vous s amfiteátrem, komunitní kaskády Barrandovské zahrady, zelená budova Woko v Brně nebo právě tento park Pod korunami stromů. Snažíme se společně v týmu odborníků vytvářet místa, kde se bude lidem dobře žít nejen v soukromí vlastních zahrad a teras, ale i venku, kde mohou trávit čas obklopeni vodou, zelení a rozkvetlými stromy,“ dodává na závěr Petr Teplý z developerské skupiny Top Estates s odkazem na nové vizualizace bratislavského projektu.
Sdílet / hodnotit tento článek