Ze svahu, do kterého je zasazen, nevyčnívá. Je jeho přirozeným protažením, prodloužením. A právě proto se vůči okolí výrazně nevymezuje. Vyjma pohledové strany totiž splývá s horizontem a těží z přirozené ochrany terénu. Dům zasazený do země, je ukázkou hodně zajímavé, atraktivní rezidenční architektury. Která na staré problémy umí hledat moderní řešení.
Profesionálové z týmu Paulíny Hovorka Architekti upozorňují hned na několik rysů, jimiž se obydlí vymyká z průměru a překonává očekávání. Předně, dům demonstruje nezvykle velkou míru propojení vnitřních a vnějších prostor. Což se u domu, který je zarovnán s průběhem svažitého terénu, úplně automatické nejeví. Objekt je plně horizontální formou, která se odhaluje jen z části. Ale právě tou se široce otevírá svému okolí.
Objekt nepopírá užité materiály, pracuje s hrubým i hlazeným betonem. Ten ale působí jako pokojná síla dosud neprobuzeného Golema. Výraz materiálnosti, která odpočívá pod zemí a na povrch se nedere. Šedavá paleta barev to klidné až nenápadné vyznění podporuje. A též trochu zkresluje měřítka. Zasazený dům rozhodně není malým dílkem, ale poctivou rezidencí, s výměrou užitné plochy 365 metrů čtverečních. To až to organické propojení interiéru s exteriérem, horizontální formy a zelená střecha vedou k vnější nenápadnosti.
Praktické uspořádání
Architekti nepomýšleli jen na přítomnost, ale i to, jak se do dalších let bude stavba vyvíjet. Z hlediska své barevnosti, stárnutí a samozřejmě odolnosti. O budoucnost domu se nebojí, stejně jako jeho obyvatelé. Povrchy pohledových betonů stěn a stropů, otevřené plochy prosklených fasád, linie surové nerezové atiky i struktura neupravené dřevěné terasy dávají tušit, že Zasazený dům něco vydrží.
Když se staví takové polo-zemní domy, je velkou výzvou (často nesplnitelnou) přirozený prostup denního světla. To je tu řešeno zajímavě. Nejen tedy očekávatelným čelním prosvětlením – fasádní prosklené stěny vtahující do interiérů světlo i okolní scenérie – ale pro tuto stavbu příznačnými velkými střešními světlíky, které jsou obaleny částečně transparentní exteriérovou tkaninou. Uchovávají tím prostup světla do nitra domu, ale přitom se starají o proměnlivou světelnou a sluneční atmosféru.
Dům má tvar kříže se schodištěm uprostřed. Vyhlíží do krásné přírody s drsným počasím
přečíst článekDispozice domu jsou jednoduché, nekomplikované. Koridory chodeb by přehlednosti a světlosti interiéru příliš neprospívaly. Proto je kolem centrální obytné haly, do které je směrován i hlavní vstup, napojena většina obytných místností. Z jedné strany rodičovská ložnice (i s hygienickým zázemím, šatnou a malou pracovnou). A z opačné strany jsou k centrální hale připojeny dětské pokoje a pokoj pro hosty. I ty mají své vlastní hygienické zázemí.
Kompozičně je stavbě blízká orientace velkých zasklených stěn pokojů ve směru jihovýchodním, na obytnou terasu a s výhledy na nedaleký borový les. Rozhraní mezi terasou a interiérem ovšem není lineární. „U obytné haly jsme vytvořili pravoúhlý meandr vstupující dovnitř domu,“ popisují architekti. „Obytná část terasy je tak intimně zapuštěna hlouběji do centra stavby, kde se využívá jako plnohodnotná letní kuchyně s posezením.“
Technické a skladové prostory jsou jen letmo navázány na vstup, a lemují obývací halu v severní – pod terén zapuštěné – části domu. Ty totiž tolik denního světla nepotřebují. Skladba užitných místností je tu doplněna o vinný sklípek. U domu, který je částečně v zemním valu, zkrátka klasické sklepy nemají. Vinný sklípek je přístupný ze zahradní terasy. Tam navazuje na venkovní terasu a parkovací stání přímo před domem.
Až zasazený dům zezelená, zmizí
Vjezd je v západním rohu parcely, a odpovídá nejvyšší elevaci pozemku. V těchto místech také končí veřejná příjezdová cesta, a dál na pozemek domu pokračuje přes soukromý vjezd. Parkování hostů je před vlastní bránou, fakticky tedy na střeše vinného sklepa, s přímým přechodem na zahradní terasu domu. Vjezd a vstup pokračuje na pozemku formou pojízdné zatravněné rampy a klesá až obytné úrovni domu. Rampa ústí k hlavnímu vstupu, s krytým nástupním a parkovacím zázemím.
Vzhled Zasazeného domu momentálně ještě trochu „kazí“ to, že zatravňovací dlažba zatím příliš zatravněná není. A tak je ten šedivý masiv poněkud rozplizlý do krajiny. S rozrůstáním vegetace se ten negativní výzor bude rychle umenšovat. Opticky zmizí celá příjezdová rampa, dvůr i střecha, z níž budou na povrch pronikat jen rámy střešních oken. Většina ze zastavěné plochy, jež činí 439 metrů čtverečních (tedy čtvrtinu rozlohy celého pozemku) tak prakticky zmizí. Zůstane jen obrys domu bez složitých detailů, s vysokou odolností a nízkými nároky na údržbu. Efektivní a efektní. Přesně, jak si jeho obyvatelé přáli.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Zasadený dom |
| Typ projektu: | rodinný dům |
| Architektonické studio: | PAULÍNY HOVORKA ARCHITEKTI |
| Lokalizace: | Suchý vrch, Banská Bystrica, Slovensko |
| Vedoucí architekti: | Braňo Hovorka, Martin Paulíny |
| Spoluautor návrhu: | Natália Galko Michalová |
| Projektový tým: | Pavol Hubinský, Ján Piliar, Ján Fellner, Ján Holos, Vladimír Vránsky, Božena Skybová, Marta Huttová, Ján Hronec, Katarína Tannhauserová |
| Dodavatel stavby: | Texo Group |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 365 m2 |
| Zastavěná plocha: | 439 m2 |
| Plocha pozemku: | 2 697 m2 |
| Zahájení projektové fáze: | 2016 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Sdílet / hodnotit tento článek