Program slibuje, že se opět vydáme do běžně nepřístupných budov, budeme objevovat skrytá a zapomenutá místa i stavby, a to včetně bizarností ve veřejném prostoru. Nabízí také sérii přednášek a divadelní představení, koncerty nebo workshopy pro děti. Pořadatelem festivalů Den architektury a Film a architektura je spolek Kruh, který zároveň upozorňuje na to, že vše bude přizpůsobeno aktuální popovodňové situaci a některé akce mohou být i zrušeny či přesunuty. Registrace je otevřená od 15. září a kompletní program včetně možných upozornění je k dispozici na www.denarchitektury.cz.
Naplánované akce a velká jména
Festivaly tradičně připomínají slavná jména v historii, která se nějakým způsobem vryla do paměti české, moravské či slovenské. Program cílí nejenom na milovníky architektury, ale je zaměřen obecně na kulturu, ekologii a estetiku prostoru. Ve hře bylo vždy více než 120 měst po celé České republice a Slovensku, letošní počet ještě není (vzhledem k popovodňové situaci) přesně specifikován. Podtitul festivalu Den architektury má název Proces proměny a je aluzí na dílo Franze Kafky, odkazuje na 100. výročí jeho úmrtí (1883–1924). Kafkovská témata se prolínají celým programem v nejrůznějších podobách, ukazují i nepříliš známé stavby spojené s tímto autorem či pocitem absurdna nebo banality (často zdánlivé).
Foto: Spolek KRUH, který se věnuje propagaci současné architektury a je organizátorem festivalů
„Téma jsme v našem programu uchopili poměrně ze široka. Letošní podtitul Proces proměny v kontextu architektury, vývoje města a veřejného prostoru nabývá nejrůznějších významů a podob a já pevně věřím, že návštěvníkům nabídne celou řadu nových podnětů a nebývalých objevů,“ podotýká Marcela Steinbachová, ředitelka festivalu a dále vyjmenovává možné procházky po stopách Franze Kafky nejenom v Praze, ale také v Mariánských Lázních či ve Špindlerově Mlýně, kde začal psát knihu Zámek. Připomíná také procházku po stopách Mileny Jesenské, spřízněné to duše Franze Kafky.
Za zmínku jistě stojí všechna tajemná místa s kafkovskou tíživou atmosférou, kam nás zvou organizátoři festivalu. Mimo jiné bude možné zavítat do unikátní strojové kartotéky z roku 1936 ve funkcionalistické budově České správy sociálního zabezpečení v Praze či do byrokratického komplexu ředitelství Pozemních staveb v Pardubicích. Další festivalové výpravy provedou návštěvníky po bývalých dělnických koloniích či zaniklých tratích a hřbitovech. Vliv surrealismu na architekturu a design 20. století představí na přednášce v Praze a Čelákovicích historik architektury Adam Štěch.
V nabídce samozřejmě nechybí ani nejrůznější akce spojené s literaturou; uskuteční se například prohlídky po veřejně nepřístupných prostorách pražského Klementina; na řadě míst přijali role průvodců známí literáti, například ve Znojmě i po Praze povede procházku spisovatel Petr Šesták, po pražském Smíchovském nádraží básník a prozaik Petr Borkovec nebo po Brně spisovatel, publicista a sociolog Stanislav Biler. Program se zaměřuje především na německé a židovské architekty a Kafkovy současníky, kteří ovlivnili podobu českých měst, stejně jako Kafka ovlivnil českou literaturu a kulturu, a to nejen v Praze, ale i v dalších městech.
Foto: Spolek KRUH, který se věnuje propagaci současné architektury a je organizátorem festivalů
Architektura, která po staletí inspiruje
Program obou festivalů připomíná i další výročí a jména, která inspirují. Důležité je připomenout zejména Karla Hubáčka, jednoho z nejuznávanějších československých architektů, jehož 100. výročí narození si letos připomínáme (1924–2011). Vedle ikonického televizního vysílače a hotelu Ještěd má festival v hledáčku i jeho další realizace, například kino Máj v Doksech, Malé divadlo a rodinný montovaný dům v Liberci nebo Dům kultury v Teplicích. Pozornost bude věnována také jeho spolupracovníkům ve Sdružení inženýrů a architektů v Liberci (SIAL) – festivalové kroky tak povedou do České Lípy do obchodního domu Uran od Emila Přikryla, kulturního domu Crystal od Jiřího Suchomela či tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové (architekti Jiří Eisenreich, Jindřich Malátek a Václav Aulický). V Brně a v Liberci se bude promítat film z produkce Paměti národa nazvaný Maják Karel Hubáček.
Dalšími jubilanty jsou Josef Fanta a František Maxmilián Kaňka. Den architektury ukáže Josefa Fantu (1856–1954), od jehož úmrtí letos uplynulo 70 let, nejen jako autora známé historické budovy pražského hlavního nádraží. V programu najdeme například prohlídku Ondřejovské hvězdárny nebo komentovanou procházku po jeho vilách v Poděbradech. Den architektury připomene v letošním roce také dílo významného pozdně barokního stavitele a architekta Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766), který se narodil před 350 lety. Na festivalové mapě nechybí takové skvosty jako je Loučeň, Karlova Koruna, Krásný Dvůr či kostely sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem, sv. Havla v Liběchově nebo Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru.
Foto: Spolek KRUH, který se věnuje propagaci současné architektury a je organizátorem festivalů
Oceněná současná architektura
Organizátoři obou festivalů nezapomínají samozřejmě ani na současné tvůrce a na vysoce preferovanou industriální architekturu. Na Kladně pozvou například na prohlídky vodárenské věže, v Praze se mohou zájemci vydat na procházku po výdechových komínech metra nebo ke staré čistírně odpadních vod v Bubenči. Navštívit mohou při té příležitosti i již několikrát zmíněný sesterský festival Film a architektura, který se uskuteční v Praze, Brně a dvou desítkách dalších měst (bude upřesněno). Letošní 13. ročník zamíří do kin s podtitulem Divnosti a jinakosti a zaměří se jak na atypické stavby a neobvyklá zákoutí, tak na netradiční filmová zpracování či absurdní spojení. V programu festival neopomene ani významné osobnosti světové architektury, jako jsou například Mies van der Rohe, Bálkršna Dóší, Rem Koolhaas, Sigurd Lewerentz či Álvaro Siza Vieira a další.
Velký prostor je věnován i novým současným realizacích, které jsou zpravidla výsledkem inspirace výše zmíněných velikánů, v řadě případů se objevují i zdařilé rekonstrukce či repliky původních historických děl. Autoři se mohou pyšnit nominacemi na Českou cenu za architekturu – jako příklad lze uvést třeba sídlo Českého rozhlasu v Olomouci, Automatické mlýny v Pardubicích, pavilon v Borském parku nebo sochařský ateliér v Řevnicích. Za zmínku jistě stojí i Klinika Dr. Pírka v Mladé Boleslavi, výrobní hala Koma Modular ve Vizovicích u Zlína, Letní scéna ve Voděrádkách nebo nová budova Fakulty umění Ostravské univerzity. Ve výčtu by se jistě dalo dále pokračovat a nezbývá než věřit, že všechna místa budou po povodních veřejně přístupná a hodna vašeho obdivu stejně jako záchranáři a hasiči, kteří podali v předešlých dnech opravdu obdivuhodný výkon. Všem patří velký dík.
Více informací www.denarchitektury.cz a www.filmarchitektura.cz.
Sdílet / hodnotit tento článek