REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Zlatý Jadran. Vilka uchovává autentický chorvatský styl, luxus a pohodu

Stejná krása, stejné moře. Na pobřeží Jadranu je snadné se ztratit, protože vám novostavby domů obvykle nenaznačí, kde přesně se nacházíte. Projekt z Brače si proto hledá svou osobitou cestu, aby kromě moderního luxusu nabídl i autentičnost.
Foto: Luka Barković

Začneme malou geografickou kuriozitou z Chorvatska, kde ještě donedávna byli Češi o dovolených jako doma. Jaká že je tam ta nejmladší vesnice? Odpověď s onou turistickou oblibou totiž trochu souvisí. To nečekaně čerstvé sídlo leží na západě ostrova Brač, a jmenuje se Bobovišća na Moru.

Vzniklo teprve v roce 2021, při chorvatském sčítání obyvatelstva (těch tu žije dohromady devětačtyřicet) kdy se odtrhlo od vesnice Bobovišća (která ovšem žádné moře nemá). A teď, kdy už jste bohatší o kousek místního svérázu, se už můžeme vrhnout na architekturu. Která s ním velkým zápalem pro moře, individualitu i cestovní ruch docela hraje dohromady.

Projekt Dům De Marchi, který tu architekti ze studia Tomislava Alujeviće a jeho Aalto Architectural Bureau navrhli, se totiž pokoušel získat maximum z výhod turisticky proslulé lokality, a přitom netratit na její autentičnosti. Což je těžší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Foto: Luka Barković

Originálně, ale tradičně

Turisté jsou totiž vybíraví a do Chorvatska už hezkých pár let nemíří nenároční batůžkáři poptávající střechu bungalovu nad hlavou. Stávající cestovní ruch se silně diverzifikuje a soustředí se na vytvoření nabídky, která obstojí před velmi náročnou klientelou.

V duchu jadranských tradic pohostinnosti – v lehkém a uvolněném střihu – tak byl klientem požadován projekt s vysokou mírou komfortu i osobitosti. Na architektech pak bylo, aby svým projektem „nějak“ dosáhli současného pojetí luxusního bydlení ve srovnatelné středomořské úrovni, ale přitom zachovali identitu místa.

Jako celku, který nese odpovídající kvalitu, ale z nějž rovněž poznáte, že nejste na Riviéře nebo v Kapadocii, ale v malé chorvatské Bobovišća na Moru. Postup plánování také lehce komplikovalo umítění stavební parcely – na malém kopci – a rovněž místní situace, respektive blízkost zdejší památky, pomníku slavného chorvatského básníka Vladimira Nazora. Ten objekt je sám o sobce hluboce sugestivní, a stahuje k sobě pozornost, s níž se projekt architektů neměl přít.

Foto: Luka Barković

K řešení, jež v sobě dohromady nese 245 metrů čtverečních užitné plochy, proto bylo přistoupeno na základě teorie, že to nejlepší a nejtypičtější pojetí může být dosaženo, když se stavba pokusí o splynutí s přírodou. Vizuálně i fyzicky. Což obnášelo například snížené přízemí domu, který je částečně zapuštěný do terénu, plyne spolu s ním a meandruje, a tím trochu vyrovnává sklon svahu.

Architekt Alujević to nazval push-pull přístupem. Někde tlačit, jinde spíše táhnout. V praxi to umožnilo plynulou interakci mezi vnitřními a venkovními prostory, z nichž některé se svým vytažením stávají součástí exteriéru (kuchyně, jídelna), zatímco jiné – obývací pokoj – jsou spíše zatlačeny do objemu stavby a svahu. Otevřené a přístupné ven jsou ale všechny.

Foto: Luka Barković

Terasa jako srdce domu

Souvislá linie tu odlišuje jen uzavřenější prostory - tavernu, pokoj s hlavní ložnicí a kuchyň. Ostatní místnosti jsou součástí otevřeného centrálního obytného prostoru. Dva objemy dělené stavby diskrétně sedí na vrcholu poměrně stavebně komplikovaného přízemí, přičemž jejich typologie a měřítka odrážejí tradiční architekturu regionu. Jejich geometrické tvary a objem odpovídají domům v okolí.

Z té dvojice objemů se v jednom nacházejí dětské pokoje a koupelna, zatímco druhý, přístupný „chladnější“ zastíněnou chodbou, slouží jako apartmá pro hosty. Střechy přízemí pak ve svém protažení fungují jako terasy, vytvářející různorodé prostředí. Na relativně malé ploše tak vznikají místa soukromá a intimní, polo-otevřená až pp prostory pro společenské setkávání s hosty a návštěvníky.

Stavba přitom reaguje na své privilegované místo na kopci a snaží se, obstoupena vegetací, těžit z dvoustranných výhledů na moře. Venkovní prostory obklopují dům a „zapojují“ jej do rozmanitých uspořádání. Místo k posezení, grilování, procházce, ke koupání v bazénu, vyhlídkám i dětským hrám?

To všechno tu je, a jednotlivá prostředí jsou zvýrazněny změnami materiálu. Atrium mezi jednotlivými objemy přirozeně zve návštěvníky dovnitř a vede je do srdce domu, které se rozprostírá na terase.

Foto: Luka Barković

Řeč povrchů nesmí být povrchní

Použité materiály musely odrážet onu autentičnost místa, a přitom prezentovat univerzální nadstandard. Architekti k tomu přistoupili skrze kamennou fasádu, kterou tvoří místní hrubě opracovaný kámen, doplněný ovšem moderním a esteticky podmanivým betonovým převisem. Horní objemy jsou zakončeny strukturovanou omítkou odpovídající odstínu kamene. Otvory a zábradlí jsou navrženy se světlou povrchovou úpravou, aby se minimalizoval vizuální dopad.

Ochrana před sluncem je zajištěna dřevěnými konzolami, dalším tradičním místním prvkem, který je nově interpretován s moderním nádechem. Soukromí a příjemný stín v horkých letních dnech dodává především ložnicím. Snahou projektu bylo vylišit od sebe jednotlivé prostory v interiéru, rozrůznit je, bez zbytečných překážek a bariér. Proto jsou povrchové úpravy podlah pečlivě vybírány tak, aby vymezovaly různé prostory pomocí textur. Vnitřní prostory jsou ošetřeny mikrotoppingem, zatímco koupelny jsou obloženy dlaždicemi pro praktičnost a trvanlivost.

Foto: Luka Barković

Podobně se postupovalo i venku. Parkoviště, terasy kolem pokojů a atrium mají štěrkovou úpravu, zatímco promenáda je zakončena hladkým leštěným betonem. Na hlavní terase se prezentuje místní broušený kámen a prostor pro opalování je výrazně vyznačen mírně vyvýšenou podlahou (kdysi opravdu skutečné) lodní paluby.

Spojením koncepční vize s pečlivým provedením se dům proměňuje v hlediště s výhledem na pulzující život v zátoce. Je to místo, kde můžete sledovat odplouvání plachetnic i šťastné návraty z cest na moře. Projekt Dům De Marchi navíc díky svým umírněným měřítkům a integrované zeleni postupem času bez námahy splyne s okolím, a stane se nedílnou součástí krajiny, ukrytý mezi výchozy vápencových skal, pokroucenými borovicemi a agávemi.

Foto: Luka Barković

Údaje o projektu

Název projektu: House De Marchi
Typ projektu: rodinný dům, vila, novostavba
Architektonické studio: Aalto Architectural Bureau
Lokalizace: Bobovišća na Moru, Brač, Chorvatsko
Vedoucí architekt: Tomislav Alujević
Projektový tým: Marin Petković, Tanja Nižetić Palić
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2023
Užitná plocha: 245 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Společnost Dětská léčebna Ostrov, BoysPlayNice MgA. Jakub Skokan, MgA. Martin Tůma

Ozdravná jeskyně jako inspirace pro stavitele domů

Čestné uznání Procura+ oceňující inovativní a udržitelné přístupy k veřejným zakázkám na evropské úrovni a nominaci v soutěži Stavba roku 2023 získala Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Stala se inspirací nejenom pro veřejné zakázky a udržitelné stavebnictví, ale…

Foto: Jay Yang

V tomto domě se dřeva nebojí. Je úplně všude. Stojí na místě starého bednářství, přesto se nebudete cítit jako v sudu

Projekt bere věci, které se dají považovat za poněkud stereotypické stigma domů v Londýně, a mění je, velmi kreativním způsobem, na přesně opačné lichotivé prvky. Novostavba rodinného domu tedy není chladná, ale vyzařuje vnitřní teplo. Není stísněná a uzavřená, podporuje komunikaci. Je příjemně…

REKLAMA