Švýcarský architekt Werner Schmidt předvedl na konferenci několik svých realizací krok po kroku. Ve Švýcarsku se mu podařilo postavit domy i za použití samonosné slámy (bez nosného dřevěného skeletu), včetně vícepatrového bytového domu. Všechny prezentované stavby byly mediálním i komerčním úspěchem, stojí již několik let. Každý jeho dům prošel pečlivou projekční přípravou a vyrůstat musel přímo s přispěním architekta samotného. Slaměný balík totiž lze staticky spočítat, ale jeho skutečný stav dovezený na stavbu může být od předpokladu výpočtu značně odlišný, na stavbě se pak musí projekt přepracovávat, dotvářet, balíky upravovat. Jeho domy jsou ale kvalitními stavbami, zasluhující si pozornost i mezi odbornou veřejností.
Druhým zahraničním hostem byl Michael Rice – Irský architekt žijící nyní v České republice. Ten svojí večerní přednáškou vnesl trochu světla do problematiky geometrie přírody, zlatého řezu. Jeho poutavé vyprávění v podstatě vyjadřovalo to, co seriál na ESTAV.cz o ergonomii.
Další dva dny konference patřily českým a slovenským projektantům či řemeslníkům. Pozvaní řečníci představovali své projekty, postup stavby domů za použití dřeva, hlíny a slámy, zodpovídali na dotazy z publika.
Michael Rice je irský architekt žijící nyní v ČR, zabývá se stavbami tvořenými geometrií zlatého řezu
Dřevo, hlína, sláma: Shrnutí praktických zkušeností
Slámu lze využít v zásadě dvojím způsobem – buď jako tepelnou izolaci (výplň stěn dřevěného skeletu, tepelný izolant zděné stavby) nebo balík přímo jako nosný prvek.
Stavby s použitím slámy mají jedno společné: silné stěny. Sláma jako tepelný izolant (byť v dobře stlačených balících) nedosahuje takových hodnot jako běžné tepelné izolace. Tloušťka stěn je potom 80 cm nebo i více. Z toho vyplývá i náročnost projektu již od fáze studie, kdy se s takto silnými stěnami musí umět architekt vypořádat. Osvědčeným řešením, zvláště u menších staveb (kde by poměr mezi stěnou a užitnou plochou byl tristní) je, že tři stěny na neosluněnou stranu se vytvoří pevné, slaměné, a osluněná stěna je pak pod přesahem střechy téměř celá skleněná, popřípadě s využitím jiného izolantu (například foukaná celulóza nebo ovčí vlna).
Při použití slámy jako nosného prvku je nutné mít na paměti její sesedání, někdy velmi značné. Záleží na tom, jak kvalitně stlačené balíky seženeme (někdy je nutné je stlačit ještě ručně na stavbě). Celý problém sesedání se pak následně promítá do výšky místností, uložení stropů. Největší problém bývá s výplněmi otvorů (okna, dveře), které se jako pevná, nepoddajná konstrukce vsazují do měkké struktury balíků. Podle zkušeností je dobré využít dřevěných kastlíků a otvory zaměřovat až po instalaci střechy a sednutí celé stavby. Sedání se také může projevit mírným boulením stěn a rohů. Nosné balíky se musí svazovat plastovými tkanicemi a dřevěnými kolíky, aby se balíky vzájemně neposouvaly. Jedná se o náročnou, ale řemeslně zajímavou práci.
V případě stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí k sesedání prakticky nedochází, záleží tedy hlavně na umění, jak slámou mezery mezi sloupky vycpat co nejkvalitněji. Navýšení kubatury dřeva oproti stavbě z nosných balíků je nevýrazné. Pro ty kdo nemají zkušenosti se slámou na stavbě, a chtějí z ní stavět, je určitě způsob využití nosného dřevěného skeletu s výplní bezpečnější.
Nádherným specifikem eko-staveb jsou ručně vyráběné hliněné omítky. Přesnou recepturu na jílové omítky vám nikdo nedá, jelikož se opět jedná o přírodní materiál z místních zdrojů a ten není nikdy stejný. V zásadě jde o jílovou hlínu smíchanou se slaměnou řezankou doplněnou o další pojivo, osvědčil se kravský hnůj. „Plácáni hlíny na stěnu“ i přes počáteční typickou vůni (která brzy vymizí) popisují všichni stavitelé jako zajímavou a tvůrčí práci, kterou si užívali s celými rodinami i svými dětmi.
Ohledně finanční náročnosti se nelze bavit o významné úspoře financí. Cena za stavbu, včetně její velké časové náročnosti je srovnatelná s konvenční stavbou. Důvody pro stavění ze slámy jsou o spíše o životní filosofii, o pocitu, že máte dům, který je trvanlivý, přesto nezatíží pozemek a budoucí generace problémy s jeho likvidací.
Setkání pro sdílení zkušeností a zážitků
Dobře provedenou a v detailech vyřešenou slaměnou stavbu škůdci a plísně neohrožují, ale musí se to umět. V případě chuti pustit se do takové stavby je dobré oslovit architekta se zkušenostmi (ano i takoví už i v ČR jsou) a navštívit pár workshopů. To znamená vydat se za podobnými nadšenci na jejich vlastní stavbu, poučit se z chyb. A na své stavbě potom uspořádat podobný workshop. Stavění ze slámy se vám tak stane i společenskou záležitostí v zajímavé komunitě.
Konference probíhala v přátelské atmosféře, důležitou součástí byla i výměna zkušeností v přestávkách mezi přednáškami, v čajovně či u baru. I mezi posluchači bylo několik architektů nebo řemeslníků, povětšinou však stavebníci, uvažující o stavbě domu za použití slámy. Součástí konference byla i drobná prezentace několika firem, zabývajících se přírodě blízkými stavebninami, jako je například izolace z konopí.
Nápad na použití balíků slámy na stavby pochází z USA, kde farmáři pro zjednodušení přepravy slámu stlačovali do vázaných balíků. Od toho byl již jen kousek k nápadu využít takto „naformátovanou“ slámu pro stavební účely.
Občanské sdružení Baobaby
Občanské sdružení Baobaby je sdružením lidí, kteří spatřují významný potenciál v rozvíjejícím se oboru přírodního stavitelství, který využívá jako hlavní stavební materiály slámu, hlínu a dřevo. Sdružení vytváří synergickou spolupráci odborníků - Architekti, projektanti, stavební řemeslníci, výtvarníci.
Sdílet / hodnotit tento článek