Proč vlhkost kondenzuje právě pod matrací u obvodové stěny
Tmavé skvrny se objevují nejčastěji v koutě za čelem postele a na spodní straně matrace u obvodové stěny. Vlivem tepelného mostu a slabého proudění vzduchu klesá teplota povrchu v koutě pod rosný bod. ČSN 73 0540-2 proto stanovuje teplotní faktor vnitřního povrchu f_Rsi s ohledem na vyloučení růstu plísní, tedy na hranici 80 % relativní vlhkosti u povrchu.
Spící člověk vypotí za noc cca 0,3 až 0,5 litru vody a část projde matrací směrem dolů. Leží-li matrace na plné desce a lůžko je přisunuté ke stěně, nemá vlhkost kudy odejít. Riziko roste v novostavbách a zateplených domech s těsnými okny bez řízeného větrání, kde se relativní vlhkost interiéru drží dlouhodobě výš.
Co dokáže odvětrávaný rošt a prodyšné jádro
Konstrukce lůžka ovlivňuje 2 věci: objem větrané mezery pod matrací a odolnost jádra proti průchodu vlhkosti. Lamelový rošt s mezerami mezi lamelami a s rámem odsazeným od podlahy vytváří pod matrací vrstvu vzduchu, která se během dne vymění. Plná deska a uzavřený úložný prostor pod lůžkem ji uzavírá.
Rozhoduje i skladba matrace. Matrace s prodyšným jádrem, např. studená pěna s otevřenou strukturou buněk, perforovaný latex nebo taštičkové pružiny s prostorem mezi pružinami, odvedou vlhkost lépe než kompaktní vrstva. Dbejte i na mezeru mezi lůžkem a obvodovou stěnou a pravidelné otáčení matrace.
Konstrukce a umístění lůžka riziko snižují, ale nenahradí odstranění tepelného mostu ani větrání místnosti.
Sdílet / hodnotit tento článek