Českým čtenářům jména společností Berkeley, Barratt, Persimmon nebo Taylor Wimpey mnoho neříkají. Pro Brity se na krátký čas staly tyto názvy stavebních a realitních gigantů novým pojmem pro naději. Bohužel nenaplněnou. Celkem devět těchto společností kontroluje prakticky celý britský trh s novými a vznikajícími nemovitostmi, a aktuálně disponuje parcelami k výstavbě celkem 615 152 obytných domů. Se zahájením prací přitom otálí, případně staví jenom tam, kde se jim to vyplácí. Zůstává otázkou, zda má tato situace vůbec nějaké řešení, nebo je jen prostým důsledkem „neviditelné ruky trhu“.
Zmíněná čtveřice společností kraluje nad 450 000 parcelami, disponuje v souhrnu ročním obratem 947 milionů liber a jejich akcionáři si v roce 2015 přišli na 1,5 miliardy liber. Z ekonomického pohledu se tedy jedná o velmi úspěšné firmy, a stížnosti vůči nim vyznívají jako neopodstatněná závist vůči triumfu dobrého manažerského vedení. Kritici na druhé straně podotýkají, že právě obrat zmíněných společností je dokladem nefunkčnosti celého systému výstavby bydlení. Důvod?
Stavební společnosti dávají cíleně přednost výstavbě v lukrativních lokalitách, například v Londýně, ale o budování bydlení na venkově (kde disponují pozemky a existuje poptávka) zájem zdá se nemají. Velká Británie se už několik let nachází ve stavu, kdy potřebuje 200 000 nových bytových jednotek ročně. Společnosti, které drží pod palcem zmíněných 600 000 parcel, jich v domy za loňský rok proměnily jen 66 881. A pochopitelně jenom tam, kde se nový dům dobře zaplatí.
Jenže i průměrně vydělávající Brit by musel na takové bydlení spořit pětadvacet let. Mladý pár nebo rodina s podprůměrným příjmem si nebude moci takové bydlení nikdy dovolit. Na jedné straně tak vzniká velmi omezené množství luxusních bytů a domů v lukrativních oblastech, na které průměrný Brit finančně nedosáhne, na straně druhé pak roste stále početnější skupina zájemců o nové bydlení, která ale nenachází řešení. Kritický nedostatek nového bydlení panuje prakticky kdekoliv mimo Londýn.
Předseda stavební společnosti Berkeley, Tony Pidgley hájí svou firmu tvrzením: „Některá města nám prostě nabídla solidnější podmínky, transparentnější projekty výstavby, pomocnou ruku během celého organizačního procesu. V ten moment, kdy takové město uvolní zvláštní kapacity na to, aby nám usnadnilo plánovací proces, se z přirozených důvodů rozhodneme stavět tam. Například v Londýně se během posledních pěti let zkrátila díky administrativní práci tamních stavebních odborů procesní doba o 50 %.“
Sdílet / hodnotit tento článek