O ten samý projekt Vodního pavilonu totiž projevilo zájem hned několik mezinárodních výstav. Architekty navržený komplex s rozlohou 30 000 metrů čtverečních má totiž tu unikátní vlastnost, že je ve své podstatě univerzální. Své kouzlo dokáže vyjevit všude tam, kde se suchá země stýká s mořem. A tam všude může Vodní pavilon předat své "poselství". Jakou myšlenku tedy nese?
Svým doslova fluidním charakterem varuje před nestabilní hladinou moří a nutností změn, které mají tomuto ekosystému navrátit stabilitu. Je mementem globálních ekologických a klimatických změn a jejich nevyhnutelných dopadů. A přesvědčit se o tom může každý odvážný návštěvník, který se do jeho nitra vydá.
Chce to ale trochu odvahu, absenci klaustrofobie a klidné moře. Vodní pavilon se totiž jednou vznáší na vodní hladině, a jindy je do ní téměř zcela zanořen. Je to velmi proměnlivý ohraničený prostor. Za odlivu se můžete procházet po jeho prosklené střeše, během přílivu už vám k procházkám v těch samých místech zbudou jen úzké vyvýšené chodníčky. V takovém případě možná uvítáte možnost vydat se do vnitřku průchozího pavilónu.
I zde však budete obklopení mořem, které se nachází jen na dotek od vás, za zesílenou průhlednou stěnou. „Pavilon prostě stojí na nepevné hranici měnících se podmínek okolního moře, a proměňuje svou konfiguraci v závislosti na nich," říká o projektu šéfarchitekt Daniel Valle.
Sdílet / hodnotit tento článek