Největší diskuse stále vyvolává při dokládání výsledků, neboť jedinými postupy pro ověření, o nichž se můžeme dočíst v odborných materiálech, jsou měření tlakové ztráty na vstupu a výstupu soustavy nebo teplotní změny teplé či topné vody. Ani výrobci teplonosných zařízení neposkytnou tazatelům více metod pro zjištění, zda čištění skutečně pomohlo.
Společnost EKO-CHEMO, se čištění chemickou cestou věnuje od počátku 80. let 20. století a je průkopníkem v hledání technologií nejen pro samotné čištění, ale také pro monitoring čištěných soustav. Jako specialista na topné systémy již několikrát vyvrátil mylné představy o čistotě radiátorů, tepelných výměnících kotle a dopadu jejich čistoty na kompletní topnou soustavu. Nyní je činnost konečně kontrolovatelná také vizuálně, jak se mohli čtenáři přesvědčit v předchozím čísle pod názvem „Dejte topení do čistírny“, v němž byly ukázky termovizních snímků, a zároveň Vám v tomto výtisku přinášíme tolik žádaný pohled do radiátoru pomocí kamerového systému, aby byla zodpovězena nejčastější otázka - jak vůbec vypadá čistý litinový radiátor? Litinový byl zvolen z důvodu, že je nejčastějším topným tělesem v domech a čištění má podstatný vliv právě zde.
Zkoumaný radiátor - objektiv kamery má průměr 6mm
Litinový radiátor z bytového domu ve Svitavách; původní typ z roku 1966. Radiátor byl demontován a rozdělen na dvě části, z nichž jeden úsek byl čištěn a druhý byl ponechán ve stavu před čištěním pro co nejvíce názornou ukázku rozdílů. Dva snímky před čištěním působí černobíle, naopak u čištěné části jsou patrné barvy a především nažloutlý odstín, což je standardní provedení radiátorů, které byly v 60. až 70. letech vyráběny. Čištění u těchto radiátorů nelze provést až do „lesku“, což je způsobeno vnitřním opracováním tělesa a nuceným oběhem chemické lázně, která v radiátorech nezůstává na jednom místě, ale stále cirkuluje.
Sdílet / hodnotit tento článek