Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

INFOGRAFIKA: 5000 let stavební historie nejvyšších budov na kontinentech

Grafik a designér Martin Vargic ze společnosti Halcyon Maps si dal skutečně hodně práce, když sestavoval žebříček nejvyšších budov pro jednotlivé kontinenty v průběhu toku času. Díky tomu je ale možné krásně vidět jednotlivé kulturní typologie budov, a také rozdíly mezi Evropou, Severní Amerikou, Asií a Afrikou (a Jižní Amerikou a Oceánií) v průběhu více než 5000 let stavební historie. Vargic při měření velikosti budov přesně vycházel z definice Rady pro vysoké budovy a městské prostředí (CTBUH), tedy měření „až po špičku“. Za počáteční bod měření se při něm považuje nejnižší patro s přízemním volně otevřeným vstupem z chodníku a nejvyšším bodem je „stožár, vlajka nebo anténa či jiné technické zařízení, situované až na samém vrcholu.

Oceánie

Sestavování žebříčku bylo někde trochu snazší. Třeba na území Oceánie si dlouhá staletí vystačili s mareou (posvátnou budovou) na tahitském Mahiatea. S výškou 15,5 metrů se mezi největšími budovami udržela témě 2000 let, než ji v roce 1867 předběhla pětačtyřicetimetrová budova radnice v Melbourne. Hranice pokořených 100 metrů výšky tu přišla až se stavbou výškových budov v Sydney, konkrétně pak na s hotelem Australia Square Tower. Současnou nejvyšší budovou v oblasti je Sky Tower v Aucklandu (vybudovaná v roce 1997) s výškou 328 metrů.

Evropa

To v Evropě dominovaly svou výškou dlouhá staletí budovy náboženského účelu, katedrály. Když vynecháme první výškovou budovu (49 metrů) římského Kolosea, je stavební historie největších budov dlouhým přehledem katedrál. V Santiago de Compostela (76 metrů), v opatství Malmesbury, katedrála v Lincolnu a Straslundu, Štrasburku, Rouenu (151 metrů). Teprve v roce 1889 dochází ke změně, a největší budovou Evropy se stává budova dokazující technický pokrok  - Eiffelova věž. S výškou 324 metrů trumfla předchozí sakrální stavby. Dnes bychom ale největší evropské budovy musely hledat o poznání východněji, v Moskvě. Třeba takovou 339 metrů vysokou Mercury City Tower. Překonat jí ale záhy má moskevská Věž Federace (373 metrů).

Severní Amerika

Za zmínku stojí i Vargicovo barevné rozdělení budov, které jistě zaznamenáte v evropské linii. Červení vyznačené siluety budov jsou totiž těmi, které byly za doby své existence někdy prohlášeny nejvyššími budovami světa.  Zejména v období 1240-1890 je zde evropská dominance jasně patrná, stejně jako její příkrý konec s boomem v Severní Americe. Konec jedné éry vymezila stavba Městské radnice ve Filadelfii, následovaná sérií mrakodrapů v Chicagu a New Yorku. Willis Tower byla s výškou 530 metrů poslední největší budovou světa ve Spojených státech. Vládu totiž na krátko převzala  CN Tower v Torontu (553), ale ani když Američané vystupňovali svou první budovu WTC k oblakům (541 metrů), na světové prvenství už to nestačilo.

Asie

Světu totiž začaly výškou dominovat budovy v Asii. Třeba taková Burj Khalifa v Dubaji (828 metrů) která zůstane na dlouho nepřekonanou. Jaká je největší budova jihu Ameriky? Je jí Gran Torre v Santiagu (300 metrů). Jinak se tu ale světově významným budovám nikdy moc nedařilo. Rozdíl neuvidíme ani v Africe. I tam už éra „výškových budov“ dávno pominula s monumenty pyramid. Světového prvenství ve výšce se tu dosáhlo jen jednou, a to v období od roku 280 před Kristem do roku 1240 našeho letopočtu, stavbou Velkého majáku v Alexandrii.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock - Rastislav Sedlak SK

Nejvyšší stavby světa? Egypt, Evropa, Amerika. Již dlouho vládne Asie

Výškové budovy jsou asi nenápadnějším výtvorem v městské architektuře. Jsou výkladní skříní bohatství a prosperity města. Staví se po celém světě, dokonce i tam, kde není výstavba vynucena nedostatkem prostoru, také v České republice. Prvenství patří ovšem již dlouho Asii.

Foto: Metsä Wood

Jak se stavěla nejvyšší dřevostavba světa

S výškou 85,4 metrů to v norském Brumunddalu stojící výšková budova dotáhla loni v březnu na titul nejvyšší dřevostavby na světě. Ve svých 18 patrech výšky skrývá ubytovací kapacity pro zaměstnance firem, hotel, kancelářské prostory i restauraci. Celkem je tu 11 300 metrů čtverečních využitelného prostoru, včetně…

Nejvyšší atrium světa vyrůstá z podzemí a podpírá nebesa

Nejvyšší atrium světa vyrůstá z podzemí a podpírá nebesa

Až donedávna platilo, že nejvyšší atrium, chcete-li zastřešenou dvoranu, bychom nalezli v dubajském hotelu Burj al Arab. Od loňského listopadu to už ale neplatí, a prvenství z hlediska dosažené výšky přebírá stavba mrakodrap Leeza Soho, umístění v čínském Pekingu. Realizace tohoto projektu je přitom poslední dílem,…

Central Park Tower: Nejvyšší obytná budova světa

Central Park Tower: Nejvyšší obytná budova světa

Nejvyšší obytná budova světa roste v New Yorku na okraji Central Park. Pokud máte zájem si zde pořídit byt, pospěšte si, první uzávěrky se chystají na rok 2020. A připravte si naditou peněženku, ceny aktuálně dostupných bytů v Central Park Tower začínají na 6,9 milionu USD.

Na Pankráci roste nejvyšší bytový dům v ČR se 130 luxusními byty

Na Pankráci roste nejvyšší bytový dům v ČR se 130 luxusními byty

Na pankrácké pláni v Praze roste nejvyšší bytový dům v Česku, luxusní třicetipodlažní V Tower se 130 byty vysoký 104 metrů. Stavba, která začala letos v červnu, má skončit v říjnu 2017, informoval na dnešní tiskové konferenci předseda představenstva PSJ Invest Martin Jaroš. Tato společnost je developerem projektu,…

Na velikosti záleží - jak využitelné jsou nejvyšší budovy světa?

Na velikosti záleží - jak využitelné jsou nejvyšší budovy světa?

Rada pro vysoké budovy a městské prostředí (The Council on Tall Buildings and Urban Habitat, CTBUH), nezisková organizace sdružující profesionály z oblasti designu, konstrukce a provozu vysokých budov a rovněž výstavby „měst budoucnosti“, doznala od roku 1969, kdy byla založena, značných změn.

Největším pasivním domem z veřejných prostředků je domov pro seniory

Největším pasivním domem z veřejných prostředků je domov pro seniory

Letos byl otevřen pasivní dům pro seniory v Modřicích. Stavba respektuje principy udržitelné výstavby. Dům využívá obnovitelné zdroje energie a využívá dešťovou vodu pro splachování toalet a zavlažování. Koncepce díla počítá i se sociální integrací obyvatel domu do města.

REKLAMA