REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nejvyšší atrium světa vyrůstá z podzemí a podpírá nebesa

Až donedávna platilo, že nejvyšší atrium, chcete-li zastřešenou dvoranu, bychom nalezli v dubajském hotelu Burj al Arab. Od loňského listopadu to už ale neplatí, a prvenství z hlediska dosažené výšky přebírá stavba mrakodrap Leeza Soho, umístění v čínském Pekingu. Realizace tohoto projektu je přitom poslední dílem, které vzešla přímo od architektky Zahy Hadid. A v mnoha ohledech je pomníkem její celoživotní práce.

Leeza Soho je monumentální. Ale ne jen svou výškou. Svými 207 metry pravda překonává dubajskou hotelovou věž (194,15 metrů) jen s lehkou přesvědčivostí, ale tahle stavba je ve světě mimořádná hlavně celým svým zpracováním. Je totiž vytříbenou ukázkou moderního stavitelství, které se opírá o nejnovější vědecké poznatky. Z hlediska udržitelnosti, materiálové koncepce a celkového designu je naprostým unikátem. Proto se na ni podíváme podrobněji.

Stavba za plného provozu

Přípravné práce na čínském projektu zahájila Zaha Hadid se svými kolegy v říjnu roku 2013. Takříkajíc poprvé se do země koplo v květnu 2015 a slavnostního otevření se Leeza Soho dočkala 19. listopadu 2019. Na stavbu 45 pater mrakodrapu to není úplně rekordní rychlost, je ale třeba pro takové hodnocení znát situaci v místě.

Foto: Hufton+Crow

Konkrétně pak v distriktu pekingského Soho a Fengai, které se má stát novým administrativně-obchodním centrem celé metropole s 20 miliony obyvateli. Mrakodrapy tu rostou jako houby po dešti, a stavba Leeza Soho se musela vmáčknout mezi již probíhající konstrukce mrakodrapů Galaxy a Wangjing. Což je z hlediska zásobování materiálem a manipulačního prostoru pro techniku trochu oříšek.

Za slušnou komplikaci se také dá považovat fakt, že Leeza Soho vyrůstala nad důležitým přepravním uzlem, křížením a přestupními stanicemi hned pěti linek metra (včetně servisního tunelu a napojení na železnici). A stavba probíhala přímo nad nimi, za plného provozu. Právě je totiž měla stavba překrýt a propojit. Už v původním návrhu měla budova fungovat jako obrovský komín, který by filtroval a čistil vzduch, vycházející „z hlubin“ metra.

Foto: Hufton+Crow

Šroubovice táhnoucí se do nebes

Samotný účel stavby je velmi fádní: mix obchodů, doplněný o kanceláře, se započítaným zajištěním dopravní obslužnosti a parkovacích míst. Objekt se ale vymyká svým zpracováním. Například svým 45° obratem, který prochází celou stavbou. Toto šroubovité zatočení dodává Leeza Soho dočista nový rozměr. Umožňuje totiž lidem uvnitř prožitek z nového vnímání přirozeného světla, které je díky prosklené fasádě neustále přítomné ve všech podlažích.

Vizuální vyosení šroubovice při pohledu zvenčí dodává celé stavbě dynamický ráz, vypadá, jako by se celá zvolna otáčela. Hned druhá věc, kterou zaznamenáte, je také vnitřní členění stavby. Pod skelněnou kůží (fasádou) se totiž nenachází jedna kompaktní stavba, ale dva dotýkající se objekty. Mezerou mezi nimi je vytvořeno ono momentálně největší atrium na světě.

Foto: Hufton+Crow

Inteligentní systém klimatizace

Jádra obou částí se přitom proplétají s pomocí čtyř visutých mostů, zavěšených na úrovni 13, 24, 35 a 45 patra, obkružujících celý obvod a poskytující nevšední panoramatické výhledy na město. Co vás přitom rozhodně příjemně překvapí je příjemné neutrální klima, které pro každé patro ladí software z BIM (Building Information Modeling). Budovu vnímá jako celek, ale je schopen regulovat teplotu a vlhkost samostatně. Spolupracuje s neméně inteligentní fasádou.

Ta sama o sobě je mistrovským dílem, z hlediska kontroly prostředí i energetické efektivity. Skleněné desky s dvojitou izolací vytváří prosklenou oponu, která se umí v reakci na stav v interiéru hýbat. Otevírá průduchy a dutiny kvůli ventilaci, nebo se naopak umí uzavřít a nepropouštět rozehřátý vzduch dovnitř. Podobně pak dokáže fasáda reagovat i ve smyslu zastiňování interiéru na přehřívající se straně budovy.

Budova, která dýchá za metro

Peking je přitom teplotními odchylkami vyhlášený. U-hodnoty dvojitého skla činí 0,55 W/m2K, při zastiňujícím koeficientu 0,4. Výsledkem je extrémně účinný systém ve své podstatě přirozené klimatizace, který si budova reguluje sama. Další technická řešení zahrnují rekuperační jednotky a tepelná čerpadla. Z pasivních prvků ovlivňujících klima uvnitř je třeba zmínit ozeleněné vertikální stěny, interiérové předěly chladící vzduch.

Klimatizační systém se může svou propracovaností zdát naddimenzovaný, ale nezapomínejme, že celé atrium Leeza Soho funguje jako „termální komín“ i pro napojené stanice metra, a je vnějším výstupem jejich klimatizace. Zachycuje vzduch, který vychází zespoda, a přitom zajišťuje jeho efektivní čištění. Pozitivní dopad stavby se tak netýká jen jejích obyvatel, ale dalších 15 milionů uživatel linek metra v okolí.

Ventilační systém je přitom schopen přečistit 30 kubíků vzduchu za hodinu, v přepočtu na každého obyvatele Leeze Soho. Součástí systému je i filtrace polétavých prachových částic PM 2,5. Klima uvnitř budovy je tak po všech stránkách vašemu zdraví a plicím prospěšnější, než to za fasádou.

Najděte si správný výtah

Zajímavostí, tedy spíše drobností, je idea „orientace“, která je z čistě uživatelského hlediska v podobně velkých budovách komplikovaná. Každá organicky napojená polovina budovy disponuje vlastní sítí výtahových šachet, a v zájmu rychlosti obsluhy a provozu se tu střídají výtahy jezdící jen do lichých a jen do sudých pater. Každá polovina disponuje 16 výtahy, další tucet jich míří do suterénu. Rychlost pohybu výtahu činí 6 metrů za sekundu. Ty obslužné, ať už požární nebo určené pro přepravu velkoobjemového materiálu (jsou tu dva v každé polovině) jezdí pomaleji, 1,6 metrů za sekundu.

Foto: Hufton+Crow

Budova Leeza Soho si vysloužila zlaté hodnocení certifikátu LEED také propracovaným vodosběrným a vodu-přečišťujícím systémem, monitorováním spotřeby a průtoku, optimalizací spotřeby a chytrým osvětlením, ozeleněním interiéru a zapracováním solárních panelů pro zužitkování sluneční energie. Podzemní parkoviště budovy automaticky počítá s dobíjecími stanicemi pro elektromobily a hybridní vozy, kterých se sem vejde 480. A také je tu 2860 parkovacích míst pro jízdní kola.

Náklady? Přes čtvrt miliardy dolarů

A když už se tak noříme do hloubek: základy Leeza Soho jsou vytvořené z betonu, stejně jako jádro stavby a nosné pilíře. Nad zemí se pak k betonu přidává ještě ocel. Budova sahá čtyři patra pod zem, nad zemí bychom pater napočítali 45, 46 pokud vezmeme v potaz i neobyvatelnou vyhlídkovou plošinu. Ve výšce 200 metrů se také nachází zdejší heliport. Budova při standardní výšce stropů 4,1 metrů nabízí celkem 124 000 metrů čtverečních užitného prostoru nad zemí, a další 48 800 metrů pod úrovní terénu.

Náklady na její postavení dosáhly 288 milionů dolarů.

Sdílet / hodnotit tento článek

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: AdobeStock - Rastislav Sedlak SK

Nejvyšší stavby světa? Egypt, Evropa, Amerika. Již dlouho vládne Asie

Výškové budovy jsou asi nenápadnějším výtvorem v městské architektuře. Jsou výkladní skříní bohatství a prosperity města. Staví se po celém světě, dokonce i tam, kde není výstavba vynucena nedostatkem prostoru, také v České republice. Prvenství patří ovšem již dlouho Asii.

Foto: Metsä Wood

Jak se stavěla nejvyšší dřevostavba světa

S výškou 85,4 metrů to v norském Brumunddalu stojící výšková budova dotáhla loni v březnu na titul nejvyšší dřevostavby na světě. Ve svých 18 patrech výšky skrývá ubytovací kapacity pro zaměstnance firem, hotel, kancelářské prostory i restauraci. Celkem je tu 11 300 metrů čtverečních využitelného prostoru, včetně…

Central Park Tower: Nejvyšší obytná budova světa

Central Park Tower: Nejvyšší obytná budova světa

Nejvyšší obytná budova světa roste v New Yorku na okraji Central Park. Pokud máte zájem si zde pořídit byt, pospěšte si, první uzávěrky se chystají na rok 2020. A připravte si naditou peněženku, ceny aktuálně dostupných bytů v Central Park Tower začínají na 6,9 milionu USD.

V Norsku vzniká nejvyšší dřevěná budova světa

V Norsku vzniká nejvyšší dřevěná budova světa

Nejvyšší dřevěná budova na světě vyrůstá v současné době v Norsku. Po dokončení bude mít 84,5 metru, a překoná tak dosavadního dřevěného rekordmana, kterým je dům zvaný Strom (Treet), jenž se nachází rovněž na norském území. Informovala o tom agentura AFP.

INFOGRAFIKA: 5000 let stavební historie nejvyšších budov na kontinentech

INFOGRAFIKA: 5000 let stavební historie nejvyšších budov na kontinentech

Grafik a designér Martin Vargic ze společnosti Halcyon Maps si dal skutečně hodně práce, když sestavoval žebříček nejvyšších budov pro jednotlivé kontinenty v průběhu toku času. Díky tomu je ale možné krásně vidět jednotlivé kulturní typologie budov, a také rozdíly mezi Evropou, Severní Amerikou, Asií a Afrikou (a…

Na velikosti záleží - jak využitelné jsou nejvyšší budovy světa?

Na velikosti záleží - jak využitelné jsou nejvyšší budovy světa?

Rada pro vysoké budovy a městské prostředí (The Council on Tall Buildings and Urban Habitat, CTBUH), nezisková organizace sdružující profesionály z oblasti designu, konstrukce a provozu vysokých budov a rovněž výstavby „měst budoucnosti“, doznala od roku 1969, kdy byla založena, značných změn.

REKLAMA