Pravidelně se objevují v médiích žebříčky nejvyšších budov světa, k dispozici je i celá řada srovnání, průhledů do minulosti i nejbližší možné prognózy světa vesmírné budoucnosti a kosmického designu. K dispozici se celá řada odborných publikací a portálů, za všechny snad společnost Emporis, která shromažďuje aktuální přesvědčivá data o mrakodrapech a výškových budovách. Senzacemi je zaplaven celý internet a tiskové agentury informují pravidelně o nových projektech.
Nejvyšší stavbou světa byla téměř čtyři tisíciletí Cheopsova pyramida v Egyptě (139 m)
Poté ji na začátku 14. století překonala slavná Lincolnská katedrála v Británii (Cathedral Church of the Blessed Virgin Mary of Lincoln) a dalších téměř šest století vévodily světu evropské církevní stavby. Po roce 1848 světové a domácí zdroje uvádějí jako nejvyšší budovu Washingtonův monument v USA (Washington Monument) a dlouhou dobu se říkávalo, že na světě nesmí být nic vyššího, než tento 169 metrů vysoký gigant. Pak byla dána světu krásná více než třistametrová Eiffelova věž v Paříži (La Tour Eiffe), která byla přes 40 let nejvyšší stavbou, téměř stejně dlouho jako Empire State Building v New Yorku (381 metrů). Poslední nejvyšší stavbou byl v letech 1973-1998 chicagský mrakodrap Sears Tower (od roku 2009 Willis Tower), který měří úctyhodných 442 metrů.
Tím ovšem takzvaný Západ končí a vlády se dále ujímá Asie. Nejprve je to dvojice věží Petronas v malajském Kuala Lumpuru (452 metrů) v roce 1998, a dále pak v roce 2004 mrakodrap Tchaj-pej 101 na Tchaj-wanu (509 metrů), a již deset let, od 4. ledna 2010, je nejvyšší stavbou světa mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji se svými s 828 metry. Hranice tisíc metrů už ale byla překonána…
Brno Zdroj: AdobeStock - babble
„Nové závody o co největší investice do turistických a lázeňských kapacit na pobřeží Kaspického moře propukly mezi Ázerbájdžánem, Kazachstánem a Turkmenistánem. Dohnat a předehnat Dubaj se stalo novým heslem ropné velmoci Ázerbájdžánu, kde se začalo se stavbou umělých ostrovů podobných těm, které jsou už k vidění v arabském emirátu Dubaj. Ázerbájdžánský projekt je přitom ještě větší, nové město má vzniknout na ostrovech vzdálených čtyři až osm kilometrů od země a stavba má trvat 25 let,“ napsala v roce 2012 na svých webových stránkách rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Součástí tohoto projektu je i nejvyšší budova světa hotel Azerbaijan Tower (1 054 metrů), jehož provozovatel ohlásil dokončení na konci roku 2019.
„V žebříčku deseti nejvyšších staveb světa se za posledních pět let vyměnila polovina, čtyři mrakodrapy byly postaveny v Číně a jeden v Jižní Koreji. Třeba mrakodrap Tchaj-pej 101 je nyní na 11. místě, věže Petronas na 19. místě a Empire State Building se krčí na 49. místě,“ komentuje zpráva ČTK aktuální dění v lednu 2020, přičemž zde vůbec s hotelem Azerbaijan Tower nepočítá.
Nepočítá ani s druhým rekordmanem zvaným Jeddah Tower (dříve také Mile-High Tower nebo Kingdom Tower, česky Džidda Tower), který je též před dokončením a překonává rovněž výšku tisíc metrů (1 008 metrů).
Egypt - pyramidy Zdroj: AdobeStock - sculpies
Nejvyšší stavba v ČR 111 metrů
Za zmínku určitě stojí i český gigant AZ Tower postavený v letech 2011 až 2013 v Brně. Budova má důmyslný monolitický železobetonový skelet v kombinaci se ztužujícími stěnovými prvky po obvodě i uvnitř budovy a jeho věž se skládá ze tří částí. Obsahuje dva kvádry s tubusem uvnitř a komunikační prosklené jádro, kde se část budovy zalamuje a odklání od své osy. Zalomení vytváří charakteristický znak, ze kterého vychází i samotný název budovy, symboliku písmen A a Z. Hlavní devizou věže je komplexní energeticky úsporné řešení. Projektanti dále chválí podzemí jímání tepla a chladu pro regulaci vnitřního prostředí, hovoří o jedinečných pilotech, na nichž budova stojí, o jižní fasádě výtahové šachty, která je pokryta fotovoltaickými panely snižujícími spotřebu elektrické energie a dalších vymoženostech nového tisíciletí.
K ekologicky šetrnému řešení patří i nezvyklé členění pláště, u něhož převládají plné plochy nad prosklenými. Budova využívá speciální rychlovýtahy, které mění kinetickou energii jedoucí kabiny směrem dolů pomocí regenerativní jednotky na elektrickou energii. A jistě neposlední zajímavostí stavby je bazén navržený v mezonetovém hotelovém apartmánu v 28. a 29. nadzemním podlaží, který slouží zároveň jako požární nádrž.
Noví rekordmani jsou Azerbaijan Tower v Baku a Kingdom Tower (Jeddah Tower) v saudskoarabském městě Džidda, které již překonají kilometrovou výšku. Na špici tedy asi zůstanou stále asijské státy. I přestože je výstavba takovéto konstrukce velmi náročná a vysoce nákladná, lidstvo má zřejmě ve své povaze zakořeněnou touhu po pokroku. A mrakodrapy čnící k nebesům prý k pokroku rozhodně patří. V souvislosti s tím ovšem rostou i nároky na vnitřní vybavení budov, na inteligentní, zdravé a bezpečné technologie nového tisíciletí.
Nejvyšší stavba světa má přes 1 kilometr: Burdž Chalífa
Původně se věž jmenovala Burdž Dubaj (burdž znamená v arabštině věž), v den otevření se přejmenovala na Burdž Chalífa podle prezidenta Spojených arabských emirátů šajcha Chalífy bin Zajda Nahajána.
Základy stavby se nacházejí v hloubce 50 metrů, kam je ukotvilo 192 pilířů. Na výstavbu věže se spotřebovalo 330 000 metrů kubických betonu a 39 000 tun oceli. Na výstavbu věže se spotřebovalo 330 000 metrů kubických betonu a 39 000 tun oceli. Vnější plášť se skládá z reflexního skla, hliníku, a ocelových panelů a trubkovitých žeber. Podlahová plocha činí 310 000 metrů čtverečních. V mrakodrapu se nachází 57 výtahů a osm eskalátorů. Na stavbě se podílely i české výtahy pardubické firmy Pega Hoist. Z přízemí do 160. patra vede 2 909 schodů.
Celková výška není jediným rekordem mrakodrapu. Je rovněž nejvyšší stavbou vůbec, když překonala i televizní stožár v Severní Dakotě, který měří necelých 629 metrů. Budova má i nejvíce pater, nejvýše položené obydlené patro, bazén, mešitu, restauraci a fontánu či nejrychlejší výtah.
Má druhou nejvýše položenou vyhlídkovou plošinu, která se nejprve nacházela ve 124. poschodí ve výšce 452 metrů, od roku 2014 ve 148. patře ve výšce 555 metrů. To ale v roce 2016 překonala Šanghajská věž, která má vyhlídkovou plošinu ve výšce 561 metrů.
Mrakodrap je ústředním prvkem nového dubajského centra. Tento projekt, který byl dokončen v roce 2017, vyšel na 20 miliard dolarů a jeho součástí je i největší nákupní středisko a také například desítky tisíc bytů.
Při designu se architekti nechali inspirovat květinou Hymenocallis, jejíž členitý květ připomíná orchidej. Půdorys budovy připomíná rozvinutou korunku tohoto voňavého květu, který se pěstuje hojně nejen v Dubaji, ale také v Indii.
- Místo: emirát Dubaj, který je součástí federace Spojené arabské emiráty
- Zahájení výstavby: září 2004
- Výška: 828 metrů (je 14krát vyšší než Petřínská rozhledna)
- Počet pater: 163 (plus 46 pater ve věži a dvě parkovací patra v suterénu)
- Vlastník: realitní firma Emaar Properties
- Hlavní architekt: americký architekt Adrian Smith z chicagské firmy Skidmore, Owings & Merrill
- Stavitel: stavební pobočka jihokorejského konglomerátu Samsung
- Náklady: na samotnou věž dosáhly 1,5 miliardy USD
Deset nejvyšších budov současnosti (2019)
| pořadí | název | město/země | výška (m) | počet pater | rok otevření |
| 1. | Burdž Chalífa | Dubaj/SAE | 828 | 163 | 2010 |
| 2. | Šanghajská věž | Šanghaj/Čína | 632 | 128 | 2015 |
| 3. | Abrádž al-Bajt | Mekka/Saúdská Arábie | 601 | 120 | 2012 |
| 4. | Pchin An finanční středisko | Šen-čen/Čína | 599 | 115 | 2017 |
| 5. | Goldin 117 | Tchien-ťin/Čína | 596,6 | 117 | 2017 |
| 6. | Lotte světová věž | Soul/Jižní Korea | 554,5 | 123 | 2016 |
| 7. | One World Trade Center | New York/USA | 541,3 | 104 | 2014 |
| 8. | Kantonské CTF finanční středisko | Kanton/Čína | 530 | 111 | 2016 |
| 9. | Tchien-ťinské CTF finanční středisko | Tchien-ťin/Čína | 530 | 98 | 2018 |
| 10. | Čína Zun | Peking/Čína | 528 | 108 | 2018 |
Sdílet / hodnotit tento článek