Přehrát audio verzi
Vliv barevnosti fasády na povrchovou teplotu a technické souvislosti
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x

Povrch fasády je během letního období vystaven intenzivnímu slunečnímu záření. Část energie se odráží zpět do okolí, část se absorbuje a přeměňuje na teplo. Míra absorpce přitom významně závisí právě na barevnosti povrchu. Tmavé odstíny pohlcují více sluneční energie než odstíny světlé, což vede k výrazně vyšším povrchovým teplotám.
Není výjimkou, že rozdíl mezi bílou a tmavě antracitovou fasádou dosahuje za letního slunečného dne několika desítek stupňů Celsia. Zatímco světlá plocha se může pohybovat okolo 40 °C, tmavé povrchy se za intenzivního slunečního záření nezřídka zahřívají na 70 °C i více. Takové teploty již představují významný faktor ovlivňující chování celé skladby fasády.
Zdroj: Caparol Czechia s. r. o.
Co sledovat ve vzornících barev
Při výběru fasádního odstínu se projektanti nejčastěji setkávají s parametrem HBW (Hellbezugswert), tedy hodnotou odrazivosti světla. Ta vyjadřuje procento viditelného světla, které je povrch schopen odrazit.
Čím vyšší je hodnota HBW, tím světlejší odstín a zpravidla nižší míra zahřívání. Naopak nízké hodnoty HBW odpovídají tmavým barvám, které absorbují větší množství sluneční energie. Právě z tohoto důvodu byly u kontaktních zateplovacích systémů dlouhé roky doporučovány odstíny s minimální hodnotou HBW 20 až 25.
Vývoj pigmentových technologií však ukázal, že samotná hodnota HBW nemusí vždy dostatečně vypovídat o skutečném chování fasády při slunečním zatížení. Stále větší význam proto získává parametr TSR (Total Solar Reflectance), který hodnotí schopnost povrchu odrážet celé spektrum slunečního záření včetně infračervené složky.
Právě infračervené záření je hlavním zdrojem tepelného namáhání fasád. Dva odstíny, které vypadají na pohled totožně, mohou mít díky rozdílnému složení pigmentů výrazně odlišné povrchové teploty.
Teplotní roztažnost a namáhání fasádních systémů
Vysoká povrchová teplota se neprojevuje pouze vyšším ohřevem konstrukce. Každý stavební materiál při změně teploty mění své rozměry. Zahřátím se roztahuje, ochlazením smršťuje. Tento proces probíhá po celou dobu životnosti objektu a jeho intenzita se zvyšuje s rostoucími teplotními rozdíly.
Největší problémy vznikají v místech, kde se setkávají plochy s rozdílnou teplotou. Typickým příkladem jsou kontrastní barevná řešení fasád, kdy vedle sebe sousedí světlá a tmavá plocha. Každá z nich reaguje na sluneční záření jinak a dochází k rozdílným dilatačním pohybům.
V těchto místech vzniká napětí, které se může projevit tvorbou vlasových trhlin, lokálním poškozením omítky nebo zvýšeným namáháním armovací vrstvy. Kritickými detaily bývají zejména rohy otvorů, nároží, přechody materiálů a členité architektonické prvky.
Specifika kontaktních zateplovacích systémů ETICS
Problematika je ještě výraznější u kontaktních zateplovacích systémů. Současné budovy jsou navrhovány s vysokou úrovní tepelné izolace, která omezuje únik tepla z interiéru. Současně však omezuje i jeho odvádění z povrchových vrstev fasády.
Výsledkem je vyšší koncentrace tepelné energie v omítce a armovací vrstvě. U tmavých odstínů tak může docházet k významně vyšším teplotám než u fasád bez zateplení nebo s lehčími povrchovými úpravami.
Právě proto výrobci ETICS stanovují pro tmavé odstíny konkrétní technické podmínky a doporučení. Návrh fasády se tak stává kombinací architektonického záměru a stavebně-fyzikálních požadavků.
Co ukazují termografická měření
Rozdíly mezi jednotlivými odstíny i technologiemi povrchových úprav velmi dobře dokumentují termografická měření. Na termokamerách jsou často patrné výrazné teplotní rozdíly mezi plochami, které se vizuálně jeví jako téměř stejné.
Termografie současně potvrzuje, že o výsledné povrchové teplotě nerozhoduje pouze samotná barva, ale také složení použitých pigmentů a jejich schopnost odrážet infračervené záření. V praxi tak lze dosáhnout nižších teplot i u velmi tmavých odstínů, pokud jsou navrženy s použitím vhodných materiálů.
Právě tento přístup se v posledních letech prosazuje zejména u moderních administrativních, bytových i rodinných staveb, kde investoři požadují současný vzhled, ale zároveň dlouhodobou spolehlivost fasádního systému.
Jak skloubit tmavou fasádu a technické požadavky
Rostoucí popularita tmavých fasád vedla výrobce k vývoji materiálů, které dokážou omezit nežádoucí zahřívání povrchu bez změny výsledného vzhledu. Využívají přitom speciální reflexní pigmenty schopné odrážet část infračerveného záření.
Jedním z příkladů je fasádní nátěr CoolProtect od společnosti Caparol, který je určen zejména pro tmavé odstíny na tepelněizolačních systémech. Z pohledu architekta se vzhled fasády nemění, povrch však lépe pracuje se slunečním zářením a dosahuje nižších provozních teplot.
Jak upozorňuje Ing. arch. Martina Horkelová, produktová specialistka společnosti Caparol: „Architekti dnes již nemusí volit mezi atraktivním tmavým odstínem a technickou bezpečností fasády. Díky reflexním pigmentům lze významně snížit povrchovou teplotu a současně zachovat požadovaný vzhled objektu.“
Význam těchto technologií bude pravděpodobně dále růst. S pokračujícími klimatickými změnami, vyšším počtem tropických dnů a rostoucími požadavky na energetickou efektivitu budov se totiž otázka teplotního namáhání obvodových plášťů stává stále důležitějším tématem. Barevnost fasády tak již nelze vnímat pouze jako estetický parametr. Stává se plnohodnotnou součástí technického návrhu budovy, která ovlivňuje její funkčnost, životnost i dlouhodobé provozní vlastnosti.





















Sdílet / hodnotit tento článek