Z původního okruhu nadšenců, především z Illinoiského technologického institutu v Chicagu, se rozrostla na světově uznávanou společnost, která mimo jiné zodpovídá také za udílení titulu „největší budovy světa“. Zatímco dříve vydržel takový udělený statut řadu let, nyní se boj o výšku stává více prestižní záležitostí, a každoročně soupeří o přední místa celá řada realizovaných projektů.
A právě na prestiži vítěze a majitele či stavitele „toho nejvyššího domu“ celá kampaň CTBUH stojí a padá. A komise pro udělení statusu nejvyšších budov, původně jednající spíše formálně, je pod stále větším tlakem. Proč? Jak upozorňují odborníci z této organizace, stavby obřích mrakodrapů sice rostou do nezměrné výšky, ale ne vždy je jejich výška plně využita, a designově vyvedené hroty a špičky mrakodrapů končící v oblacích mají být zárukou statusu výšky, nikoliv však skutečné velikosti. Kritérium CTBUH hodnotící výšku objektů, vychází z logiky věci: je to vzdálenost mezi úrovní terénu a nejvyšším obyvatelným patrem budovy („architectural top“). A to je právě to. Těch super-vysokých domů (nad 300 metrů) nejsou stovky, jak by se mohlo zdát, ale v roce 2013 jich bylo jen 73. A ve skutečnosti vlastně ještě méně. Jak je to možné?
Problémem je ona hrotem či špicí „promarněná výška“. Když totiž odečteme metry, které připadají na neobyvatelné architektonické části budovy, zjistíme, že 44 (tedy 61 %) všech super-vysokých mrakodrapů je vlastně menších než tři sta metrů, a ve své podstatě tak na titul „super-vysoké“ budovy ani nedosahují. Že některé účelové budovy, například telekomunikační věže, rostou do obřích výšek? Podle aktualizovaných kritérií CTBUH je každá struktura, jejíž „promarněná výška“ činí více než 50 % celkové výšky, považována ze ne-budovu, respektive neobyvatelný objekt technického určení. Fenomenální je například dunajský Burj al Arab, s výškou 321 metrů. Hned 124 metrů totiž tvoří onu neobyvatelnou špici, a je tak vlastně monumentem, budovou, která je z 39 % své výšky neobyvatelná.
Nebojte, úctyhodná Burj Khalifa, která v roce 2010 vyrostla v Dubaji, se s výškou 828 metrů bude stále řadit k nejvyšším budovám světa. Ale její promarněná výška v podobě neobyvatelné špice činí hned 244 metrů. Kdyby stála v Evropě, podle CTBUH by patřila až na jedenácté místo.
Sdílet / hodnotit tento článek