Čísla hovoří jasně. Až 40 % evropské populace je vystaveno takové míře hluku, která může způsobit škody na zdraví. 100 milionů obyvatel EU je zasaženo nadlimitním hlukem přesahujícím 65 decibelů. V Evropě je dlouhodobý vliv dopravního hluku příčinou 3 % všech úmrtí na srdeční selhání. Dosavadní hlukové mapování v České Republice prokázalo obtěžování hlukem téměř 300 000 obyvatel. Nejedná se však o konečné číslo. V Praze je nadlimitním hlukem zasaženo kolem 7,6 % obyvatel, tedy přes 90.000 lidí.
Ochranu před hlukem a vibracemi má přitom zajišťovat stát, resp. příslušné orgány státní správy. Právě na ně se můžete obrátit, pokud máte podezření na překročení limitů hluku. Můžete tak dosáhnout realizace protihlukových opatření na náklady vlastníka zdroje hluku.
Míru hlukového zatížení ve vašem okolí snadno zjistíte pomocí hlukových map. Ministerstvo zdravotnictví ČR má za úkol je každých pět let revidovat.
Žijete-li ve starším domě, je navíc pravděpodobné, že jeho obvodový plášť ani okna nejsou vhodně zvukově izolovány. Nejjednodušším protihlukovým opatřením, které můžete ve svém bytě či domě provést sami (nebo požadovat po majiteli objektu), je výměna oken. Zvláště důležitá jsou kvalitní okna, pokud bydlíte u železniční trati nebo v letovém koridoru, ale i na venkově bývá často třeba přistoupit k pořízení oken s dobrými zvukově izolačními vlastnostmi.
I když spíme, naše uši zůstávají citlivým smyslovým orgánem, proto bychom měli zajistit, aby během noci hluk nepřesahoval 25 dB. To se samozřejmě lehce řekne, ale hůř udělá. Frekventované silnice běžně produkují hluk přesahující 70 dB a i v čistě residenčních čtvrtích může hluk dosahovat hladiny kolem 40 dB. „Kvalitní okna s dobrými zvukově izolačními vlastnostmi jsou schopná hluk z okolí významně snížit, až o 46 dB! Nejsou to ovšem jen vlastnosti okna jako takového. Důležitá je také jejich bezchybná instalace, protože zvuk může pronikat nedostatečně utěsněnými otvory kolem rámu,“ upozorňuje Petr Sýs, produktový manažer společnosti Inoutic a aktivní zástupce této společnosti v České komoře lehkých obvodových plášťů, která se aktivně zabývá i problematikou tvorby norem otvorových výplní.
Obtěžuje mě hluk. Co s tím mohu dělat a kdo mi pomůže?
Pokud máte pocit, že jste obtěžováni nadlimitním hlukem, a dokonce se vám toto podezření podaří ověřit prostřednictvím hlukových map, můžete se se stížností obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici (KHS). Právě v její kompetenci je ochrana obyvatel před hlukem a vibracemi ze stacionárních zdrojů či z provozu dopravy na komunikacích a drahách. Ostatní zdroje hluku jako např. hlasitá hudba, předzahrádka restaurace, apod. bývají v kompetenci jednotlivých obcí.
Takové podání stížnosti by mělo obsahovat informace o předpokládaném zdroji hluku (adresu; charakter a dobu provozu; informace o časovém období, kdy je vnímání hluku z vašeho pohledu nejintenzivnější) a samozřejmě také vaše kontaktní údaje, aby mohlo být případně provedeno místní šetření a měření hluku. Můžete se také KHS zeptat, zda již v minulosti nebylo v těchto místech měření hluku provedeno.
Pokud pak KHS shledá váš podnět jako oprávněný, měla by začít jednat a vlastníkovi zdroje hluku (ať už se jedná o nějakou provozovnu, továrnu nebo silnici) uložit pokutu, udělit dočasnou výjimku (za určitých podmínek – např. efektivní protihluková opatření) nebo nařídit zastavení činnosti. Tu pak může vlastník obnovit jen, když prokáže, že byl hluk snížen pod limitní hodnoty. Pokud hluk zdroje není možné snížit (např. u frekventované silnice), bude muset jeho vlastník hledat cesty, jak vás před ním ochránit. Nemůžete sice požadovat konkrétně výměnu oken, ale bývá to často jediné vhodné protihlukové opatření.
„Pokud váš dům stojí u frekventované silnice, rozhodně se vyplatí investovat do oken s dvojsklem, popřípadě trojsklem a s těmi nejlepšími zvukově izolačními vlastnostmi. Těch dosahují zejména okna s plastovými profily, protože bez dodatečných úprav umožňují osazení skla tloušťky až 56 milimetrů,“ dodává Petr Sýs z Inouticu.
Vliv nadměrného hluku na zdraví
Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti.
Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku.
Dalším negativním účinkem hluku na zdraví je samozřejmě poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).
K poškození sluchu ale může vést i dlouhodobé vystavování se hluku kolem 70 dB, což je běžná úroveň hluku podél hlavních silnic. Za hlavní příčinu ztrátu sluchu už v dnešní době není považováno stáří člověka, ale právě nadměrná hluková zátěž. Poškození sluchu je přitom většinou nevratné.
Limity pro hluk
Ochrana lidského zdraví před hlukem je zakotvena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, konkrétně v §§ 30-34 tohoto zákona. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Základní limity pro venkovní hluk (např. u obytných domů):
venkovní hluk | den (6:00-22:00) | noc (22:00-6:00) |
základní limit – pro hluk jiný, než z dopravy | 50 dB | 40 dB |
pro hluk ze silniční dopravy | 55 dB | 45 dB |
pro hluk z železniční dopravy | 55 dB | 50 dB |
pro hluk z hlavních silnic | 60 dB | 50 dB |
pro hluk v ochranných pásmech drah | 60 dB | 55 dB |
pro starou hlukovou zátěž (tj. stav, který nastal před rokem 2 000) |
70 dB | 60 dB |
pro starou hlukovou zátěž u železničních drah (tj. stav, který nastal před rokem 2 000) |
70 dB | 65 dB |
Sdílet / hodnotit tento článek