Jaké jsou druhy stavebního řeziva jsme si povídali v minulém článku. Jaký je rozdíl mezi surovým a konstrukčním řezivem již tedy víme. Dnes se podíváme, na co se zaměřit až si toto řezivo půjdete koupit.
Dřevo je totiž materiál, který je za vhodných vlhkostních podmínek poměrně rychle napadán biotickými škůdci. Týká se to hlavně méně trvanlivých dřevin, kam řadíme i naší nejpoužívanější dřevinu – smrk. I z tohoto důvodu je možné chápat zvýšenou oblibu tzv. „red cedar“ dřeva ze severoamerického cypřiše, ale i domácího anebo sibiřského modřínu, které řadíme k trvanlivým, respektive středně trvanlivým dřevinám vůči poškození dřevokaznými houbami. Ale i u nich může obsah extraktivních látek a tím i jejich přirozená trvanlivost poměrně kolísat (Obr. 1).
Obr. 1a Výraznější zbarvení jádrového dřeva modřínu (A versus B) (ale i jiných jádrových dřevin) je indikátorem vyššího obsahu extraktivních látek a tím i vyšší přirozené odolnosti vůči poškození dřevokaznými houbami (Foto Pánek). 
Obr. 1b Výraznější zbarvení jádrového dřeva modřínu (A versus B) (ale i jiných jádrových dřevin) je indikátorem vyššího obsahu extraktivních látek a tím i vyšší přirozené odolnosti vůči poškození dřevokaznými houbami (Foto Pánek).Jejich jádro je navíc rezistentní vůči tesaříku krovovému, který u nás způsobuje nemalé škody na smrkových krovech.
Dřevokazné houby a plísně napadají dřevo o vlhkosti vyšší než 20 %. Když opomeneme fakt, že dřevo z výřezů již může být nahnilé před samotným pořezem, nejčastější chybou je skladování dřeva za nevhodných podmínek. Nevhodné je skladování bez prokladů a bez zastřešení, kdy dochází k rychlému zamodrání a plesnivění dřeva (Obr. 2 a 3).
Obr. 3b Nevhodně skladované řezivo rychle podléhá plesnivění, obzvláště na zastíněných místech a za vyšších teplot okolního prostředí (foto Pánek).Toto je nutné si při nákupu všímat, protože i když plísně a dřevozbarvující houby nezpůsobují výraznější pokles mechanických vlastností, jsou indikátorem, že dřevo mohlo být poškozeno mnohem nebezpečnějšími dřevokaznými houbami.
Z více výzkumných prací je známo, že úvodní stadium působení dřevokazných hub ještě nezpůsobuje výrazné viditelné barevné změny dřeva, ale už v této fázi je pokles mechanických vlastností, obzvláště ohybové pevnosti výrazný. Rizikovým faktorem je i to, že např. dřevomorka vytváří viditelné povrchové bílé vatovité mycelium, ale např. trámovky ne, a jejich identifikace ve dřevě je v těchto úvodních stadiích obtížnější (Obr. 4)
V zásadě jedinou pevnou zárukou, že k tomuto poškození nedošlo je, že řezivo je co nejdříve vysušeno a pak skladováno trvale s vlhkostí pod 20 %. Dřevo poškozené dřevokazným hmyzem je snadné poznat, pokud už na něm jsou viditelné výletové otvory (Obr. 5).
Larvy, které dřevo poškozují, však můžou uvnitř žít až několik let, než se tyto otvory objeví. Dalším rizikovým faktorem je, že pokud dřevo s živými larvami, nebo nakladenými vajíčky použijeme, můžeme si škůdce zanést i do zatím nepoškozené konstrukce. Hmyz dokáže ve dřevě žít i při vlhkostech nad 10%, což je v podstatě všude kromě vytápěných nebo klimatizovaných interiérů.
Jak chránit dříví proti škůdcům?
Zárukou, že všechna stadia hmyzu (tj. vajíčka, larvy i dospělci) byla ve dřevě zlikvidována je použití uměle vysušeného dřeva. Převážná většina dřeva se uměle suší v teplovzdušných sušárnách při teplotách nad 60°C, která hmyz spolehlivě hubí.
Stavební dříví je možné chránit biocidními přípravky. Na skladech anebo během transportu se používá krátkodobá ochrana ve formě přípravků, které se poměrně rychle rozkládají na neúčinné složky s nízkou zátěží pro životní prostředí. Je možné koupit i dřevo, které je již ošetřeno biocidními látkami s dlouhodobou účinností vůči dřevokaznému hmyzu (insekticidy) a houbám (fungicidy). Účinné složky těchto přípravků bývají většinou bezbarvé, ale bývají tam přidávány barviva, aby ochranu bylo vidět (Obr. 6)
Zde je však nutné zdůraznit, že naše nejpoužívanější dřevina – smrk, je takřka nepropustná pro kapaliny a tato ochranná látka proniká i při použití dlouhodobého máčení anebo tlakové impregnace pouze do hloubky několika milimetrů. Při aplikaci nátěrem nebo postřikem je to ještě méně, pouze 1-2 mm. Je zřejmé, že takto ošetřené dřevo je po tvorbě trhlin anebo zatečení vody do konstrukce opět napadnutelné hmyzem a houbami (Obr. 6)
Proto je mnohem důležitější, než použití takto povrchově chráněného dřeva dodržení zásad konstrukční ochrany zabudovaného dřeva: Zabránění zatékání vody srážkové; vzlínání vody od podkladu; a vhodnou konstrukcí obvodového pláště, střech a oken zabránit tvorbě kondenzované vody. I v průběhu používání je důležité provádět pravidelnou kontrolu a údržbu dřevěných prvků v konstrukcích. Například u smrku je důležité v exteriérových aplikacích pravidelně obnovovat nátěr, pokud je dřevo vystaveno srážkám.
Při dodržení těchto jednoduchým a osvědčených zásad může dřevěná konstrukce sloužit bez závady i desítky let a jsou známé i případy, kdy sloužila a slouží po staletí.
Sdílet / hodnotit tento článek