Vyhodnocení závisí na řadě parametrů, které nejsou vždy zřejmé na první pohled. Podrobně se tímto problémem zaobíral článek na TZB-info „Vařit a vytápět zemním plynem, propan-butanem, nebo elektřinou?“
Příklad plynového sporáku
Základem porovnání byla roční spotřeba 600 kWh zemního plynu pro vaření. Spotřeba zemního plynu se na faktuře sice udává i v m3, ale souběžně je tento údaj přepočten na množství energie obsažené v plynu. Toto energetické množství bylo přepočteno do porovnatelné hodnoty s množstvím využitelné energie v propan-butanu a elektrické energie. Pro stanovení cen byly využity porovnávače cen energií a jejich spotřeby na TZB-info. Cena elektřiny byla počítána v obvyklé bytové sazbě D02d, při vytápění D45d.
V případě zemního plynu a elektřiny byly doplněny i varianty, kdyby byl daný byt vytápěn zemním plynem nebo elektřinou. Výsledky výpočtů jsou v následující tabulce.
Porovnání vychází z cenové úrovně počátku roku 2019, zvoleny byly přibližné průměrné ceny a je tedy jen orientační.
Tabulka: Přibližné roční náklady na vaření podle druhu energie a u ZP a E variantně v případě využití těchto zdrojů energie i k vytápění bytu
| ZP | ZP + vytápění | PB | E | E + vytápění | |
| přibližný roční náklad Kč | 2400 | 760 | 1560 | 2400 | 1500 |
| přibližná měrná cena Kč/kWh (vzhledem k výhřevnosti) |
4,40 | 1,40 | 2,90 | 4,40 | 2,80 |
Závěr
Využití PB pro přípravu pokrmů se vyplatí tam, kde se nevyužívá zemní plyn nebo elektřina k vytápění. Časté je využití PB v občasně využívaných rekreačních objektech. Nevýhodou PB je sice manipulace s lahvemi obsahujícími v plném stavu 10 kg PB a jejichž hmotnost se blíží ke 25 kg, ale garantují určitou zásobu energie, pokud si uživatel nezapomene včas vyměnit prázdnou láhev za plnou.
Sdílet / hodnotit tento článek