REKLAMA
Hledat
Mapa cennemovitostí v ČR
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nejtmavší stavba světa pohlcuje 99,6% světla. K čemu slouží? To, co je uvnitř překvapí

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být. A přesně na tomhle vystavěl britský architekt Asif Khan v Pchjongjangu svůj projekt The Hyundai Pavilion. Dílo si zaslouží pozornost z řady důvodů, ale za zmínku rozhodně stojí, že je to v současnosti nejtmavší stavba světa.

Z dálky vypadá jako kvádr. S výškou deseti metrů a délkou pětatřiceti se to tak skutečně může jevit. Musíte se ale přiblížit „poznání“ i stavbě samotné, abyste pochopili, že není, čím se zdá být. Pravidelnost kvádru jen kryje parabolickou konstrukci uvnitř, a dynamicky ji proměňuje. Proč to nešlo vidět už dřív, ptáte se? To díky speciální povrchové nano-barvě, která umocňuje prostorovou iluzi tou nejdokonalejší černou. Název téhle barvy je Vantablack VBx 2.

Téměř totální čerň

Žádná jiná barva na světě není schopna pohltit 99,6 % dopadajícího světelného záření. Tím, že dopadající světlo lapá a neodráží, se navenek jeví jako bezrozměrná čerň vesmíru. Pokud byste si něco takového chtěli nastříkat na garáž, očekávejte komplikace. Nátěr totiž špatně chytá, a k aplikaci formou nástřiku potřebujete vytvořit krátkodobě dokonale inertní prostředí. To proto, že se nejprve musí vytvořit na vnější vlivy velmi citlivá struktura z vláken, které dosahují tloušťky 20 nanometrů.

Jsou tedy asi tři tisíce pět set krát tenčí než lidský vlas, a dosahují přibližně 14-50 mikronů délky. A když mezi tohle povrchové houští vláken začnou dopadat fotony, jsou polapeny v odrazech nanoprostoru. Zůstane po nich jen vyzářená tepelná energie. Infračervené, ultrafialové nebo viditelné záření „zmizí“. Praktické využití tenhle nátěr zatím moc nemá, je to skutečně spíš ukázka technických možností. Khan jej demonstroval při vytvoření iluze absolutní černoty, ze které ční tenké trubičky diod.

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají

Ty umí absolutní čerň prozářit, a vytvořit dojem noční hvězdné oblohy. „Je to podobný pohled, který se může nabídnout kosmonautům shlížejícím na noční povrch Země,“ říká Khan. „Každopádně když budete chtít vstoupit dovnitř objektu, budete zažívat pocit, že vás pohlcuje temnota.“ Morbidní? Možná. Ale tím extravagantní iluze nekončí. Uvnitř pavilonu totiž nenarazíte na jinou barvu, než bílou. Lemuje stěny i nášlapné kameny. Ty vás provedou kulisou vytvořenou z vodní instalace.

S pomocí haptických senzorů je tu řízen pohyb 25 000 vodních kapek, které v každé vteřině sklouzávají, kondenzují nebo stékají po povrchu. Lidé mohou svým pohybem ovlivnit jejich tempo, a tím ozvučit „vnitřní jeskyni“ šumícími kapkami vody. Padají do vodní hladiny uprostřed, a postupně se odpařují a kondenzují zase na stěnách. Je to skutečně psychedelický a smysly obohacující zážitek. A proč tohle všechno?

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Reklama na baterky?

Společnost Hyundai, která platila výstavbu této nevšední expozice, jej využívá jako propagaci vodíkových palivových článků, které mají být jednou zdrojem energie budoucnosti. Vodík, nejstarší prvek ve vesmíru, je přítomen v jednotlivých kapkách, a odkazy na kosmickou prázdnotu i čistotu vody na to mají návštěvníky upozorňovat.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Zdroj: STUDIO PEER

Nové lávky v sídlišti Petržalka obyvatelům usnadní a zkvalitní život

Brněnské architektonické studio Peer navrhlo nové lávky na bratislavském sídlišti Petržalka. Cílem je propojit slepé rameno Dunaje s novými MHD zastávkami, které na sídlišti přibydou. Lávky by měly zároveň přispět k tomu, aby se z této lokality stala oblíbená rekreační zóna.

Foto: Jakob Stig Nielsen

Obilný dům žije tradicemi i dnes. Se dřevem to ve Skandinávii vždy uměli

Kulturní a historický význam Jutského poloostrova, který tvoří hlavní pevninskou část Dánska, představuje budova zvaná Obilný dům. Pochází z dílny renomovaného studia Reiulf Ramstad Arkitekter a představila se poprvé české veřejnosti v rámci loňského Salonu dřevostaveb.

Foto:  Even Lundefaret

Dřevěné chaty s výhledem na jezero. Zpřístupnily horskou turistiku rodinám s dětmi

Těžko říct, jestli je ta myšlenka geniální, anebo už ve svých kořenech pomýlená. Pravdu nejspíš ukáže až čas. Upřít sílu jí ale nejde. Pro cestovní ruch a pěší turistiku, nejen v Norsku ale nejspíš i celé Skandinávii, bude do dalších let určující. Dřevěné chaty jsou útulny pro potěchu ducha…

REKLAMA