Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Nejtmavší stavba světa pohlcuje 99,6% světla. K čemu slouží? To, co je uvnitř překvapí

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají být. A přesně na tomhle vystavěl britský architekt Asif Khan v Pchjongjangu svůj projekt The Hyundai Pavilion. Dílo si zaslouží pozornost z řady důvodů, ale za zmínku rozhodně stojí, že je to v současnosti nejtmavší stavba světa.

Z dálky vypadá jako kvádr. S výškou deseti metrů a délkou pětatřiceti se to tak skutečně může jevit. Musíte se ale přiblížit „poznání“ i stavbě samotné, abyste pochopili, že není, čím se zdá být. Pravidelnost kvádru jen kryje parabolickou konstrukci uvnitř, a dynamicky ji proměňuje. Proč to nešlo vidět už dřív, ptáte se? To díky speciální povrchové nano-barvě, která umocňuje prostorovou iluzi tou nejdokonalejší černou. Název téhle barvy je Vantablack VBx 2.

Téměř totální čerň

Žádná jiná barva na světě není schopna pohltit 99,6 % dopadajícího světelného záření. Tím, že dopadající světlo lapá a neodráží, se navenek jeví jako bezrozměrná čerň vesmíru. Pokud byste si něco takového chtěli nastříkat na garáž, očekávejte komplikace. Nátěr totiž špatně chytá, a k aplikaci formou nástřiku potřebujete vytvořit krátkodobě dokonale inertní prostředí. To proto, že se nejprve musí vytvořit na vnější vlivy velmi citlivá struktura z vláken, které dosahují tloušťky 20 nanometrů.

Jsou tedy asi tři tisíce pět set krát tenčí než lidský vlas, a dosahují přibližně 14-50 mikronů délky. A když mezi tohle povrchové houští vláken začnou dopadat fotony, jsou polapeny v odrazech nanoprostoru. Zůstane po nich jen vyzářená tepelná energie. Infračervené, ultrafialové nebo viditelné záření „zmizí“. Praktické využití tenhle nátěr zatím moc nemá, je to skutečně spíš ukázka technických možností. Khan jej demonstroval při vytvoření iluze absolutní černoty, ze které ční tenké trubičky diod.

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Věci nejsou takové, jaké se na první pohled zdají

Ty umí absolutní čerň prozářit, a vytvořit dojem noční hvězdné oblohy. „Je to podobný pohled, který se může nabídnout kosmonautům shlížejícím na noční povrch Země,“ říká Khan. „Každopádně když budete chtít vstoupit dovnitř objektu, budete zažívat pocit, že vás pohlcuje temnota.“ Morbidní? Možná. Ale tím extravagantní iluze nekončí. Uvnitř pavilonu totiž nenarazíte na jinou barvu, než bílou. Lemuje stěny i nášlapné kameny. Ty vás provedou kulisou vytvořenou z vodní instalace.

S pomocí haptických senzorů je tu řízen pohyb 25 000 vodních kapek, které v každé vteřině sklouzávají, kondenzují nebo stékají po povrchu. Lidé mohou svým pohybem ovlivnit jejich tempo, a tím ozvučit „vnitřní jeskyni“ šumícími kapkami vody. Padají do vodní hladiny uprostřed, a postupně se odpařují a kondenzují zase na stěnách. Je to skutečně psychedelický a smysly obohacující zážitek. A proč tohle všechno?

Zdroj: Luke HayesZdroj: Luke Hayes

Reklama na baterky?

Společnost Hyundai, která platila výstavbu této nevšední expozice, jej využívá jako propagaci vodíkových palivových článků, které mají být jednou zdrojem energie budoucnosti. Vodík, nejstarší prvek ve vesmíru, je přítomen v jednotlivých kapkách, a odkazy na kosmickou prázdnotu i čistotu vody na to mají návštěvníky upozorňovat.

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Adolf Bereuter

Dva domy, žádné dilema. Architekti spojili město a hory

Dva domy, žádné dilema. Tak prosté to je. Bydlení, které si klienti architektonického studia Innauer-Matt není o kompromisech. Uchovává to nejlepší z venkova a přitom nabízí jistotu, že do města odtud není daleko.

Zdroj: CAMP, IPR, MHMP

Metropolitní plán byl zveřejněn a představen veřejnosti. Na podzim se uskuteční veřejná projednání a schvalovat se bude za rok

Metropolitní plán zamezuje rozrůstání Prahy do okolní krajiny, chrání přírodu, jasně nastavuje maximální povolenou výšku staveb, ctí veřejná prostranství a charakter pražských lokalit. Soustředí se i revitalizace starých průmyslových areálů, podporuje jejich citlivou proměnu v moderní městské čtvrti,…

Foto: Veronika Raffajová

Mezi Srnky můžete zavítat i v Praze. Osobité bistro na Vinohradech

Bistro Mezi Srnky se nachází v nedávno zrekonstruovaném činžovním domě s historizující fasádou z konce 19. století nedaleko náměstí Míru na pražských Vinohradech. Skládá se ze dvou vzájemně propojených místností, z nichž každá má svůj specifický charakter.

Foto: Piotr Maciaszek

Tajemná zahrada skrývá Barevný dům

Říká se tomu vizuální maximalismus. Je to odvážný krok, při němž se rozměry nenápadnému projektu přiřknou výrazné rysy. V tomto případě šlo o malou chatku a bránu, která k ní vede. Společně vykreslují soukromé království zeleně, oázu klidu uprostřed velkoměsta.

REKLAMA