Podle výkonné ředitelky Svazu měst a obcí ČR Radky Vladykové to může být tím, že program tzv. velká dešťovka odstartoval poměrně nedávno a příprava projektů i příprava financování zabere obcím víc času. Navíc řada obcí dokončuje jiné projekty.
"Dotace jsou přitom velmi štědré, lze s jejich pomocí financovat až 85 procent nákladů. U starostů jsou však tyto projekty až na 150. místě," nadsadil Kříž. Jde například o dotace na rekultivaci betonových či asfaltových ploch, na jejichž místě mají vzniknout zasakovací pásy či se vydláždí tvárnicemi, které umožňují vsakování vody. Dále jde například o zelené střechy a další možnosti, jak zachytávat srážkovou vodu a zpomalovat její odtok. "Když jsou plochy vybetonované, tak voda rychle odteče, kanalizace ji v případě přívalových srážek často nepojme, voda přepadá přes odlehčovací komory a kontaminuje povrchové vody. Situace v tomto ohledu není dobrá," řekl Kříž.
Motivace podle něj starostům chybí i proto, že plochy ve městech jsou vyňaté z poplatků za dešťovou vodu. "Snažíme se šířit osvětu, letos už jsme se Státním fondem životního prostředí dělali šest seminářů," uvedl Kříž.
Podle Vladykové je zřejmý pokrok mezi obcemi, protože v lednu bylo podáno 20 projektů a přibývají další. "Snažíme se šířit osvětu společně s ministerstvem. Na vrtochy počasí, kterými jsou období delšího sucha, nebo naopak povodně, se musíme připravovat stále. Zadržení vody v krajině totiž obce a města ochrání před těmito extrémy výkyvů počasí," uvedla Vladyková.
Odborníci dlouhodobě upozorňují, že je třeba vodu ve městě zadržet delší dobu, aby ochlazovala a zvlhčovala ovzduší především v horkých dnech. Zeleň také na rozdíl od asfaltu či betonu nevyzařuje teplo, nýbrž okolí ochlazuje. Města mohou být v létě až o několik stupňů teplejší než okolní volná krajina.
Sdílet / hodnotit tento článek