Pozorovatelna, která nabízí úkryt
Český architekt Jan Tyrpekl je známý tím, že se nebojí pouštět do nejrůznějších experimentů. „Na této tvorbě si ověřuji různé postupy a strategie, které by na komerčních zakázkách mohly jít dle mého názoru za hranici etiky profese architekta či by zkrátka neodpovídaly požadavkům klienta,“ vysvětluje. Přesto jsou tato „dílka“ nadmíru atraktivní. Jako například Útulna u Vratěnína, jednoduchá dřevostavba, zbudovaná na profilu železobetonové pevnůstky, tzv. řopíku. „Šlo o to ukázat, že i na velmi malé zastavěné ploše, dvanácti metrech čtverečních, lze dosáhnout toho, aby se člověk necítil stísněně, ale naopak svobodně,“ říká Tyrpekl. Průhledy nabízí výhled na jih - rovinatou krajinu Rakouska, druhý ve věži na kostel nejbližší vesnice. Doplňuje je pak ještě střešní okno. Nový objem na řopík pouze lehce "sedá" a po konci životnosti ho lze kompletně odstranit. Nástavba je svým způsobem pravým opakem bunkru - vzdušná lehká stavba viditelná již z dálky.
Norská lidová architektura v přírodě
Norové svou venkovskou architekturu milují, a pro nejrůznější domečky v přírodě mají snad tolik pojmenování, jako Eskymáci termínů pro sníh. Architekti z regionálního studia Bergersen Arkitekter AS oživili v oblasti Nerskogen polozapomenutou ideu tzv. Gapahuk. Tedy „domků s nakloněnou střechou“. Původně byly určeny k dočasnému ubytování pasáků ovcí, kterým se v místě zrovna nedostávalo kamenných převisů. Kousek z roku 2017 je ale o poznání modernější. Šéfarchitekt Kjetil Nordø jej pojal jako malý letní byt, útočiště před nepohodou. Na osmnácti metrech čtverečních tu naleznete příjemné posezení, překrásný výhled do krajiny i místo, kde se můžete ohřát u krbu. Nebo místo na grilovačku. To vše ve velmi stylovém stavení, které má příjemnou atmosféru. Napomáhají tomu dřevěné obklady v interiéru, celostěnné prosklené posuvné dveře. Jen pozor, ať jej v terénu nepřehlédnete. Díky ozeleněné střeše se proti horizontu trochu ztrácí.
Lidé v kapslích
Posledním příkladem se podíváme do jiného světa, z přírody do rušného Tokia. Gotanda je jedním z příbřežních předměstí Tokia, místem, které je charakterizováno velmi rušným nočním životem a poměrně vysokou kriminalitou. Poněkud eufemicky je celá oblast nazývána čtvrtí červených luceren, ale je o poznání divočejší, než ta v Amsterodamu. Ale i tady žijí a pracují lidé, kteří potřebují někam složit hlavu a odpočinout si. S atraktivní, byť trochu nekonvenční nabídkou, přichází síť hotelů ºC. Nabízejí ubytování ve futuristických obytných, či spíše spacích kapsulích. A aby vám nechyběl minimální komfort, jsou tu také sauny a sprchy. Architekt Jo Nagasaka (ve spolupráci s týmem designéru z Ou Ueno, dokázali do prostoru 108 metrů čtverečních vtěsnat osm spacích pater, a tím rozšířit využitelnou plochu na neuvěřitelných 891 metrů čtverečních. Veškerá obytná zařízení jsou přitom vsazena do sníženého přízemí budovy v podobě kompaktních bloků, ať už sprch, sauny nebo spacích modulů. Tmavé stěny působí vysídleným dojmem, a člověk se tu opravdu cítí jako v budoucnost
Sdílet / hodnotit tento článek