Lehká konstrukce, ostré linie, které si podmaňují potenciál přirozeného prosvětlení prostoru, moderní interiér s nevšedními designovými prvky. David Street House je skromné moderní bydlení, které poskytuje azyl před ruchem velkoměsta a přesto dostatek otevřeného, ale soukromého prostoru.
Světlo a prostor ano, ale kde je brát v centru města?
Kdo by nesnil o vlastním domě, který je plný světla, má osobitý interiér a terasu s výhledem do přírody? Aby ne, vysoké pracovní tempo a neutuchající mumraj v rušných ulicích fyzicky i psychicky vyčerpává stále více lidí, kteří pak zaslouženě vyhledávají klidná místa a možnosti relaxace. Jenže realizace takového projektu v dynamickém a rušném městě, kde je zeleně jako šafránu, se jeví dosti nereálně. Nebo ne?
Hráz nevšednosti pro šedi města
Talentem oplývající architekti se perfektně vypořádali s obtížnou výzvou a vytvořili kousek soukromého rodinného ráje uprostřed živoucí betonové džungle. Zapracovali na vizi rodinného obydlí, které pevnými liniemi provedení staví hráz do cesty všednosti, a odděluje klidnou pohodu od jinak nevlídného ruchu města.
Texas si spojujeme většinou s prašnými pláněmi a honáky dobytka, ale pravdou je, že Austin sám disponuje překvapivě vlhkým, subtropickým klimatem. Nachází se totiž uprostřed předělu dvou klimatických pásem, a to přímo mezi jihozápadními suchými pouštěmi a na zeleň bohatším jihovýchodem. Proto je pro Austin charakteristické celoročně velmi proměnlivé počasí. A právě tento klimatický kontext je pro rodinný dům na David Street podstatný.
Malá plocha, velké plány
Projekt je příkladem originality, estetiky a funkčnosti moderní bytové architektury, jehož tvůrci se zaměřují na praktické otázky designu, materiály, prostor a resonanci světla. Stejně jako v Austinu rychle přibývající výškové obytné budovy, i tady se pracuje s návrhem kvalitního bydlení na relativně malé ploše. Právě zde si dvě rodiny rozdělily jeden společný pozemek na dvě samostatné, vcelku úzké parcely. A na každém z nich se rozhodly postavit nová obydlí. Architekti z Murray Legge Architecture byli najati mladou rodinou se dvěma dětmi, aby jim navrhli dům na míru jejich požadavkům. Ty byly vcelku konvenční: se třemi ložnicemi, dvěma koupelnami a obytnými prostory s napojením na soukromý venkovní prostor, a to na ploše 179 čtverečním metrů.
Kostka jako výchozí tvar
Architekti čelili hned několika problémům. Například, jak vytvořit dostatečně velký soukromý venkovní prostor na již tak úzkém pozemku? Museli proto vytvořit návrh takového domu, jehož konstrukční prvky umožní otevřenost interiéru a zaberou co nejméně plochy. Koule nepřipadala v úvahu, a tak vsadili na krychli. Limity vnitřních nespojitých rozměrů pak museli vyřešit návrhem dvou podlaží propojených centrálním schodištěm. Jenže tu byl značný tlak na prostor. A další, neméně závažnou výzvou bylo, jakým způsobem vlastně zpřístupnit dennímu světlu cestu do všech místností. V praktickém detailu pak bylo zapotřebí zakomponovat do návrhu moderní interiér, který bude zároveň skromný, moderní i užitkový.
Můj bunkr, můj dům
V otázce zajištění soukromí Murray Legge Architecture přináší řešení, díky kterému se obyvatelé cítí více izolovaní od nežádoucích pohledů sousedů a náhodných kolemjdoucích. Dům je usazený uprostřed úzkého pozemku tak, aby mezi samotným domem a oplocením pozemku vznikl volný prostor, nádvoří, které lze vnímat jako ochranný příkop kolem hradu. Avšak dominantou utvářející jak ochranu předních místností před zvědavci tak zároveň i malý soukromý dvůr je stěna před domem. Budete-li se i nadále cítit „nazí“, určitě můžete do třetice všeho dobrého využít i živý plot. Tato trojitá vrstvená ochrana soukromí uspokojí jistě i ty nejbázlivější obyvatele domu. Kromě naplnění ochranné funkce doplní živý plot také estetický ráz exteriéru.
Více úrovní pro pohodu
Samotná stavba je kombinací lehkých materiálů, které ovšem splňují všechny kvalitativní požadavky na pevnost konstrukce a na odolnost vůči proměnlivému počasí. Fasádu doplňují hliníková okna v dřevěných rámech. Decentní exteriér rodinné rezidence je povýšen o prvek plasticity objektu, který je utvářen efektem prostoupení interiéru vně obvod stěn. Štukované zdi v matně šedé barvě značí ráz kovové šedi moderního velkoměsta. Zároveň je vyváženým kontrastem k zeleni přilehlých stromů tyčících se nad výšku střechy.
Průnik mezi místnostmi
Dvoupodlažní rodinný dům skrývá překvapivý interiér. Spodní patro je tvořeno ústředním schodištěm, kolem kterého jsou situovány společné užitné prostory: kuchyně s jídelním koutem, dále obývací pokoj, televizní místnost a pracovna. Efekt rozdělených místností vytvořili architekti pomocí designové skříně ze dřeva douglasky, která je efektním řešením vydělení malých prostorů. Díky tomu bylo možné vynechat stavbu zdí, které by místnosti sice rozdělily, ale spolu se skříněmi by místnosti ještě zmenšily.
Interiér získává také fascinující efekt hloubky odrážející se v exteriéru. Jedním z příkladů je lavice v jídelním koutě, kterou tvoří spodní část niky. Schodiště propojující obě podlaží je dřevěné. Aby interiér domu nabyl dojmu větší vzdušnosti, jsou prostory kolem centrálního schodiště a užitkového jádra propojené s horním patrem otevřeným stropem, který celému domu dodává vertikální otevřenost. Druhé patro je tvořené třemi ložnicemi, které jsou propojení uličkou vedoucí nad kuchyní. Aby toho nebylo málo, z každé ložnice je přístup na vlastní terasu.
Budiž světlo!
Překvapujícím architektonickým prvkem je způsob prosvětlení prostor domu denním světlem a řešení oken. Dominantu prosvětlení interiéru vytváří otevřený strop nad prostorem kuchyně propojující obě patra. Tímto propojením vzniká vnitřní světelná šachta. Samotné stěny domu jsou prořezávané. Úzkými obdélníkovými průzory ve zdech proniká denní světlo dovnitř a světelná resonance se postará o hravé a přirozené prosvícení interiéru.
Tím kreativita architektů nekončí, potenciál přirozeného osvětlení využili také v návrhu horního patra. I bazilikální okna umístěná nad úrovní očí, nejenže prosvětlují vnitřní prostory, ale také ho opticky zvětšují. Aby nebylo teras málo, jsou obytné prostory spodního podlaží rozšířené maximálně prosvětlenou verandu, která je protipólem uzavřené přední části domu. Poskytuje prostor pro setkávání rodiny s otevřeným výhledem. Stavba je tvořena dřevěným rámem.
David Street House se na pohled jeví díky svým geometricky pravidelným liniím jako nepřístupná pevnost, ale první zdání klame.
Údaje o projektu
| Název projektu: | David Street House |
| Typ projektu: | Projekt rodinného domu |
| Architektonické studio: | Murray Legge Architecture |
| Lokalizace: | Austin, Texas, USA |
| Vedoucí projektu: | Murray Legge |
| Projektový tým: | Lincoln Davidson, Travis Avery, Benjamin Kaplowitz, Luca Senise |
| Inženýring stavby: | Duffy Engineering |
| Dodavatelé materiálu: | Simpson Strong Tie, VELUX Commercial, Autodesk |
| Osvětlení, klimatizace: | Robert McNeel & Associates |
| Klient: | Soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2018 |
| Zastavěná plocha: | 180 m2 |
| Počet podlaží: | 1+1 |
Sdílet / hodnotit tento článek