REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Transsibiřská magistrála: Chladná dáma s pohnutou minulostí

Transsibiřská magistrála je, s délkou 9288 kilometrů, nejdelší souvislou železniční tratí na světě. Železná páteř Ruska byla dokončena v roce 1916 po pětadvaceti letech stavby, a je co do rychlosti konstrukce naprosto unikátní.

Pokud se s ní chcete svést celou trasou, musíte v kupé z Moskvy do Vladivostoku překonat celkem deset časových pásem. Vychutnáte si je, protože na řadě úseků se dnes pohybujete stejným tempem, jako před sto lety, a to rychlostí 30 km/h. Naštěstí to jinde jede o poznání rychleji, a tak už nemusíte strávit ve vlaku 4 týdny, jako kdysi. Podle stávajícího jízdního řádu se to dá stihnout za šest dní a jednu hodinu. Zpoždění a komplikace na trase se ale, zvláště v zimním období, očekávají a nejsou překvapivá. A co jste možná ještě o ambiciózní stavbě největší železnice světa nevěděli?

Pohnutá historie i komplikace při stavbě

Když v roce 1891 car Alexandr III. tento velkolepý stavební záměr vyhlásil, vypadalo to na absolutní debakl. Za prvních třináct let se postavila jen menší část tratě, a i ten vysál státní pokladnu až ke dnu. Bylo zapotřebí vypsat nové daně, zajistit zahraniční půjčky (což do té doby nebylo v Rusku zvykem) a dotisknout další rubly. Země za Uralem se tak poprvé ve větší míře musela otevřít zahraničním bankovním domům. Dělníci zatím během stavby zažívali útrapy ne nepodobné kolonistům amerického západu: divoká zvířata, nepřátelští domorodci, banditi. A samozřejmě, v zimě extrémně mrazivé teploty.

Parcelování stavebních úseků byla pro prospektory noční můra: bažiny, nekonečné lesy, hory v okolí Bajkalu. Původně museli u jezera cestující přesedat na přívoz, než bylo dokončeno 33 tunelů a více než stovka viaduktů. Pak už to šlo rychle. Vlastně, až příliš rychle. Normované tempo 600 kilometrů kolejí ročně znamenalo, že jen zřídka někdo skutečně otestoval sjízdnost tratě. Poruchy, dílem způsobené klimatem, byly na denním pořádku. Docházelo i k zásadním proměnám vedení trasy.

Vypadlo například Mandžusko, kde by se stavělo na půdě pronajaté Čínou. Ambice Moskvy dosáhnout na dálný východ narážely na rozpínavost japonského císařství, a tak padlo rozhodnutí vést tuto část raději na „bezpečném“ (ale o poznání studenějším) úseku za Amurem. Jinak po své délce překračuje 89 velkých měst a ne méně než 16 velkých řek: k výhledům se nabízí Volha, Vjatka, Kama, Tobol, Irtyš, Ob, Tom, Čulym, Jenisej, Oka, Selenga, Zeja, Bureja, Chor a Ussuri.

Levná pracovní síla posílaná na Sibiř

Stavební činnost si vyžádala ohromné množství pracovní síly, které se citelně nedostávalo. A tak byli „na Sibiř“ sváženi trestanci z věznic v celé zemi. Pozitivní bylo, že tahle forma galejí snížila kriminalitu a hlavně recidivu propuštěných. Fungovalo to podobně, jako Britům a Francouzům zaoceánské trestanecké kolonie. Model nucených prací a gulagů na Sibiři se „osvědčil v praxi“, a Rusové si na něj později, v ne-carských časech, ještě vzpomenou.

Transsibiřskou magistrálou ročně projede kolem 20 000 kontejnerů, a vlaky tu dosahují hmotnosti až 6000 tun. Její kompletní elektrifikaci se podařilo zrealizovat až po 73 letech. Stavitelům asi došel zápal.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Dopravní stavby

Pražské metro - foto: Jiří Zilvar

Před 55 lety začala výstavba metra. Původní projekt byla podzemní tramvaj

Úvahy o vybudování podzemní dráhy v Praze se objevily už na konci 19. století a konkrétnější plány pak na sklonku první republiky, stavět se ale začalo teprve koncem 60. let minulého století. Za oficiální zahájení výstavby je považován 7. leden 1966, kdy se v Opletalově ulici zanořilo do země pneumatické kladivo v…

Dálnice, ilustrační obrázek, zdroj: fotolia.com

Příprava dopravních staveb by od letoška měla zrychlit

Přípravu dopravních a energetických staveb by měla od letoška urychlit novela liniového zákona. Ta počítá například s rozšířením tzv. mezitímního rozhodnutí, což by umožnilo začít stavět dálnice a železnice okamžitě, jakmile stát získá přístup k pozemkům v rámci stavebního povolení. Nebude už tak nutné čekat na…

Železniční most - zdroj fotolia.com

V ČR vyžaduje 319 železničních mostů zásah, stát na ně dá miliardy

Stát chce v příštích deseti letech investovat do zlepšení kvality železničních mostů téměř deset miliard korun. V současnosti vyžaduje stavební zásah 319 mostů, což je 4,7 procenta z celkového počtu železničních mostů v ČR. I tak se ovšem jejich situace v posledních letech zlepšuje, na přelomu tisíciletí byl podíl…

Plzeň hlavní nádraží

Historickou budovu nádraží v Plzni čeká oprava za 720 milionů

Historickou památkově chráněnou budovu hlavního vlakového nádraží v Plzni čeká od příštího roku kompletní rekonstrukce. Správa železnic vyhlásila výběrové řízení na zhotovitele oprav, s nimiž by se mělo začít v březnu 2021. Trvat by měly dva a půl roku a předpokládané celkové náklady jsou 721 milionů korun, sdělila…

REKLAMA