Na chodbách, v komorách a na verandě jsme pod stejnou krytinou našli původní betonovou dlažbu, která byla též na několika místech poškozená nebo silně znečištěná. V obou případech jsme se rozhodli, že původní podlahovou krytinu v plném rozsahu zachováme, pouze ji zrenovujeme nebo popřípadě repasujeme.
Začali jsme betonovou dlažbou. Téměř ve všech prostorách na ni předchozí majitelé domu nalepili linoleum, takže naším prvotním úkolem bylo tuto krytinu odstranit a betonovou dlažbu, která se pod ní ukrývala, vyčistit a repasovat. Úkol to byl vskutku nelehký, nicméně po několika marných pokusech jsme zjistili, že z daleka nejúčinnější je použití odstraňovače starých nátěrů, který si velmi dobře poradil nejen s vyrovnávací stěrkou, která se pod linoleem nacházela, ale i s lepidlem. Podobným způsobem jsme pak vyčistili i monolitické betonové schodiště, které vede ze sklepa až do druhého patra domu.
Dlažba v I. patře po jejím vyčištění
Vzhledem k tomu, že dlažba byla na několika místech natolik poškozená, že nebylo možno ji zachovat, rozhodli jsme se, že v prostorách, ve kterých jsme dlažbu nechtěli ponechat, ji postupně vybouráme, vyčistíme a znovu použijeme na opravu a repasi. Na verandě a v komoře vedle kuchyně je tak historická betonová dlažba položena zcela nově, v ostatních prostorách domu posloužili vybourané a vyčištěné dlaždice na opravu těch chybějících nebo poškozených. Na verandě a v komoře je navíc pod nově položenou dlažbou ukryto podlahové topení.
Jak jsem již uvedl na začátku tohoto příspěvku, v obývacím pokoji byla dřevěná podlaha na několika místech ztrouchnivělá, a proto jsme ji nechali kompletně vybourat a na jejím místě položit zcela novou, to tradičním způsobem. Nejprve však bylo nutno betonový podklad znovu pečlivě odizolovat proti vlhkosti pomocí lepenky, neboť původní hydroizolace byla nedostatečná. Poté truhlář ukotvil do podlahy dřevěné trámy, tzv. polštáře, na které upevnil falcovaná prkna. Jako výplň mezi polštáři jsme použili keramické kamenivo Liapor, které slouží jako tepelná i akustická izolace.
V případě ostatních dřevěných podlah, které se nacházejí v kuchyni, v pracovně a v ložnici, a které byly ve výborném stavu, bez známek jakéhokoli poškození nebo napadení červotočem, jsme se rozhodli pro jejich důkladnou renovaci, v rámci které byl jejich povrch postupně zbroušen až na čistá zdravá prkna a zbaveny veškerých nečistot, které se postupně usadily ve spárách.
Povrch všech dřevěných podlah v domě byl opatřen nátěrem z přírodního rostlinného vosku od firmy SAICOS – v obývacím pokoji, v kuchyni a v ložnici jsme použili vosk v odstínu ořech a v pracovně tentýž nátěr, avšak v bílé barvě. Jako finální povrchová vrstva byl poté aplikován transparentní rostlinný olej od téhož výrobce, který je vodoodpudivý a chrání podlahu před poškozením. Oba typy nátěrů jsou vyrobeny výhradně s přírodních složek, přičemž jsou snadno obnovitelné, a zároveň dávají vyniknout přirozené struktuře dřeva.
Posledním typem podlahové krytiny, která původně v domě nebyla, a kterou jsme se rozhodli nově vybudovat, byla podlaha v zimní zahradě. Tu, jak víte z mého úvodního příspěvku, jsme nechali vybudovat na jedné polovině terasy ve druhém patře. V daném případě bylo prvotním úkolem vyrovnat původní spád terasy, čehož jsme docílili pomocí stejného materiálu, který byl použit jako kročejová a tepelná izolace v případě nové prkenné podlahy v obývacím pokoji.
Liapor je optimálním materiálem pro tzv. suchou výstavbu, tedy používá se vyrovnávání povrchů namísto betonu či samonivelační cementové stěrky. V daném případě jsme použili frakci 1 až 4 mm. Výhodou tohoto stavebního materiálu je nejen jeho nízká hmotnost, ale i to, že po jeho vyrovnání a zaklopení OSB deskami, je podlaha okamžitě pochozí. Na OSB desky jsme s přihlédnutím k vlhkému prostředí zimní zahrady poté položili odolnou laminátovou podlahu v provedení bělený dub.
Sdílet / hodnotit tento článek