"V některých případech se tyto zakázky zpomalily, zastavily, nebo dokonce zcela zrušily. Důvodem je nejistota, s jakým objemem finančních prostředků bude moci samospráva v nejbližším období nakládat a jaké investice si bude moci ještě vůbec dovolit," uvedl předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.
Zástupci stavebních firem zároveň uvedli, že pociťují také větší konkurenci a více zájemců o zakázku, než je běžné. Takto odpověděla necelá polovin. Jako další z dopadů současné krize uvedli rušení zakázek a větší tendenci soutěžit na cenu. S tím se setkala zhruba třetina firem. Necelá desetina uvedla jiné obtíže, jako je například posun termínu splatnosti faktur nebo komplikace pro práci dělníků, jako je jejich ubytování a podobně.
"Zadavatelé se vyrovnávali a vyrovnávají s potížemi jarní vlny a současné druhé vlny epidemie velmi různorodě. Obecně mělo zavedení home office u pracovníků veřejné správy negativní dopad na efektivitu komunikace s dodavateli konzultačních služeb, respektive s investory, a i mezi úřady navzájem," doplnil ředitel společnosti HBH Projekt Radovan Hrnčíř.
Zástupci zhruba 300 měst, obcí a krajů v průzkumu uvedli, že v příštím roce budou muset snížit svoje rozpočty. Takto odpovědělo 86 procent z nich.
Podle údajů společnosti IS objem zakázek, které veřejní investoři zadali stavebním firmám, letos do konce listopadu meziročně stagnoval na 191,4 miliardy korun. Největším zadavatelem byla Správa železnic se zakázkami za 37,4 miliardy korun.
![OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]](/img/_/12513/od_kotva_2014_tn.jpg "OD Kotva [CC BY-SA 4.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0)]")
Sdílet / hodnotit tento článek