Švýcarskou přesnost si obvykle spojujeme s dokonale pracujícími hodinkami. Je přitom praktickou zajímavostí, že ony švýcarské ébauches, hodinové strojky, rozhodně nedisponují větším ale spíše menším počtem ozubených koleček, než strojky jiné. Aniž by jim to ubralo na spolehlivosti. Přesnost a preciznost ve švýcarském podání vlastně znamená to nejmenší minimum nezbytné pro kvalitní fungování. A v tom je skrytá hluboká pravda. Dobrý designér totiž dosáhne dokonalosti, ne když už není k projektu co přidat, ale když už nezbývá co odebrat. A přesně na tomto principu „šlape jako hodinky“ i rodinný dům Kleines House.
Jak název napoví, nepatří k největším. Ve vesnici Jonschwil (v distriktu Alttoggenburg, poblíž St. Galen) bychom pravda našli pár podobně skromných, ale ty už za sebou většinou mají pár staletí. Kleines House mezi nimi vyniká tím, že je novostavbou. A dřevostavbou k tomu. Nachází se na zúženém profilu parcely, uvolněné po zbourání staré vyšší stodoly. Inspiroval se volně jejím tvarem i materiálem, aniž by přerostl její původní parametry. Nezabíral v ničem prostor navíc, vstoupil do obrysů vykreslených pamětí. Mohlo by se zdát, že se základovou plochou 6x6 metrů nebude mít co svým obyvatelům nabídnout.
Přesto se v něm nachází 99 metrů čtverečních obytné/užitné plochy. Jak je to možné? Díky šikovnému přístupu architektů, kteří na sebe přiložili tři objemy překrývajících se místností. Pater, které těží ze sníženého přízemí, odklánějícího se od ulice do svahu, a využívají obytný prostor až do posledních centimetrů výšky domu pod střechou. Do stavby jsou tyto tři místnosti vsazeny jako jednotlivé buňky, které se spirálně a vertikálně vrství. Jedna se ztrácí v druhé, pohlcují se a prostupují. Přitom tu není nic zbytečného, a nic ani nepřebývá. Což se dá snadno pochopit poté, co vstoupíte dovnitř.
Rodinný dům v rytmu slunce. Důraz klade na maximální návratnost a flexibilitu bydlení
přečíst článekVšechny podoby dřeva
První dojem, tedy kromě hřejivé světlosti a příjemné atmosféry dřevem vytvářeného interiéru, je záplava přirozeného denního světla. Okenní rámy a otvory prostupů propojují jednotlivé místnosti a současně navazují dům na blízké okolí. Nabízí se tu bezpočet perspektiv, výhledů a průhledů, z nejrůznějších úrovní, výšek a pohledů. Už proto, že je nemusíte objevovat jen z místností, ale třeba výšek vertikálních zavěšených sítí. Žijí tu totiž i děti, které takový akční výběh docení. Okna jsou přitom situována tak, aby rámovala výhled a zajišťovala světlo, ale přitom neubírala obyvatelům na soukromí.
V Kleines House jsou zapracované materiály zřetelně redukovány na „přírodní“. Naprosto dominuje dřevo, v nejrůznějších úpravách. Lakované, s laminací, mořené, bez povrchové úpravy. Místy se setkáte i s břidlicovým obkladem, kamennou dlaždicí. Spolu se dřevem pak dochází k zajímavému kontrastu tvarosloví a textur, při němž vynikají původní stopy lidské práce a zdánlivých kazů. Které ale prostor vnitřně polidšťují. Nenachází se tu takový nábytek nebo bytové doplňky, které byste frekventovaně nepoužívali. Proč taky. A co tu ještě chybí?
Věci, které byste tu hledali marně
Koridory chodeb. Ne, žádné tu nejsou. Prostor je využíván bezprostředně, od samotného vstupu. Když otevřete dveře dovnitř, už jste tu. S podobnou konstelací prostoru a využití se setkáváme spíše v japonských tradičních domech, ale evidentně i ve Švýcarsku si tento styl oblíbili. Přitom vše má své místo, i jasnou logiku uspořádání. Pokud ji dokážete akceptovat, nikdy nemusíte nic hledat, protože vše je vlastně pohotově při ruce. Což je sympatická výhoda: v malých domech si nohy neuběháte. A samozřejmě, malý dům znamená také malý objem k vytápění.
O to, že tu mnoho neprotopíte, se stará i poměrně tlustá izolace stěn, z celulózní a ovčí vlny. Oba materiály jsou tu lokálně v nadbytku, takže cenu bydlení určitě nezvýšily. O vytápění se starají kamna na dřevo, umístěná ve středním podlaží. A sekunduje jim ještě podlahové vytápění v přízemí. To je do jisté míry praktickou nezbytností, protože se předchozí stavba potýkala s vysokou vlhkostí. Hladina spodní vody není hluboko, a proto Kleines House ani nemá žádné podsklepení.
Minimální stopa, minimální náklady
Co tu naopak přítomno je? Tedy kromě dostatku prostoru pro rodinu s dvěma malými dětmi? Ložnici, dětský pokoj, kuchyni, jídelnu, obývací pokoj, koupelnu, technickou místnůstku. Dům nabitý energií, který nachází v minimalismu osobitou pohodu. A odráží přitom principy udržitelnosti. Většina vnějších materiálů je bez chemické povrchové úpravy, spoje jsou řešeny šrouby. Poškozené části je tak snazší nahradit, doplnit či opravit. A dům je také o poznání snazší kompletně celý rozmontovat, protože nikdo neříká, že tu má stát věčně. Není to ztráta, ale zisk.
Obyvatelé Kleines House při projektovém řešení stáli před volbou, jestli raději parkovací stání za domem, anebo zahradu. Vyhrála zahrada, a zdá se, že z dlouhodobého hlediska to byla dobrá volba. Přes teplé měsíce se tak násobí využitelný prostor domu, propojení ven je na úrovni kuchyně. Neošetřená fasáda domu bude v následujících letech tmavnout, stávat se méně nápadnou. A tak, dříve nebo později, prakticky splyne s obrysy staré stodoly, která tu stála prve.
Kleines House nebylo problém obhájit před památkáři, a díky své příjemné energetické bilanci zaujme všechny, kteří malou stopou svého bydlení chtějí zmenšovat svou velkou stopu ekologickou.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Kleines House |
| Typ projektu: | rodinný dům, dřevostavba |
| Architektonické studio: | Lukas Lenherr Architektur |
| Lokalizace: | Jonschwil, Švýcarsko |
| Projektový tým: | Lukas Lenherr, Elena Sonderegger |
| Dodavatel stavby: | Spezialbau Huber GmbH |
| Dodavatelé materiálu: | Anderegg AS-Schreinerei GmbH, Spezialbau Huber GmbH |
| Střecha: | Remo Schönenberger AG |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2019 |
| Užitná plocha: | 99 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek