REKLAMA
Témata Hledat

Ceny nemovitostí a nájmů

Přehledně v mapě!

Nový stavební zákon schválila Poslanecká sněmovna. Víme, co prošlo jednáním a co ne

Sněmovna dnes schválila nový stavební zákon. Má nahradit dosavadní zákon z roku 2006 a má zrychlit a zjednodušit stavební řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si od něj mimo jiné slibuje, že zajistí dodržování stanovených lhůt. Cílem MMR také je, aby občan díky digitalizaci nemusel na úřad chodit.
Stavební zákon, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia
Stavební zákon, ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia

Pro nový zákon dnes hlasovalo 92 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Pro zákon hlasovali poslanci ANO, SPD a tři sociální demokraté. Někteří sociální demokraté hlasovali proti zákonu stejně jako ostatní poslanci. Zákon odolal návrhu na zamítnutí, který vznesli Piráti. Zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Vadilo jim, že prošel návrh, který ruší požadavek na přímé osvětlení a větrání u obytných místností.

Nyní zákon dostane k projednání Senát. Zákon má platit od 1. července 2023, ale už od ledna příštího roku bude moci začít nabírat nové úředníky. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) již dříve řekla, že do státní správy by ze současných stavebních úřadů mohlo přejít 5000 až 6000 lidí. Podle MMR ubude úředníkům až 40 procent agendy.

Veškeré stavební úřady pod státem, ne pod obcemi

Sněmovna zákon schválila proti původnímu vládnímu návrhu tak, že veškeré stavební úřady přejdou pod stát. Budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční úřady. Část opozice ale tento princip odmítá a tvrdí, že to ochromí stavební řízení. Neuspěly opoziční strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN, které prosazovaly, aby část úřadů zůstala při obcích a městech.

Zákon bude rozlišovat stavby

Zákon bude rozlišovat stavby drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Jejich seznam bude obsahovat příloha k zákonu. Stavbou bude také výrobek, který bude plnit funkci stavby. O povolení se bude žádat u všech staveb kromě jednoduchých. Stavebník bude moci svépomocí stavět stavby drobné a jednoduché, ale pokud sám nebude odborně způsobilý, bude si muset u některých staveb zjednat stavební dozor. U staveb pro bydlení bude muset zajistit stavbyvedoucího, stejně jako pokud bude odstraňovat stavbu, v níž je azbest. Zákon počítá i s elektronizací agendy. Například žadatelé budou moci vkládat dokumentaci přes portál stavebníka elektronicky. Podle ministryně budou obíhat dokumenty, nikoli žadatelé.

U jednoduchých staveb bude muset stavební úřad rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy zahájil řízení. Stavebními úřady budou také ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti, a to u záměrů, které souvisí s jejich úkoly. Účastníky řízení budou také obce, na jejichž území se záměr má uskutečnit.

Úředníci (asi) zůstanou, kde jsou. Zvýší se jejich počet

Ministryně Dostálová již dříve řekla, že stát nebude budovat žádné nové úřední budovy na zelené louce. Bude se snažit vyjednat se starosty, aby úředníci zůstali tam, kde jsou nyní. To ale zpochybňují opoziční politici. Podle nich nemají úřady často dostatek vhodných prostor.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že se nepočítá se stavbou budov pro zaměstnance, ale jen s pronájmem jiných prostor, třeba od Správy železnic, která má k dispozici asi 1200 nádražních budov.

Ministerstvo pro místní rozvoj nakonec variantu čistě státní stavební správy podpořilo. Do zákona se dostala formou komplexního pozměňovacího návrhu ze sněmovního hospodářského výboru, kde ho podpořila skupina poslanců v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO). Podle schválené podoby vznikne Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady. Krajské stavební úřady pak budou mít jednotlivá územní pracoviště a budou rozhodovat v první instanci. Stavebníci se budou odvolávat právě k odvolacímu stavebnímu úřadu, který bude mít na starosti také povolování třeba dálnic nebo letišť.

Úředníci by si mohli vzájemně pomáhat na těch úřadech, kde by se sešlo víc záměrů. Podle ministryně se také odstraní hrozba takzvané systémové podjatosti, kdy úředníci stavebních úřadů pod obcemi mohli být obviňování z podjatosti, protože jsou zaměstnanci obecních úřadů a rozhodují ve věcech, na nichž může mít obec zájem.

Na stavebních úřadech budou muset například pracovat minimálně čtyři lidé. MMR uvádí, že v současné době je šestnáct procent úřadů, kde pracuje jen jeden člověk. Může se pak stát, že kvůli jeho nemoci pracoviště nefunguje.

Sněmovna odmítla přesun kompetencí v chráněných oblastech na stavební úřady

Sněmovna dnes také v souvislosti se schvalováním nového stavebního zákona odmítla pozměňovací návrh, který v národních parcích a chráněných krajinných oblastech přesouval kompetence v ochraně přírody na stavební úřady. Návrh sice doporučil schválit hospodářský výbor, kritizoval ho ale i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a ozvali se proti němu například zástupci národních parků. Vadilo jim, že o stavebních záměrech v nejpřísněji chráněných lokalitách by už nerozhodovaly správy chráněných území, ale stavební úřady.

Návrh vznesl poslanec ODS Jan Bauer. Argumentoval v něm například tím, že i stavební úřad bude při rozhodování vázán požadavky zákona o ochraně přírody a krajiny. Neznamená to podle něj rezignaci na zájmy na ochraně přírody a krajiny.

Vládní návrh počítá s tím, že stavební úřady budou v rámci rozhodování o povolení záměrů podle stavebního zákona posuzovat rovněž některé zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. Rozsah jejich kompetencí se bude lišit ve "volné krajině“ a ve zvláště chráněných územích nebo jejich ochranných pásmech, evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a vojenských újezdech, uvádí vláda.

Bauerův návrh kritizovali již dříve zástupci ministerstva životního prostředí. Minulý týden před ním varoval i ministr Brabec. Podle něj by návrh zásadně omezil pravomoci správ národních parků a chráněných krajinných oblastí. Uvedl, že v nich existuje řada míst, kde se vlastníci pozemků i finanční skupiny snaží opakovaně vymanit z podmínek, které jim nastavují úřady. "Nejvíce je to asi patrné na Šumavě nebo v Krkonoších a je to logické, protože ty pozemky v širším okolí mají obrovskou cenu. Těch se zájmem o nové projekty jsou stovky a doslova čekají na to, až se rozvolní ten režim a bude tam možnost stavět," varoval Brabec.

Obytné místnosti nebudou zřejmě muset mít podle zákona denní osvětlení

I přes odpor ministryně Dostálové prošel pozměňovací návrh, který z definice obytné místnosti vypouští požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Kvůli tomu zákon odmítli podpořit poslanci KSČM. Místopředseda jejich klubu Leo Luzar to označil mimo jiné za skandální a návrat do středověku.

Návrh předložili poslanci ANO Martin Kolovratník, Adam Kalous a sociální demokrat Petr Dolínek a v něm navrhli novou formulaci obytné místnosti, z niž vypadl požadavek na přímé denní osvětlení a přímé větrání. Obytná místnost by nemusela mít okno. Uvádějí například, že požadavek na přímé osvětlení není možné v každé místnosti zajistit. "Trvání na požadavku výhradně denního osvětlení znemožňuje nejen novou bytovou výstavbu v klasických uličních profilech center měst, kam byty a bydlení patří, ale i v prolukách, kde dříve byly, a dokonce i prosté rekonstrukce bytů, pokud vyžadují povolení,“ uvedli ke svému návrhu.

Hygienická zařízení v parcích

Poslanci také přes nesouhlas ministryně Dostálové schválili další Dolínkův návrh, který má usnadnit výstavbu sociálních a hygienických zařízeních v parcích a ve veřejné zeleni. Do určitých rozměrů by mělo jít o drobnou stavbu, která by nevyžadovala povolení. Ministryně upozorňovala na to, že s návrhem nesouhlasní ani ministerstva vnitra nebo kultury.

Pokuta dle povahy pokutovaného

Sněmovna přes nesouhlas ministryně přijala i návrh skupiny poslanců SPD, aby úřady v případě pokut přihlížely k tomu, komu je udělují. U fyzických osob by měly úřady přihlížet k jejich osobním poměrům a u právnických osob a podnikatelů k povaze jejich činnosti. Půjde například o to, jestli jde o stavební firmu, nebo o firmu, jejíž podnikání je stavebnictví vzdálené.

Zelená infrastruktura

Sněmovna však přijala návrh, který předložila přímo ministryně Dostálová s poslanci Luzarem a Dolínkem. Zavádí do stavebního zákona pojem zelené infrastruktury. Půjde o systém zelených ploch, vodních ploch, vegetačních prvků nebo třeba zeleň uvnitř bloků. Zelenou infrastrukturu bude nově řešit územně plánovací dokumentace.

Územní plánování pod státem v přenesené působnosti na obce

Sněmovna v souladu s odmítavým postojem ministryně pro místní rozvoj odmítla návrh poslanců Kolovratníka, Kalouse a Dolínka, který měl přesunout územní plánování do samostatné působnosti obcí a krajů. Jeho autoři argumentovali emancipací a posílením samospráv. Ministryně Dostálová ho ale již dříve označila za diskutabilní a zaujala k němu negativní stanovisko. Varovala, že jde o změnu celého systému a upozorňovala na problémy s penězi. "Problémem územního plánování samostatné působnosti je zejména jeho financování. Zatímco přenesenou působnost financuje stát, samostatnou působnost si financují samosprávy samy. Stát může k samostatné působnosti pomáhat pouze dotačními tituly. Na ně však není právní nárok a je to vždycky otázka vyjednávání se státním rozpočtem,“ řekla poslancům ve středu 5. května.

Automaticky generované stavební povolení?

Ministryně vyslovila zásadní nesouhlas s návrhem poslanců Kalouse a Kolovratníka, kteří navrhovali automaticky generovné stavební povolení. Pokud by marně uplynula lhůta například 30 dní u jednoduché stavby, pak by povolení bylo vydáno prvním dnem po uplynutí lhůty. Hospodářský výbor tento návrh nedoporučil schválit, varoval před ním i ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). "Cílem nové právní úpravy je zrychlení povolovacího řízení a reálná ochrana účastníků řízení před nezákonnou nečinností úřadů,“ zdůvodňují poslanci svůj návrh. Sněmovna ho neschválila.

Požární signalizace

Pobytová sociální zařízení zřejmě budou muset být ze zákona vybavena požární signalizací. Předpokládá to pozměňovací návrh Leo Luzara (KSČM), který dnes schválila Sněmovna v takzvaném změnovém zákonu k návrhu nového stavebního zákona. V budovách s nejvýše 50 klienty by podle novely postačila čidla. Zařízení s vyšším počtem klientů by musela instalovat elektrickou signalizaci. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Luzarův pozměňovací návrh se týká také požárního zabezpečení nemovitých kulturních památek. "Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby a u památkově chráněných staveb," stojí ve zdůvodnění.

Povinnost by platila i pro současná zařízení sociálních služeb. Musela by ji splnit do tří let od účinnosti zákona. Elektrická požární signalizace pobytových zařízení sociálních služeb i nemovitých památek by mohla být bezplatně napojena na pult centralizované ochrany hasičů.

Ve Sněmovně je před schvalováním po dnešním druhém čtením obdobná samostatná novela. Skupina poslanců ji předložila v reakci na loňský tragický požár ve Vejprtech na Chomutovsku. V domově pro mentálně postižené při něm zemřelo na místě osm lidí, další muž následně v nemocnici. Požár ve Vejprtech patří mezi nejtragičtější v Česku.

Schválený pozměňovací návrh také zavádí členění budov do kategorií z hlediska požární bezpečnosti. Luzar řekl, že navíc zachovává závazné stanovisko hasičů při povolování staveb.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Fotolia.com - izzetugutmen

Přehled: v jaké podobě míří nový stavební zákon do Senátu?

Nový stavební zákon má zjednodušit dosud neúměrně dlouhé povolovací procesy. Kromě toho má však přinést i další změny jako je zabránění takzvané systémové podjatosti. Naše kancelář Frank Bold Advokáti se podílela na původním návrhu zákona a celý proces od začátku sleduje. Ne všechny aspekty, které jsme do něj…

Ilustrační obrázek, Zdroj: fotolia

Stavební zákon: Kraje nesouhlasí s verzí schválenou Sněmovnou

Kraje nesouhlasí s podobou stavebního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle nich nijak nezrychlí stavební řízení a navíc ani nebude efektivní. Rada Asociace krajů se dnes proto rozhodla, že své připomínky ke stavebnímu zákonu předá Senátu, který jej bude projednávat.

REKLAMA