Na přelomu let 1938 a 1939 se vedení obuvnické firmy Baťa přestěhovalo ve Zlíně do zbrusu nového domu. Nebyla to přitom obyčejná stavba, ale v té době druhá nejvyšší budova v Evropě, která dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města.
Rozvoj architektury v blízkovýchodních zemích povšechně stojí stranou zájmu světových médií. Přesto práce zdejších profesionálů umí překvapit, a nemusí se přitom jednat jen o zásadní (až megalomanské) projekty, podobné těm z Dubaje nebo Saudské Arábie.
Pohlížet na ruch velkoměsta z pohodlí domova, který se nachází na tichém kopci, je naplněním snu o bydlení každé moderní rodiny. Přesto, že vyvýšené platformy kopcovitého terénu všeobecně mnoho prostoru pro vybodování rodinného domu nenabízí, je možné najít výjimky. Právě japonská rezidentní čtvrť v Takarazuce je…
Syntéza umění a architektury, projekt se vzdělávacím přesahem. Ano, většinou v nás takový popis oprávněně vyvolává nepříjemné mrazení, jak se zase někde vytvářela nějaká strhující konceptuální kompozice milovníků umění pro umění. Observatoř je ale jiná, a ve své podstatě podchycuje to, co by mělo být přirozenou…
Norsko je zemí, které svojí vizuální zajímavost čerpá z přírodních scenérií, z hlediska architektury je spíše skromné a pokorné, což koloritu země jen svědčí. Na mapu světových mimořádností se teď ale dostalo díky realizovanému projektu od dánských architektů. Jimi navržený most nad řekou Randselva se skutečně…
Hřebčín v Kladrubech, který byl letos v červenci zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec.
Peňásovo vyprávění se neroztahuje po světadílech, ale vede nás podomácku nejčastěji za humna, kde ale hned začíná svět.
Slavná skladba Vltava od Bedřicha Smetany by měla zaznít u Vltavy. To je hlavní poselství architekta a člena Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze Josefa Pleskota, člena Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR). Známý propagátor nového hudebního svatostánku a nejoceňovanější český architekt je…
Pražský Karlín býval dříve poněkud opomíjenou městskou čtvrtí. V současné době se může pyšnit moderní architekturou, pulsujícím životem a fungující infrastrukturou. Je dobrým místem pro podnikání i bydlení. Velký podíl na obnově Karlína má kromě jiných i proslulý katalánský architekt Ricardo Bofill.
Jedná se o unikátní projekt dopravního hubu, který zatím známe jenom ze zahraničí. Na Smíchově budou cestující moci na jednom místě využít dálkové, regionální i městské vlaky a autobusy, metro i tramvaje, a předtím odstavit auto na velkém P+R parkovišti. Vše bude navíc díky modernímu řešení budov jednoduché, bezpečné…
Projděte se s námi po netradiční kancelářské budově Five! Na Smíchově, která elegantně propojuje moderní obvodový plášť s industriální fasádou bývalého tramvajového depa.
Projekty, které mají přízvisko „bezbariérový“, bychom obvykle na venkově nehledali. Majitelka historického domu se ale nehodlala vzdát svého snu, navzdory úskalím osudu. Architekt se postaral o to, aby jí v novém bydlení, nic nechybělo.
Městská část Praha 22 připravuje výstavbu nové, atypicky řešené, mateřské školy, která bude realizována v pasivním standardu (energetický štítek A). Ještě před dokončením dokumentace ze strany architektonické kanceláře chce MČ provést předběžnou tržní konzultaci projektu s odborníky a potenciálními zhotoviteli, od…
Máte intenzivní pocit, že okolí vašeho bydliště se rychle mění? Že tam, kde byl v časech vašeho dětství park s hřištěm, teď stojí parkoviště nákupního centra? Ve srovnání s 10. okrskem Ho Či Minova města to nic není. Jeho obyvatelka, paní Nga, si totiž ještě pamatuje, když kolem jejího domu stál nefalšovaný prales a…
Chátrající i chráněné. Tak by se dal velice široce shrnout porevoluční osud několika desítek obchodních domů, kdysi staveb plných nejmodernějšího technického zařízení, které v bývalém Československu vyrostly v 60., 70. a 80. letech minulého století. Všímavější návštěvníci mohli navíc zpoza regálů odhalit i mnohdy…
Bydlení v oblasti ohrožené náhlými požáry není vůbec jednoduché. Své o tom vědí členové jedné jihokorejské rodiny, které tato přírodní katastrofa postihla a ze střechy nad hlavou jim zůstala jen hromada popela. Oslovili architekty, kteří jim navrhli a postavili nový dům na míru dle jejich požadavků.
Skupina Českomoravský beton ve spolupráci s Earch.tv uvádí 10. díl unikátní série rozhovorů s předními českými architekty, tentokrát s architektem Kamilem Mrvou, který hovoří o samoobsluze Hruška v Trojanovicích.
Nová stanice lanové dráhy, která nahradila původní úzkorozchodnou železniční trať Rigi Scheidegg, je úžasným příkladem, jak může soudobá architektura zapadnout do krásné švýcarské krajiny. Hlavní budova je kombinací několika materiálů: dřeva, hliníku a betonu a působí jako diamant, precizně vsazený do malebné obce…
V průvodním provedení to rozhodně nebyl objekt, který by někoho inspiroval k rekonstrukci. Padesát let stará áčková chata byla ve stavu – slušně řečeno: jako po padesáti letech bez údržby. Slovenští architekti a současně majitelé objektu, se ale rozhodli dát stavbě druhou šanci. A dobře udělali.
Malé domky v centru velkých měst často neoplývají prostorem ani dostatkem světla. Při plánování rekonstrukce jsou architekti a majitelé svázaní celou řadou problémů: Památková ochrana, statika domu, omezená možnost přístavby, zachování původního vzhledu a další. Jak tedy zařídit moderní bydlení v historickém domku?…
