V čem spatřujete kouzlo zahradní architektury v zimním období?
Každá správně naplánovaná a také zrealizovaná zahrada by měla být zajímavá po celý rok, během zimy ovšem musí mít tak říkajíc hodnotu navíc. Zima je všeobecně skoupá na paletu barev, všude vládne šeď, takže zahrada bývá mnohdy jediným potěšením pro oko. Právě v tomto období přicházejí na řadu rostliny, které jindy třeba tolik nevyniknou, musí se s nimi ovšem pracovat v kompozici opatrně a moc to s nimi nepřehánět. Řeč je hlavně o stálezelených dřevinách, a to jak jehličnatých, tak listnatých. Pokud by tyto rostliny v kompozici převažovaly, zahradu bychom si sice užili i během zimy, kdy je zelených tónů všeobecně málo, ale během sezóny by na nás kompozice působila strnule a nudně. Osobně tyto druhy spíše používám pro tvorbu zeleného pozadí před zajímavými zahradními prvky a trvalkovými záhony, které nic jiného tak pěkně nezarámuje.
Stejně tak v zahradě právě v zimě obdivuji okrasné trávy, suché semeníky některých trvalek a rostliny, které mají schopnost přebarvovat své listy nebo jehlice. Je škoda, že se na tento sortiment mnohdy zapomíná. Dobrou práci na zahradě odvede například mikrobiota křižmovstřícná, která v zimě přebarvuje do bronzova, borovice kleč ´Winter Gold´, jejíž jehlice se s poklesem teplot přebarví ze sytě zelené, do zlaté barvy, nebo třeba brslen Fortunův ´ Emerald´n Gold´. Zima pak na těchto i jiných rostlinách vykouzlí zajímavé hry barev a efekty, za něž by se nemusel stydět žádný umělec. Vždyť co může být krásnějšího, než jemné listy trav s kresbou od mrazu nebo třpyt první sněhové nadílky pod slunečními paprsky v mrazivém ránu?
Zeleň je asi nejkrásnějším přírodním ornamentem architektury. Zabýváte se také krajinnou architekturou a ekologickými přístupy k architektuře. Co je v zimním období pro tuto sounáležitost nejdůležitější?
Ekologie je všeobecně obor, který by se měl promítat do všech lidských činností. Každá zahrada, kterou nově vytvoříme, by měla být založena na těchto principech, a samozřejmě celoročně. V současné době jsou důležitým tématem energie, jejich efektivní využití, úspora, ale bohužel také jejich cena. V tomto ohledu je stále co zlepšovat nejen v oblasti zahradní architektury. Do budoucna bych asi všem majitelům zahrad doporučila víc se zaměřit na ekologické zpracování odpadů, i jediný kompostér na pozemku dokáže úplné zázraky. V žádném případě by zbytky zeleně nebo kuchyňské odpady neměly končit v kontejneru se směsným odpadem…
V zime si na zahradě začnete všímat zajímavých textur. Zdroj: Lucie Peukertová
Které zimní květy ladí s architekturou (dřevo, beton, sklo), jak a kde je sázet?
Rostliny kvetoucí v zimě jsou pro každou zahradu příjemným zpestřením, nicméně se od nich nedá očekávat, že by pestrými barvami zaplnily celý prostor. Většina druhů rozkvétá drobnými květy, které si užijete spíš v dobré dostupnosti od domu, ideálně pak, pokud je vysadíte ve výhledu z okna. Dobrou volbou bude ze skupiny dřevin určitě vilín prostřední, který rozkvétá již od ledna, dále pak jasmín nahokvětý s převisajícími výhony, zimolez Purpusův, kalina vonná kultivaru December Dwarf nebo třeba méně známý abéliovník dvouřadý.
Z trvalek je nezdolná hlavně čemeřice černá, která dokáže pod sněhovou peřinou rozkvést po novém roce. Keřům bude slušet solitérní výsadba, ale pokud je třeba dosáhnout většího barevného efektu, pak doporučuji seskupit k sobě více kusů stejného druhu. Kvetoucí trvalky vyniknou spíše ve větší skupině. Jak už ale bylo zmíněno, abyste si tyto rostliny užili, musíte je vysadit na správné místo, kam na ně dobře uvidíte, protože během mrazivého počasí budete na své zahradě trávit mnohem méně času. Pozitivní zprávou je, že tyto zimní květy ladí opravdu s každým moderním materiálem jako je kov, sklo i beton nebo dřevo, takže se určitě nikdo nemusí bát nevhodných kombinací.
Na zahradách se často vyskytují místa, pro která se v případě vegetace jen těžko hledá řešení. Poraďte, co se hodí na dřevěnou terasu nebo v blízkosti cesty? Jakou zelení zakrýt kompostér či nevzhlednou část zahrady?
V případě výběru rostlin na terasu opět neexistuje jednoznačné doporučení. Co je ale jisté, je to, že by rostliny měly svým růstem stále umožňovat neomezený pohyb osob, terasa by měla být jednoznačně stále dobře obyvatelná a bezpečná. Jednoznačně je nutné se vyhnout trnitým rostlinám a dřevinám s atraktivními, ale prudce jedovatými plody. Tento aspekt je nutné dodržet hlavně tehdy, když po zahradě běhají malé děti. Při výběru rostlin by měli majitelé také zvážit, zda radši nezvolit stálezelené rostliny, ze kterých nespadne každý rok tolik listí, terasa pak bude mnohem lépe udržovatelná a na podzim nebude kluzká, což je někdy problém hlavně tehdy, když není čas na pravidelný úklid listí.
Podobným doporučením se může každý, kdo zakládá zahradu, řídit i při vymýšlení skladby rostlin podél zahradního chodníku nebo příjezdové cesty, ani tady by neměla vegetace překážet v běžném provozu, jiná větší omezení tu ale všeobecně nepanují. Ačkoliv je vegetace velmi důležitým výrazovým prvkem každého konceptu zahrady, určitě by neměla být v kolizi s bezpečným provozem, což bude platit prakticky všude. Na druhou stranu ji můžete klidně použít jako vegetační clonu v místech, kterými se zrovna nechcete moc chlubit. Kompostér je určitě vhodné umístit mimo sluneční úpal, takže pokud najdete místo například v podrostu vzrostlých stromů, jedině dobře. Odclonit ho lze stejně jako jiné nevzhledné zákoutí nejen živým plotem, skupinou keřů, ale také vzrůstným trvalkovým záhonem, ve kterém ponecháte hmotu okrasných trav i některých trvalek přes zimu. Je to taková „neviditelná“ clona, která sice zakryje, co má, ale zároveň nepůsobí striktně jako tvarovaný živý plot, což je důležité hlavně v přírodních zahradách.
Zima je kouzelná i v ovocné zahradě Zdroj: Lucie Peukertová
A jak ošetřit před zimou popínavé rostliny na fasádě domu nebo na balkóně, aby byly stále krásné a zdravé a neškodily stavbám?
Jak už to bývá se vším živým, i o zeleň se musíme starat, aby dobře sloužila, plnila svou estetickou stránku a aby samozřejmě nedocházelo ke střetům s funkčností architektury a dalších technických prvků. Často se totiž zapomíná na to, že i popínavé dřeviny potřebují poměrně častý dohled, aby nepřerůstaly, kam nemají. Nikdy není úplně v pořádku je nechat růst volně, i když to třeba bude několik let fungovat, časem nastanou problémy. Určitě v tomto případě doporučuji několikrát během sezóny popínavky ošetřit řezem, což je důležité hlavně u rychle rostoucích druhů. Ideálně pak provést poslední úpravu před zimou, čímž si uděláme menší náskok i na jaro, kdy zeleň nastartujte raketový růst.
U popínavých dřevin je vždy všeobecně potřeba zvážit jejich použití přímo u fasády. U bujně rostoucího přísavníku většinou nedojde k přímému invazivnímu poškození fasády, ale úponky této rostliny se přichycují k povrchu, takže na něm zanechávají stopy. Problém pak může nastat při neopakovaném řezu, kdy bujné výhony mohu ucpat například okapové žlaby nebo zarůst až do oken nebo jiných otvorů. V tomto případě určitě doporučuji zvážit výsadbu přímo u domu. Pokud se chcete budoucím komplikacím vyhnout, ale přesto se nechcete popínavých rostlin v blízkosti domu tak úplně vzdát, bude tím nejlepším řešením praktická konstrukce například z ocelových lanek nebo rovnou ze sítě vyrobené ze stejného materiálu, které se napnou v dostatečné vzdálenosti od fasády domu. Mnohem lépe se pak popínavky udržují a určitě bude každý majitel domu více v klidu, že nehrozí ani při zmeškání řezu poškození citlivějších konstrukcí nebo zmíněné fasády. V případě mohutnějších druhů popínavých dřevin, jako je vistárie čínská nebo třeba křivouš kořenující, je pak nutné vytvořit nosnější konstrukci spíše z kovu nebo dřeva a tyto popínavky od fasády ideálně trochu oddálit.
Jakým způsobem připravujte vy sama zahradu, terasu a zahradní příbytky na zimu?
Přiznám se, že nepatřím mezi přespříliš pečlivé zahradníky, kteří každý podzim zahradu úzkostlivě uklízí. V kompozici ráda ponechávám zvláště listy okrasných trav i nadzemní části trvalek, které perfektně dokážou ochránit pupeny skryté těsně pod povrchem půdy. Stejně tak si myslím, že by byla škoda ochudit se o nevšední krásu zajímavých semeníků některých trvalek. Co je ovšem třeba opravdu pečlivě zazimovat, jsou veškeré technologie, okrasné jezírko a stejně tak jistou péči vyžaduje trávník. Na začátku zimy se pak pouštíme do řezu ovocných stromů, v prosinci provádíme údržbu skrýší pro užitečné živočichy a listovkou mulčujeme výsadby kyselomilných rostlin, jako jsou třeba azalky nebo borůvky chocholičnaté. Ještě před zimou nás ale čeká ta největší práce, a to příprava zeleninové zahrady na konec sezóny. Některé druhy zeleniny zde ponecháváme na další rok, jak je tomu třeba u špenátu nebo mangoldu.
Tuto zeleninu lze při mírné zimě sklízet klidně i v lednu. Ostatní plodiny ale většinou rovnou sklidíme, jen některé ponecháme ve výsadbě nikoli s výhledem na zimní sklizeň, ale z důvodu jejich použití, co by zeleného hnojení. Mnoho druhů listové zeleniny stačí na jaře jen povrchově zarýt vidlemi a máte na další rok vystaráno s hnojením záhonů. Rytí a hnojení kompostem ovšem ponecháváme vždy na jaro, půdu v zimě raději necháme pěkně odpočinout. A co se týče těch příbytků a terasy, u nich se samozřejmě bez pečlivého úklidu neobejdeme. Všechny povrchy, u kterých hrozí uklouznutí, je třeba uklidit, zbavit listí a jiných organických zbytků. Na terase toho na zimu většinou moc nezbývá, pokud to jde, uklízíme i zahradní nábytek. Poměrně důležitou prací je pak zazimování nádob s vytrvalými rostlinami. Většinu se snažím osobně na zazimování připravit už během výsadby vyložením nádob vrstvou polystyrénu, u těch ostatních, kde se toto předběžné zazimování neudělalo, je třeba zazimovat „z venku“ obalem z geotextilie nebo několika vrstev juty. Každý rok se také snažím uklidit domek na zahradní nářadí, podzim nebo začátek zimy jsou pro tento úklid nejvýhodnější, protože většina prací na zahradě, které jsou časově náročné, už skončila. Takže i takový úklid včetně ošetření a údržby nářadí či dezinfekce pěstebních nádob na výsevy a pikýrování jednoznačně doporučuji.
Které rostliny přenášíte do tepla a které necháváte?
Zahrada je pro nás tak trochu prodlouženou rukou interiéru, takže v ní během roku letníme poměrně hodně rostlin, které jiní považují na ryze pokojové. Jsou mezi nimi některé orchideje, vánoční kaktusy, řemenatky a plno dalších, které do interiéru přeneseme až na podzim, jakmile začnou klesat teploty. Na terase ovšem mohou zůstat některé odolnější rostliny v nádobách, jako je třeba zimostráz vždyzelený, který se postará o příjemné zútulnění prostoru i v zimě. V sortimentu najdeme i několik krásných rostlin, které se postarají o barevnou podívanou i ve chvíli, kdy teploty klesají něco málo pod bod mrazu. Mou nejoblíbenější rostlinou, která vykvete klidně i pod sněhovou peřinou, je bezpochyby sněženka. Tyto skromné cibuloviny se vždy snažím zakomponovat i do zahrad našich zákazníků. Stejně tak ale obdivuji přirozenou krásu čemeřic, které se dají v zimě použít i ve floristické tvorbě. Ve své profesi se také často setkávám s požadavky zákazníků na výsadbu vilínů, které taktéž kvetou v lednu nebo únoru. I tyto rostliny do zahrady vnesou zajímavé barvy v odstínech žluté, medové či oranžové barvy.
Některé rostliny během zimy zajímavé přebarví své listy. Zdroj: Lucie Peukertová
Zdobíte v zimě na zahradě jehličnany či jiné stromy a keře?
Vánoční zdobení jehličnanů patří mezi oblíbené tradice nejen v České republice, ale velmi oblíbené jsou vlastně téměř všude ve světě. Ačkoli jsem se této tradici dříve spíše vyhýbala a kochala se přirozenou krásou a strukturami rostlin, s narozením naší dcery se hodně změnilo. Ale jehličnany ověšené ozdobami byste u nás těžko hledali. Protože se ale malým dětem přeci jen zářící osvětlení líbí, zdobí opadavý listnatý strom ve výhledy z okna a ozdoby jsme pojali trochu praktičtěji. S dcerou totiž vyrábíme různé jedlé dobroty pro ptáčky, které ale zároveň fungují jako ozdoby. Takže i k nám zvyk zdobení stromů dorazil, jen v trochu praktičtější a mnohem decentnější verzi.
Jak vlastně ozdobit zahradu, abychom stromům a květeně příliš neublížili? Existují nějaká pravidla vhodné zahradní architektury, doporučená souhra barev, propojení interiéru domu a zahrady v době vánoční? Zahradní architekti zcela jistě dostávají takováto zadání…
Propojení domu se zahradu je již nějakou dobu samozřejmostí, všichni si chtějí výhled na svou zeleň užívat po celý rok, tento efekt je pak o to důležitější i v zimě, kdy v teple domova trávíme všichni o dost více času. Je pravda, že hlavně v posledních letech si zákazníci přejí na zahradu vysadit ve výhledu z okna vánoční strom, většinou to bývá jehličnan pravidelných tvarů, jak tomu bývá u borovic, smrků a jedlí. Vánoční strom pak zákazníci zdobí opakovaně, není to jen jednorázová záležitost jako u kupovaných řezaných stromků, což se mi líbí. Strom tak dělá rodině radost dlouhá léta, jakmile děti odrostou, většinou i strom mívá korunu o něco výš, takže zdobení už moc nepřipadá v úvahu. Zákazníci si také často přejí specifické nádoby na terasu, kterým bude stejně dobře slušet jarní i vánoční výzdoba, v tomto směru jsme se během let posunuli opravdu mílovými kroky.
Co se týče bezpečnosti zdobení rostlin, tam bych asi doporučila zdobení jen těch dřevin, které to skutečně umožňují. Vánoční osvětlení se většinou po skončení svátků odstraňuje, přičemž by nemělo docházet k poškození dřevin. Stejně tak bych zmínila, že v tomto případě je méně mnohdy více, s osvětlením se to totiž většinou dost přehání, takže ve výsledku je celá zahrada zalitá světlem. Pozorovatel pak neví, kam se dřív podívat, proto bych doporučila spíše decentní osvětlení jen několika prvků nebo rostlin. Volba studeného nebo teplého světla záleží na jednotlivci, navíc i každému prostoru sedí trochu jiný efekt, jednoznačná rada v tomto případě tedy neexistuje. Co se týče volby a ladění barev, ty jsou do velké míry ovlivněny současnými trendy. Kromě tradiční červenozelené kombinace letos povedou zřejmě decentní barvy. Vánoce jsou samy o sobě svátky barev, tak proč ozdoby a doplňky neladit do odstínů bílé či stříbrné, i taková decentní kombinace navodí sváteční atmosféru.
Máte zkušenosti také s veřejnými prostranstvími a výzdobou měst a obcí. Co považujete v tomto případě za důležité z pohledu zahradního architekta?
Zásady při volbě výzdoby a vánočního osvětlení jsou obdobné jako u rodinných zahrad, v praxi to ale většinou funguje bohužel trochu jinak. Z důvodu nedostatku financí je výzdoba měst a obcí poměrně nejednotná a je mnohdy vidět, že se osvětlení i výzdoba pořizovaly postupně, takže bývají mnohdy dost různorodé. Města většinou vsázejí na klasickou výzdobu. Do zdobení se často zapojuje i veřejnost, což je velmi pozitivní zpráva, protože vánoční svátky jsou přeci jen o setkávání a společně stráveném času. Myslím ale, že se i výzdoba veřejného prostoru postupně posouvá dále, o čemž svědčí i úroveň realizace mnohých městských parků, které bývají vybaveny světelnými hrami. Ty se podle ročního období dají upravit, takže navodí tu správnou sváteční atmosféru i během Vánoc.
Podívejme se ještě znova do interiéru. Které zahradní plody v zimě nejvíce využíváte a jak s nimi zdobíte vánoční interiér?
Dřeviny s okrasnými plody, které drží na větvích dlouho do zimy, jsou mým oblíbeným tématem hlavně na zahradách přírodního charakteru. Plody totiž na zahradě plní hned několik funkcí. Jako zahradníci si sice nejvíce užijeme jejich barev, které kompozici ozvláštní i ve chvíli, kdy je vše pokryto sněhem, ale stejně tak bychom si měli uvědomovat jejich ekologickou funkci. Jsou za ně totiž vděční hlavně plodožraví ptáci a jiní živočichové, kteří by za jiných okolností byli závislí na umělém přikrmování. Pokud si do zahrady vysadíme několik takových dřevin, nemusíme některé druhy ptactva již dodatečně dokrmovat ani v době krutých mrazů. Semenožravým druhům pak stačí na stromy zavěsit třeba semeníky slunečnic, ze kterých jste si udělali zásobu na konci léta. Trvanlivé plody ze dřevin stejně tak ale ráda využívám při tvorbě exteriérových i interiérových dekorací. Velmi vděčné jsou větévky hlohyně šarlatové s plody žlutými, oranžovými nebo korálkově červenými. Ořechy patří mezi stálice stejně jako sytě růžové „papežské čepičky“ brslenu evropského nebo sytě rudé plody hlohu jednosemenného. Větvičky s plody pak skvěle dozdobí například věnce na dveře nebo vjezdovou bránu. V adventním věnci pak nemohou chybět sušená granátová jablíčka z rostliny, kterou je třeba ze zahrady přenést do světlé studené místnosti nebo drobné nasušené malvičky okrasné jabloně.
Zima na zahradě Zdroj: Lucie Peukertová
Jak se liší klasický interiérový design od toho vánočního?
Řekla bych, že v žádném jiném ročním období se interiér neliší tolik jako o Vánocích. Neznám nikoho, kdo by svůj domov nepřevlékl do svátečních barev a neozdobil ho alespoň minimem dekorací. Osobně to s výzdobou moc nepřeháním, ale ani já jsem tomuto zvyku samozřejmě neunikla. Je to vlastně poměrně velké zpestření, únik ze zažité rutiny, kdy se mnozí z nás snaží o dodržování minimalistických pravidel. Vánoce jsou prostě jiné období, které umožňuje návrat k dětství. Jakmile pominou, interiér se zase vrátí k zažitému, k souhře barev a decentnosti, která je samozřejmě pro běžný život i praktická.
Sdílet / hodnotit tento článek