REKLAMA
Hledat

Fotosoutěž Otevřená Praha Pořádá ESTAV.cz a Open House Praha.

estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Terasa, která je větší než dům. Rostou na ní i stromy

Terasa bývá spíše doplňkem domu, ale v tomto případě je vůdčím motivem, který utváří podobu celého objektu. Obestupuje jej ze tří stran, a udává mu směr.
Zdroj: Alexandra Timpau

Na západ, ve směru výhledů do širší krajiny.  Vystavuje dům slunci, prohřívá jej. A také vede pohledy směrem dovnitř, protože je přímou součástí, rozšiřující obývací pokoj a napojené společenské místnosti. Terasa tu vytváří pásmo rozhraní, prvek, který obyvatelům domu umožňuje neustálý kontakt s přírodou, aniž by do ní stavba samotná nějak zasahovala. Jak se ale vlastně terasa vlastně stala tak ústředním prvkem?

Architekti to vysvětlují postupnou evolucí projektu. Stavební parcela se nachází na vrcholu srázu, jež směřuje k břehům jezera. Původní návrh měl nabývat podoby řekněme moderní obytné stodoly (model, který je v poslední době na polském venkově hodně populární), s výrazným prosklením. Nicméně v tomto uspořádání by si výhledů na vodní hladinu dopřávaly jen místnosti společenské, zatímco obytné pokoje by byly slepě zakončeny do stran. „Chtěli jsme více,“ říkají v krátkosti projektanti ze studia UGO Architecture.

Zdroj: Alexandra Timpau

Terasa nemusí být pasivní. Může být externí místností

Pozemek má podle nich kromě výhledů ještě jednu výhodu, a tím je rozvolněný porost borovic. Rozhodl se, že stavbu uzpůsobí tak, aby se jich podařilo zachovat co nejvíc. Stromy se jim za to oplatili tím, že poskytly stín. Naopak omezujícím prvkem je tu vedení vysokého napětí, které ve východo-západním směru protíná část podlouhlé parcely. To předznamenávalo, jaká část pozemku je pro rozvoj stavby příhodná. A vedlo k modifikacím původního plánu, až do současné podoby. Do podoby rodinného domu, kterému v délce 120 metrů vévodí terasa.

V určitých partiích (směrem na východ, k hlavní ložnici) je terasa hrazená, což z ní vytvořilo „vnější“ místnost. Obecně pak celý dům sází na vsazená posuvná okna, která umožňují kombinovat interiér a exteriér budovy do jednoho funkčního prostoru. Je to chytlavé a za daných podmínek velmi praktické. Terasa také částečně supluje funkci vnitřních koridorů. Vnáší otevřenost tam, kde není očekávaná. Už proto, že směrem k příjezdové cestě a vstupům do domu je fasáda uzavřená, s minimální transparentností. Z této strany si obyvatelé soukromí chrání.

Zdroj: Alexandra Timpau

Garáž stojí stranou

O něco níže pod vlastním domem, u příjezdové cesty, se nachází ještě jedna stavba. Garáž, určená k zaparkování dvou vozů. A také „loděnice“ pro motorový člun. Vede odtud kovová rampa, až k vchodovým dveřím. I tento přidružený objekt byl součástí dlouhého rozvažování. Původně měly být garáže vtěleny do hlavního obytného prostoru. Což by ale neúměrně zvyšovalo objem zástavby. Garáž je tak funkční součástí, která ale nezasahuje do zabydleného profilu. Stojí stranou, a přitom nadosah.

Fasáda jako kůra stromů

Od vstupu do domu, směrem ke kuchyni, přehlédnete celý dům, až k jezeru. Perspektiva vody je uklidňující, a dodává obydlí zajímavou „prázdninovou“ atmosféru. Tu pak neumenšuje ani výběr stavebních materiálů, které tvoří základ celého konstrukčního řešení. Jde o kombinaci oceli a dřeva. Sice ve zdánlivém protikladu, oba se tu výtečně doplňují. Fasády a šikmé části střechy jsou jednotně pokryty vlnitým plechem. Důvod? Standard dlouhé životnosti a minimálních nároků na údržbu. Technická podstata materiálu fasády dům vizuálně řadí k hospodářských stavením, které jsou v okolí k vidění.

Zdroj: Alexandra Timpau

Čištění vnějších ploch se dá v případě potřeby zvládnout vysokotlakou hadicí, a není příliš často zapotřebí (jde hlavně o nános pylů z lesa, který podkladovou šedou přebarvuje do žluta). Stavba vyvedená v jednotném provedení a barvě se navíc může zajímavě měnit, v průběhu dne a vlivem počasí. Po dešti vlnitý plech získává jakousi syrovost, za horkého letního dne pak působí dojmem stinného útočiště. Sluneční paprsky dopadající na objekt pod úhlem vytváří na fasádách reliéf plný hlubokého šerosvitu, trochu připomínající zbrázděnou kůru okolních stromů. Z nepůvodnosti materiálu tak vlastně vzniká velmi autentický prvek, umožňující objektu splynutí s okolím.

Dotek dřeva a prvky udržitelnosti

Dřevo tu ale nechybí: architekti jej aplikovali do těch částí, kde mají obyvatelé nejčastější kontakt s objektem. V praxi to vypadá tak, že vlnitý kov mizí v místech, kde se lidé sdružují, sedí, nebo vstupují dovnitř. Vstupní výklenek – portál je toho příkladem. Veranda je rovněž obložena dřevem a celá západní stěna, další pobytové místo, má na dotek hladkost dřeva sibiřského modřínu.

Zdroj: Alexandra Timpau

Opravdu tu platí, že kolem terasy se točí život celé domácnosti: její krytá část je venkovní jídelnou, mezi zástinem a prohřátými partiemi si mohou hrát děti jako v otevřeném pokoji. Část terasy před ložnicí může být využita ke cvičení nebo odpolednímu klidu. Není to jen doplňková platforma, ale podklad pro plnohodnotné trávení času venku, vesměs bez ohledu na počasí.

Díky tomu, jak násobí svou plochu terasou, si dům může dovolit být prostorově velmi verzatilní. Za běžného provozu uvnitř pojme šestičlennou rodinu majitele, ale je schopen zvýšit svou obytnou kapacitu až na 10 (a v lehkém extrému 12) osob. Společnou dovolenou tu tedy mohou trávit dvě spřízněné rodiny pohromadě, což byl i záměr klienta s rozvětveným příbuzenstvem. Terasa nabízí prostor pro všechny, takže se nemusí tísnit v interiéru.

Zdroj: Alexandra Timpau

Není to prostě dům s terasou, ale terasa s domem,“ říká Hugon Kowalski, šéfarchitekt UGO Architecture, který prozrazuje i další technické detaily. Třeba to, že budova je vybavena tepelným čerpadlem, a veškeré prvky vzduchotechnického potrubí, a odvod kouře z krbu, jsou umístěny v jednom velkém komínu, který má tvar komolého kužel. Vypadá trochu jako komín parníku. A Dům s terasou a kovovým opláštěním připomíná loď, která se zvolna sune k jezeru pod sebou.

Údaje o projektu

Název projektu: Terrace With a House by the Lake
Typ projektu: rodinný dům
Architektonické studio: UGO Architecture
Lokalizace: Wielkopolski NP, Polsko
Vedoucí projektu: Hugon Kowalski
Projektový tým: Klaudia Dopierała, Wiktor Wika, Agata Holdenmajer, Dagmara Gończowska, Sonia Nowicka, Aleksandra Krutnik
Zahájení projektové činnosti: 2019
Rok dokončení (finalizace): 2021
Užitná plocha: 179,1 m2
Klient: soukromá osoba

Sdílet / hodnotit tento článek

Přečtěte si více k tématu Architektura

Prof. Eva Jiřičná, Pocta ČKA za rok 2021, zdroj foto Česká komora architektů

Eva Jiřičná získá Poctu České komory architektů za celoživotní dílo

Česká komora architektů (ČKA) udělí ocenění Pocta ČKA za rok 2021 profesorce Evě Jiřičné. Oceněním za celoživotní dílo vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Slavnostní předání se uskuteční na nominačním večeru České ceny za architekturu ve Valdštejnské zahradě právě dnes, ve…

Foto: Galerie Jaroslava Fragnera

Začíná Landscape festival. Zaměří se na známá i neznámá nádraží

Landscape festival jakožto účinný mezioborový dialog s cílem kultivace veřejného prostoru si za dobu svého trvání našel své četné příznivce. Po loňském Krnově proběhne letos v Praze od 21. června do 2. října, tentokrát s podtitulem Pražská nádraží ne/využitá.

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Solární skleník: inspirace pro vaši zahradu a možná i budoucnost světa

Šikovní architekti musí umět řešit otázky, které ne nutně souvisí jen se stavitelstvím. V tomto případě museli hloubat nad inženýrskými technologiemi a udržitelností zemědělské produkce, přičemž architektura zajišťovala funkční a zastřešující prvek.

REKLAMA