Zásadním krokem vídeňské radnice je rozsáhlý digitalizační projekt, zahrnující širokou škálu služeb města, který má být dokončen do konce března roku 2023, jehož nedílnou součástí je mimo jiné i online vyřizování stavebních povolení. Cílem je flexibilní propojení všech relevantních úřadů, na elektronická podání navazují další nezbytné kroky a vše až po vyhotovení výstupních dokumentů probíhá digitálně.
Proces stavebních povolení zohledňuje metody BIM (Building Information Management) a začleňuje je do digitálního schvalovacího procesu. Místo tradičních papírových plánů se používají digitální 3D modely budov se všemi benefity, které tato metoda projektování nabízí – od plánování a odevzdání až po kontrolu na staveništi a převzetí hotové stavby. Ambiciózní plány města dále zahrnují celou řadu návazných projektů v rámci nové strategie, která má přispět ke zlepšení kvality života a naplnit myšlenku klimaticky neutrálního inteligentního města. Představme si alespoň některé z nich.
Radnice chce jít příkladem rekonstrukcemi svých domů
Hlavní město Rakouska se rozrůstá nebývalým tempem, stoupá počet obyvatel, kontinuálně s tím roste i stavební činnost. Vídeňská hospodářská komora (WKO) odhaduje, že letos bude dokončeno zhruba 19 700 nových bytů a ročně bude zpracováno více než 13 000 stavebních žádostí. Podporují se i nadále rekonstrukce historických budov a jejich proměna na pasivní či nízkoenergetický standard.
Nová administrativa budoucnosti, digitalizace, ekologie a úspory energií jsou podle vídeňské radnice největší výzvy současnosti a je potřeba je bezezbytku naplnit: „Aby si Vídeň, která figuruje na předních místech žebříčků měst s nejlepší kvalitou pro život, udržela svou vysokou úroveň i v budoucnosti, musí na tyto výzvy rychle reagovat,“ uvedl na tiskové konferenci starosta Michael Ludwig, představil strategický plán a připomněl rovněž modelovou rekonstrukci starého bytového domu na pasivní standard.
„Požadavky na vytápění klesly o více než 90 procent, zlepšila se ochrana před sluncem i hlukem z ulice a na bytovce dokonce vyrostly i solární panely. Výše nájmu přitom zůstala stejná, finance poskytlo město a speciální fond Evropské unie,“ dodal a pozval přítomné k návštěvě bytového domu na Hütteldorfer Straße 252, který vyrostl ve východní části Vídně v letech 1969 až 1971 a jehož rekonstrukci považuje za hodnou následování.
„Jedná se o velmi působivou kombinaci dostupného bydlení a ekologické udržitelnosti. Vznikla tím absolutní Win-Win situace – stavebně-energetická efektivita šetří nájemcům podstatnou část nákladů; díky lepšímu vnitřnímu klimatu a snížené hlukové zátěži se výrazně zvýší kvalita života, a díky redukci CO2 se sníží dopady na životní prostředí,“ vyzdvihla přednosti rekonstruovaného bytového domu zástupkyně vídeňského starosty Kathrin Gaal.
Proměnu bydlení označují zástupci Vídně za klíčovou, podobné přestavby obecních domů hrají významnou roli v dalších klimatických plánech. Finance pro rekonstrukci poskytla vedle vídeňského fondu pro rekonstrukce bytových domů Wohnfonds Wien i Evropská unie z projektu EU-GUGLE (European cities serving as Green Urban Gate towards Leadership in sustainable Energy), který se zaměřuje na podobné projekty přestaveb a celoevropskou výměnu zkušeností.
Vídeňské novostavby už nebudou topit plynem
V souvislosti s aktuální situací v Rusku a na Ukrajině a též v rámci své dlouhodobé strategie schválila vídeňská radnice nové energetické územní plány pro dalších pět městských částí včetně historického centra. Novostavby už nebudou moci využívat plyn pro vytápění ani ohřev vody. Podobná pravidla platí už v osmi dalších obvodech. „Právě v této době se ukazuje, jak je důležité osvobodit se od závislosti na energii ze zahraničí. Nejudržitelnějším způsobem obrany proti závislosti a proti vysokým nákladům na vytápění je přestup na obnovitelné zdroje. Energetické plány jsou důležitým instrumentem pro rostoucí města s vysokým počtem novostaveb. Vídeň je první evropské město, které takové plány zavedlo,“ uvedl hrdě vídeňský radní pro životní prostředí Jürgen Czernohorszky.
Vedení města v dohledné době plánuje rozšíření energetických plánů do dalších šesti obvodů a zavazuje se, že do konce roku zpracuje dlouhodobou strategii pro vytápění i chlazení (Wiener Wärme und Kälte 2040). „Na základě našich technických možností, jako jsou podzemní sondy, tepelná čerpadla a dálkové vytápění už nemusí vznikat další plynové ohřívače. Energetické plány jsou základem k tomu, aby ve Vídni stoupal počet budov, které jsou vyhřívány i chlazeny s ohledem na ekologii, soběstačnost a udržitelnost,“ doplnil radního vedoucí magistrátního oddělení pro energetické plánování Bernd Vogl.
Teplo se skrývá hluboko pod povrchem
Geotermální energie hraje ve Vídni zásadní roli, výzkumný projekt GeoTief Wien odhalil pod povrchem významné zdroje tepla pro statisíce domácností. Vedle energetického využití odpadů a odpadního tepla se chce radnice ve své dlouhodobé koncepci opřít také o geotermální energii. Jako hlavní zdroj tepla pro vytápění domácností ji plánuje zavést nejpozději do roku 2030.
„Aby se ochrana klimatu stala úspěšnou, musíme naše zásobování teplem učinit ještě ekologičtějším. V hluboké geotermii – tedy v přírodních zásobnících horké vody v hloubce několika tisíců metrů pod městem – leží náš velký potenciál, obrovské množství tepla. Pomocí 3D modelu jsme získali podrobný obraz vídeňského podzemí a můžeme začít s plánováním konkrétních projektů. Do roku 2030 chceme teplo z hlubin dodávat do domácností,“ uvedl ředitel energetického podniku Wien Energie Michael Strebl s odkazem na podrobné informace projektu GeoTief Wien, kde vědci zkoumají geologii Vídně a okolí. Průzkum odhalil vysoký potenciál v oblasti na východním okraji města, kde se nachází asi 20 milionů let stará geologická vrstva nazvaná Aderklaarský konglomerát.
Vědcům se podařilo miocenní výplň Vídeňské pánve přesně definovat a předpokládají, že v hloubce tří kilometrů se nachází vodní zásoby o teplotě až 100 stupňů Celsia s termálním výkonem až 120 megawattů. Do konce jara příštího roku chce Wien Energie potenciál ověřit pomocí vlastních výzkumných vrtů. Praktické zkoušky se zaměří na chemické složení vody i hornin a jejich propustnost. Potvrdí-li testy a další výzkumy zmíněné předpoklady, může se začít s přípravou geotermálního zařízení (iInteraktivní 3D model je dostupný na webu www.geotiefwien.at/3d-modell).
Ekologické cyklostezky a ochrana přírody
Omezení automobilového provozu a další výstavba cyklostezek se dostává ve Vídni do finále a kulminuje plánovanou cyklodálnicí. Z předměstí se hravě dostanete až do samotného centra pohodlně, rychle a bezpečně. Magistrát oznámil záměr vybudovat páteřní cyklostezku spojující první obvod s oblastí Donaustadt na druhém břehu Dunaje. Trasa nazvaná Mega-Radhighway se v centru města napojí na okružní Ringstraße a dále povede přes most Aspernbrücke překlenující Dunajský kanál a ulici Praterstraße na významný dopravní uzel a nádraží Praterstern. Odtud bude dále pokračovat k Dunaji a přes jeden z hlavních vídeňských mostů až do čtvrti Donaustadt. Některé úseky už nyní využívá dle propočtu radnice přes milion cyklistů ročně. Minimální šířka obousměrné cyklostezky bude přesahovat čtyři metry a na některých úsecích bude rozšířena na šest metrů. Celá trasa bude splňovat standardy dálkových cyklotras.
Výstavba proběhne dle plánů radnice v několika etapách. První práce začnou v letošním roce, hotovo má být do podzimu 2024. Většina ulic a náměstí na trase navíc projde významnou revitalizací. V ulicích a na chodnících se objeví nová zeleň a stromořadí, na náměstích vyrostou další prvky modrozelené infrastruktury. Ty mají oblasti zatraktivnit a v letních měsících zpříjemnit místní mikroklima. „Nová cyklodálnice a doprovodná opatření zapadají do našich dlouhodobých plánů rozvoje města, do našeho klimatického jízdního plánu, který zaručuje uhlíkovou neutralitu do roku 2040,“ dodává k plánu omezení automobilové dopravy radní pro životní prostředí.
Plány rozvoje inovací, ekonomiky a vzdělání
Svoji vyspělost a odvahu dokládá Vídeň jasně formulovanými cíli, které jsou i přes mnohé nedostatky a časté zmatky v dopravě veřejností vesměs kvitovány. Strategie města publikovaná poprvé na přelomu května a června roku 2014 (a stále průběžně aktualizována), je plánem vskutku ojedinělým. Město aspiruje na prvenství v celé řadě aktivit, včetně takzvaného otevřeného participativního vládnutí, je lídrem v oblasti výzkumu a inovací.
Investuje nemalé částky do vzdělávání, vědy a výstavby nových škol; chce, aby mladí lidé zůstávali ve škole déle, než požaduje zákon a více z nich získalo kvalitní vysokoškolské vzdělání. Zároveň podporuje nejrůznější kulturní a tělovýchovné spolky, večerní odborné kurzy pro dospělé, a to včetně vzdělávání a integrace cizinců. Všudypřítomné plány v oblasti sociální inkluze zdůrazňují, že všichni obyvatelé Vídně jsou si rovni bez rozdílu pohlaví, národnosti či vyznání. Kvalitní životní podmínky mají zlepšovat zdraví a spokojenost i vzájemnou snášenlivost. Smart Green Cities musí podle představ radnice zahrnovat také složky Health and Happiness…
Jednotlivé kroky rozčlenilo město do skupin podle oblastí, kterých se opatření dotýkají. Zahrnují kromě již zmíněné participační digitální agendy především úspory energie (investice do fotovoltaiky, dálkového vytápění a chlazení), následuje zlepšení mobility (investice do veřejné dopravy, rozvoj sdílených dopravních prostředků, investice do vodíku) a městské ekologie, životního prostředí a vody (plánování městských částí v kompaktním stavebním stylu a s adekvátní hustotou bydlení).
Plán pamatuje na budovy formou dotací na instalace fotovoltaiky či udržitelné bytové výstavby. Velkou část plánu zaujímá ekonomika a pracovní trh (klimatický rozpočet, efektivní zacházení s materiály, sdílená a cirkulární ekonomika, eliminace odpadů). Velkou měrou je podporováno také zdraví a sociální inkluze (posílení zdravotních kompetencí, nová zdravotní střediska v nízkoenergetických budovách), vzdělání, věda a výzkum (stavba čtvrtí s koncentrací vzdělávacích institucí, stavba nízkoenergetických školních budov) a v neposlední řadě také kultura (kulturní spoluúčast, občanská participace v rámci projektu Vídeňský klima tým).
Nutno na závěr dodat, že Vídeň byla jedním z prvních měst na světě, které ve svých plánech zakotvilo komplexní program ochrany klimatu. Mezi prvními je také v oblasti online stavebního řízení, které propojuje s dalšími výše zmíněnými aktivitami. Jelikož se jedná o rozsáhlý a dlouhodobý proces, není cesta za vysněným cílem vůbec jednoduchá. Nicméně kritizovány jsou spíše dílčí kroky radnice, směr nikdo nezpochybňuje. Je totiž nezvratný. Budoucnost již začala.
Sdílet / hodnotit tento článek